Sivý kamión červenej farby

Čo sa stalo ani sám nechápem. Podľa mňa prehnane šialený cestovný film, ktorému som okrem Todorovićovej postavy nič neveril. Ukradnutý červený kamión, stopovanie, tehotná rockerka, ktorá je dobrá v maľovaní, farboslepý chronický zlodej s malou inteligenciou, ale veľkým pudom sebazáchovy, šialený kňaz, drsní pohraničníci, to sú kladné momenty scenára. Lenže hádky okolo hranice vedúcej cez strom, chaos na kolotočoch, samozvaní novodobí zbojníci alebo lepšie povedané blázniví samozvaní páni svojho kraja, desný úvod až po scénu so stopovaním, chlapík s mŕtvolou, to sú podľa mňa desné omyly filmu, ktorý mi nič veľkého nedal. Útek z Juhoslávie, kde sa schyľuje k vojne našťastie postavám vychádza a záver hodnotím chválitebne. Takisto chyba s tou snahou ísť do Dubrovniku, to akosi nedávalo zmysel. Z tohto filmu mám dosť prázdny pocit, akoby nič nepovedal, tá absurdnosť nebola dôveryhodná. Opäť sa tu vyskytli správy, ktoré však hlavná postava rýchlo ruší, akoby povedala toho už bolo v podobných filmoch dosť. Alkohol, drogy, nadávky, sex, vraždy však pretrvávajú. Hudba nič moc, našťastie dej nie je dlhý, aj keď by sa dal všelijakými absurdnosťami predĺžiť, urobiť zaujímavejším a predĺžiť tak v skutočnosti nie veľmi dlhú cestu. Našťastie preto, lebo v tejto krátkosti nič poriadne nezačal, nepovedal, nezaujal, neoslovil a zvaľovať všetko na absurditu je zlé. Som celkom rád, že film s takýmto scenárom netrval príliš dlho a že skončil skôr, lebo mi už začínal vadiť. (23.07.2012)

Opat sa potvrdilo moje presvedcenie o tom, ze sa vyhybam Holemu Udu /teda pardon, chcel som napisat Blbowoodu, teda vlastne Hollywoodu/. Po kultovom Kusturicovom filme Crna Macka, Beli Macor sa ku mne dostal dalsi film od rejzu Koljevica s menom Sivi kamion Crvene Boje. A je to vyborny srbsky film o cestovani napriec Srbskom na kamione. Srdan Todorovic /Crna Macka, beli Macor/bol sofer na urovni a moze sa zacat jazda. Okrem dialogov a krajiny sa clovek podozveda co -to aj zo sukromia tych malych srbskych ludkov. Ovsem, SFRJ je uz minulost, vo filme sa na to dost upozornuje a blizia sa smutne udalosti juhoslovanskych vojen. Scena s kamionom na konci pripomenula, do akej reality bol film zasadeny. 77 % (27.06.2015)

Zábavné a jednoduché road-movie z prostredia bývalej Juhoslávie, kde je niekoľko fakt zaujímavých postáv (napr. farár, ktorý ide zachrániť starý dub), je vydarenou komédiou, či skôr satirou obdobia, keď sa tam začínala občianska vojna. Film má skvelý záver, ktorý som síce trochu tušil, ale o to viac ma v tomto prípade potešil. (19.11.2006)

"Proč řídíš v ponožkách? Líp cítím pedály". Emotivní road movie slalom po balkánsku, asi tak jsem to cítila. Dvě osůbky, které neměly zrovna na růžích ustláno se jednoho dne rozhodnou, že už mají všeho dost a tradá třeba do Dubrovníku, kam možná Gavran zrovna neměl namířeno, ale Suzana mu nedala na výběr, protože si tam potřebovala vyřešit své problémy. A že se kolem nich schyluje ke konfliktu, který bude znamenat velkou změnu pro celou jejich zemi, je nakonec ještě víc popohání jet a zmizet někde v dáli. Láska a válka ruku v ruce je tady podaná místy silně bizarně, absurdně a bláznivě, ale mělo to v sobě něco, co mě drželo sedět s tou dvojkou v kamionu až do konce. Ty úsměvné chvilky střídaly trochu smutnější, ale celkově jsem byla mile překvapená jejich smyslem pro humor, kterého jsem se zprvu obávala. Jedna z posledních vět mě rozesmála skoro až k slzám a jejich tanec u vody s dálkovým osvětlením hořících seníků neměl chybu. Gavrane se Suzano, držím vám palce, bylo mně s vámi celkem fajn, tak vám posílám čtyři hvězdičky. (10.10.2015)

Road-Movie po jugoslávsku. Ratko miluje kamiony, ale je barvoslepej a tak nemá papíry. Přesto mu to nebrání vždycky nějakej truck ukrást. Zuzana je těhotná a chce do Dubrovniku na potrat. Shodou náhod narazí na Ratka a co jim osud přichystá se snad ani nedá vymyslet. Příběh o jízdě kamionem, lásce a válce. Všechno do sebe celkem hezky zapadalo, a ani mi nevadily určitý věci. Snad jen konec byl trochu mimo. Já to vidim jako sympatickej srbskej počin. Myslim, že tahle země a jí přilehlý nám ještě maj hodně co nabídnout. PS:Jako kluk jsem chtěl bejt kamioňák... (09.04.2010)