Krstný otec

Pro spravedlnost musíme za Donem Corleonem! ,,Nestál jste o moje přátelství. Chránil Vás stát. A teď po mě chcete spravedlnost. Jednoho dne, který třeba ani nepřijde, tě požádám o službu, ale do té doby přijmi spravedlnost jako dar.“ ,,Kdo další je na seznamu?“....... Pokuď se vám aspoň trochu líbí mafiánský filmy a máte 3 hodiny času a hlavně klidu, neváhejte! Pro filmové fanoušky je to povinnost! Přestože se zde hodně mluví, tak mě ty mafiánský keci dost berou. Co je na nich zajímavýho? Nevím, snad že je autorita M.Branda cítit až do obýváku, J.Caan je všehoschopný nástupce a Al Pacino mužem činu. Neskutečné herecké výkony!!!! ,,Budeme přáteli? KMOTŘE?“ Já jsem jednoznačně pro!!!! (10.09.2006)

84% - Výborný film. Klasická režie mistra Coppoly, sympatické herecké výkony, jakostní hudba Nina Roty, bezva atmosféra... a přece nemůžu podpořit zdejší vysoká hodnocení. Jsem jednoduchý člověk, potřebuji jednoduché oslovení -nějakou myšlenku, které bych se mohl chytit. Když to nejde, tak aspoň postavu, ke které bych nějak citově přilnul. Nekonalo se. Kmotr se mi líbí, ale kult to pro mě není. (01.05.2006)

K tomuhle filmu nemá cenu psát nějaké dlouhé komentáře.... vše podstatné tu vystihli ostatní.... snad jen dodám, kdo neviděl měl by to fofrem napravit..... Nejlepší mafiánský film, jaký byl dosud natočen a výkon Marlona Branda bych označil za jeden z nejlepších v historii kinematografie a zároveň film, který nastartoval hvězdnou kariéru Al Pacinovi a Diane Keaton..... Pět hvězdiček za tenhle geniální mafiánský epos. (26.09.2007)

Přiznání uživatele. Tenhle film jsem viděl poprvé někdy v roce 2002. Seděl jsem tehdy ve svém půdním království, ládoval se mraženou pizzou s párkem a kukuřicí, trollil uživatele ČSFD, dvakrát týdně se jak idiot prolíval v místních hospodách a myslel si, že o světě vím úplně všechno. Kmotra jsem si sehnal v releasu, kterému se snad ani nedalo říkat release. Dvě cédéčka a skoro giga a půl dat. Nadšeně jsem si ho pustil. Nebavil mě, nechápal jsem ho a málo se tam střílelo. Něco jako Lovec jelenů, kterého jsem dal krátce předtím. Samozřejmě jsem mu ale napálil pět hvězd a tvářil se, že jsem to celý pobral. Vzpomínám si jak jsme se o něm bavili ve škole a většina lidí jen opakovala hlášku: „Dám mu nabídku, kterou nemůže odmítnout.“. Do toho se smáli a vzpomínali na scény, kde někdo padal mrtvý k zemi. Říkali, že je to nejlepší film, který kdy viděli. Nechápal jsem to a myslím, že oni tehdy také moc ne. Roky plynuly a já jsem se ke Kmotrovi vrátil na konci nultých let. Pořád to nebylo ono, ale některé věci mi začínaly dávat smysl. Zkoumal jsem, jak výjimečně je ten film natočený, jak v něm některé věci působí zdánlivě nechtěně a jak zajímavé jsou ty postavy, se kterými prožijeme část jejich naprosto šílených osudů. Život letěl dál, člověk nabíral zkušenosti, učil se a s rodinou začal spoustu věcí vnímat jinak. Vzpomínám si, jak jsem nedávno asi po desáté viděl Scorseseho Casino a z násilí, které v něm je, jsem byl poprvé vyklepanej. A nějak podvědomě jsem se zase vrátil ke Kmotrovi. A musím přiznat, že takovou frustraci jsem nečekal ani náhodou. Ten film je tak nekompromisní a tvrdý, že je pro člověka jako jsem já je najednou ekvivalentem přepadení, při kterém mu kromě psychické trýzně někdo i pořádně rozkope hubu. Ať už jde o všechny ty charaktery, mezilidské vztahy, řešení problémů, přetvářku, chování k ženám nebo deformaci rodiny jako instituce. Je to film bez východiska. Film o člověku, který lidsky selhal jako málokdo. Film, který vás donutí přemýšlet o tom, jak dobrý život žijete, co jste v životě udělali špatně, co ještě můžete stihnout, jestli nemá náhodou víra smysl a zda byste na některé věci měli rezignovat. A není to zas tak příjemné přemýšlení. Představa, že jej Coppola musel začít developovat někdy ve svých třiceti letech, by mě v mém věku mohla uvrhnout do stavu, že už jsem všechno propásl a profesně selhal. Ale to bych si z něj neodnesl co jsem měl. (09.04.2020)

Film "Krstný otec" (The Godfather), ktorý v roku 1973 natočil americký režisér Francis Ford Coppola som dlho odkladal. Veľa som o ňom počul. Samé pozitívne recenzie, samé nadšené reakcie. Zaprisahal som sa však, že si ho pozriem až potom, keď si prečítam literárnu predlohu. Rovnomenný román Maria Puza som prelúskal asi tak pred mesiacom. Čítal som ho so zatajeným dychom. Ohromne to na mňa zapôsobilo. Geniálne, dokonalé dielo. No a po zhliadnutí jeho filmovej adaptácie som mal doslova divácky orgazmus. Pán Coppola to natočil bravúrne. Hľadel som na to so zatajeným dychom. Ohromne to na mňa zapôsobilo. Geniálne, dokonalé dielo. ***** (12.01.2020)