Divotvorný hrniec

Tento film byl natočen a uvaděn na dnes již bohužel zaniklý 70mm formát. Říkalo se tomu tehdá velká podívana. Film se dal hrát pouze v několika vybraných kinech, kde tato technika byla. Teprve o mnoho let později byl film překopírován na normální 35mm formát.Pozdější uvedení v televizi, zejména tehdá ještě na malých obrazovkách těmto filmům ještě i se špatným zvukem značně ublížilo. Celkový umělecký dojem to značně snížilo. Dnes díky moderní digitální technice, širokoúhlé velké obrazovce a 6. kanálovému zvuku se da vzdáleně umělecký dojem přiblížit zaniklému 70mm formátu. (11.03.2008)

Dneska už lze jen obtížně najít v Divotvorném hrnci okouzlení Voskovce a Wericha právě pro tuhle látku. Pro uvedení v ČSR bylo ale zásadně nutné vyměnit reálie, protože problémy amerického jihu a broadwayské písně by u nás asi jen těžko v roce 1948 zaujaly. Nicméně právě díky této filmové verzi máme alespoň jakous takous představu o původní podobě díla. Za 20 let odpočaté zpracování se stalo ideální rozlučkou pro Astaira, kterému už táhlo na 70. Filmové muzikály 60. let jsou si sic podobné jako vejce vejci, ale ta referenční výpověď o jedné epoše a žánru zůstává. (03.11.2019)

Přepsáno v červenci 2019. Divotvorný hrnec se zlehka vznáší přes hemžení muzikálového reje, optimismus juchá v sytých barvách, radost ze života tančí, zpívá, laškuje a neposedně skotačí v zelené záplavě irské svátosti. Francis Ford Coppola v mladickém zápalu a nadšení rozvírá vějíř v barvách duhy, slunečné dny svítí sounáležitostí, teplé noci se zamilovaně tulí v sametu zeleně a vyznávají lásku. Rasové a existenční neduhy společnosti nedokáží rozbít chuť do života, veselí se rozlévá doširoka do všech koutů Duhového údolí, hraje, pohrává si, něžně konejší, zlehčuje a výská zhurta nad celý svět. Hvězdou laskavého a nadšeného skotačení je Finian McLonergan (velmi příjemný Fred Astaire i v pokročilém věku), irský imigrant s bezstarostným pohledem na život a s jasně vytyčeným cílem svého putování. Fantazie se stává součástí reality, vyzbrojuje snílky důvtipem i odvahou a tančí uvnitř lidumilnosti. Hlavní ženskou ozdobou radosti je Sharon McLonergan (pozoruhodná Petula Clark), Finianova skromná a starostlivá dcera. Počestnost se snaží o romantickou obezřetnost a k tomu je zapotřebí nebojácná vyřídilka slov. Láska si zamilovaně píská. Důležitým elementem je Og (příjemný Tommy Steele), rozverný irský leprikón, dožadující se svého návratu původního určení. Svět lidí je tajuplným lákadlem dosud nepoznaných krás života. Významnou postavou je Woody Mahoney (sympatický Don Francks), předseda nezávislého spolku pěstitelů tabáku. Prostá vrstva společnosti se ve své poctivosti hlásí ke slovu a žádá si budoucí prosperity. Výraznou postavou je Billboard Rawkins (příjemný Keenan Wynn), rasistický senátor s nenasytnou touhou po bohatství a neomezené moci. Společenské zlo musí být po zásluze potrestáno ve jménu lidumilnosti. K výraznějším postavám patří Susan (zajímavá Barbara Hancock), mladá a hluchoněmá sestra Woodyho. Její parketou je tanec, ladný pohyb, veselí a šťastné poznávání života. A patří k nim také Howard (sympatický Al Freeman Jr.), Woodyho nejlepší kamarád, vzdělaný černoch a triumf úsilí prosté vrstvy. Mentolový tabák je hitem budoucnosti. Z dalších rolí: nejvěrnější senátorův patolízal a jeho podlézavý asistent Buzz Collins (Ronald Colby), k oficiálním představitelům politické moci loajální šerif (Dolph Sweet), nenávistný okresní prokurátor (Wright King), souznící a žehnající gospelové kvarteto (Roy Glenn, Jester Hairston a Avon Long), či dvojice vládních geologů (Vince Howard a Robert Cleaves). Divotvorný hrnec je hřejivou náručí studiového filmu. Je laskavým pohlazením lidumilnosti, je radostným tancem touhy po životě, veselí barev se usmívá a kyne do dálky svůj pozdrav lásky světu. Příjemná snaha o filmovou harmonii. (20.07.2014)

Poslední Astairův muzikál. Co k tomu lze dodat?...... Snad jen to, že se jedná o velmi důstojné rozloučení se žánrem, který Fred pomáhal utvářet a proslavit , a který na oplátku proslavil jeho takovým způsobem, že se nesmazatelnými písmy vryl do mysli několika generací diváků a stal se již za svého života legendou a nejhlavnějším představitelem žánru, který lze výstižně charakterizovat jedním slovem Entertaiment. Ale zde se jakoby z počátku zdá, že to není ten typický Fred, který uchvacoval diváky svým kacířsky dokonalým tanečním uměním, oblečený ve fraku s na hlavě nasazeným cylindrem. Ale opravdu jen na první pohled, neboť v jádru je to ten starý dobrý sebeironický Fred, kterému jde jen o jedno,aby se divák dobře bavil. A to se daří a nic na tom nezmění ani skutečnost, že rekvizity jsou v Divotvorném hrnci poměrně jiné, než bylo zvykem a ani to, že stárnutí prostě člověk nezastaví a tanečně to Fred už nemůže rozbalit tak jako za mladších let. Ale když si uvědomíme, že mu v době natáčení bylo 69 let, tak je v neuvěřitelné kondici a nezbývá nic jiného než smeknout klobouk a hluboce se uklonit...... Divotvorný hrnec je výpravný pohádkový muzikál s krásnými písničkami, se skvěle zpívající Petulou Clarkovou a s nestárnoucím Astairem a s rasovým a sociálním poselstvím. A úplný závěr mě samozřejmě oddělal, kdo viděl a má rád Freda, tak asi pochopí..... GOD BLESS YOU, FRED, AND THANKS FOR THE MEMORIES! (09.12.2005)

Slyšíš? To je skřivánek jako u nás v Čechách.... tedy v Gloca Mora :) Nádherné obrazy, pohádka irsko-americká, krásné písně, které u nás přebásnili W+V. Kdo by neznal: Množení, S čertem si hrát, Když z chudáka náhle se stane boháč..... jó hold to bylo tam, tam, tam za tou duhou, za modrou oblohou a snad ještě dál. Do dnes mám před očima tu nádhernou choreografii s výborným tanečníkem Fredem Astairem. Tichá (němá) Susan, která bosá tančí v potoce a objeví divotvorný hrnec zlata. Jen si říkám, škoda, že se u nás neuchoval záznam s Werichem a Soňou Červenou a česko-americkou pohádkou, kde skříta Ouga nahradil neméně kouzelný vodník Čochtan, okres Třeboň. (04.01.2014)