Réžia:
Francis Ford CoppolaKamera:
Gordon WillisHudba:
Nino RotaHrajú:
Marlon Brando, Al Pacino, James Caan, Richard S. Castellano, Robert Duvall, Sterling Hayden, John Marley, Richard Conte, Al Lettieri, Diane Keaton, Abe Vigoda (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Dráma z prostredia mafie Krstný otec, nakrútená podľa rovnomenného románu Maria Puza, patrí medzi prelomové diela tzv. Nového Hollywoode. Príbeh newyorskej mafiánskej rodiny, na čele ktorej stojí don Vito Corleone (Marlon Brando), sa odohráva v rokoch 1945 - 55 a zaznamenáva prudký rozmach organizovaného zločinu po skončení 2. svetovej vojny. Film získal 3 Oscarov - za najlepší film, scenár podľa predlohy a mužský herecký výkon v hlavnej úlohe pre Marlona Branda. (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (2 088)
Teprve stříbrné plátno mi konečně umožnilo pocítit velikost tohoto skvostu, který mi v omezené a mělké ploše televizní obrazovky přišel vždy jaksi rozvláčný a bez hloubky některých dalších Coppolových děl. Byl to, samozřejmě, omyl. Kmotr je neobyčejně robustní epikou, ryze narativním filmem, jehož monumentálnost je plná jemných detailů a scén vystavěných s architektonickou precizností (způsob, jakým režisér mistrně kombinuje různé složky vypravování, aby umocnil intenzivní napětí, je jedinečný). Nelze ho konzumovat po částech, nelze u něj vypnout pozornost. Coppola je intenzivní, scény do sebe logicky vplývají (prolínačkový střih není samoúčelný) a fascinující je sledovat proměny postav, které jakoby s filmem stárly a radikálně se vnitřně přetvářely. Kmotr je "film-život", radikální manifest fiktivního času, který svou sevřeností a silou dokáže zcela ovládnout ten aktuální. Podmanivý, kontemplativní zážitek, který to plátno velké skutečně potřebuje. ()
Přiznání uživatele. Tenhle film jsem viděl poprvé někdy v roce 2002. Seděl jsem tehdy ve svém půdním království, ládoval se mraženou pizzou s párkem a kukuřicí, trollil uživatele ČSFD, dvakrát týdně se jak idiot prolíval v místních hospodách a myslel si, že o světě vím úplně všechno. Kmotra jsem si sehnal v releasu, kterému se snad ani nedalo říkat release. Dvě cédéčka a skoro giga a půl dat. Nadšeně jsem si ho pustil. Nebavil mě, nechápal jsem ho a málo se tam střílelo. Něco jako Lovec jelenů, kterého jsem dal krátce předtím. Samozřejmě jsem mu ale napálil pět hvězd a tvářil se, že jsem to celý pobral. Vzpomínám si jak jsme se o něm bavili ve škole a většina lidí jen opakovala hlášku: „Dám mu nabídku, kterou nemůže odmítnout.“. Do toho se smáli a vzpomínali na scény, kde někdo padal mrtvý k zemi. Říkali, že je to nejlepší film, který kdy viděli. Nechápal jsem to a myslím, že oni tehdy také moc ne. Roky plynuly a já jsem se ke Kmotrovi vrátil na konci nultých let. Pořád to nebylo ono, ale některé věci mi začínaly dávat smysl. Zkoumal jsem, jak výjimečně je ten film natočený, jak v něm některé věci působí zdánlivě nechtěně a jak zajímavé jsou ty postavy, se kterými prožijeme část jejich naprosto šílených osudů. Život letěl dál, člověk nabíral zkušenosti, učil se a s rodinou začal spoustu věcí vnímat jinak. Vzpomínám si, jak jsem nedávno asi po desáté viděl Scorseseho Casino a z násilí, které v něm je, jsem byl poprvé vyklepanej. A nějak podvědomě jsem se zase vrátil ke Kmotrovi. A musím přiznat, že takovou frustraci jsem nečekal ani náhodou. Ten film je tak nekompromisní a tvrdý, že je pro člověka jako jsem já je najednou ekvivalentem přepadení, při kterém mu kromě psychické trýzně někdo i pořádně rozkope hubu. Ať už jde o všechny ty charaktery, mezilidské vztahy, řešení problémů, přetvářku, chování k ženám nebo deformaci rodiny jako instituce. Je to film bez východiska. Film o člověku, který lidsky selhal jako málokdo. Film, který vás donutí přemýšlet o tom, jak dobrý život žijete, co jste v životě udělali špatně, co ještě můžete stihnout, jestli nemá náhodou víra smysl a zda byste na některé věci měli rezignovat. A není to zas tak příjemné přemýšlení. Představa, že jej Coppola musel začít developovat někdy ve svých třiceti letech, by mě v mém věku mohla uvrhnout do stavu, že už jsem všechno propásl a profesně selhal. Ale to bych si z něj neodnesl co jsem měl. ()
84% - Výborný film. Klasická režie mistra Coppoly, sympatické herecké výkony, jakostní hudba Nina Roty, bezva atmosféra... a přece nemůžu podpořit zdejší vysoká hodnocení. Jsem jednoduchý člověk, potřebuji jednoduché oslovení -nějakou myšlenku, které bych se mohl chytit. Když to nejde, tak aspoň postavu, ke které bych nějak citově přilnul. Nekonalo se. Kmotr se mi líbí, ale kult to pro mě není. ()
„Až tak veľmi zase neodpúšťam.“ Už to predsa len trochu zostarlo, ale ono retro to bolo už v dobe premiéry, keďže film vznikol v r. 1972, ale odohráva sa v 40. a 50. rokoch 20. storočia. Pokusy o akčné scény sú mierne úsmevné a Al Pacino je divný (dostal ma až v dvojke a trojke), ale inak výborný a v dobrom doslovný prepis perfektnej Puzovej knihy (až na vedľajšiu flashbackovskú linku, ktorú Coppola rafinovane vynechal a megarafinovane ju zakomponoval do dvojky, čím z nej zrejme urobil lepší film, než akým by bola bez nej). Jednotka je klasické dielo o rodine a rezaní hláv. Síce "len" konských, ale ľudia v tomto svete končia spravidla ešte horšie. Vynikajúce herecké obsadenie. Cholerický Caan, verný Duvall a samozrejme Marlon Brando, najsilnejší dojem na mňa však urobil geniálny Lenny Montana ako strašidelný zabijak Luca Brasi. Tomu by som hneď natočil spin-off. Hrsť legendárnych scén (posteľ, nemocnica, pomaranče). Už tá prvá scéna! Rozpočet 6 miliónov, celosvetová tržba 245. To sa komentuje samo. Ale ak máme veriť seriálu The Offer, natáčanie (a veci, ktoré sa diali pred prvou klapkou) bola snáď ešte väčšia gangsterka, než samotný film. ()
Filmařsky naprosto bezchybný a geniální film, mě ale daná problematika moc nezaujala a bylo mi celkem jedno, jak to všechno skončí. Největším plusem je Marlon Brando, ten i když jenom leží a mlčí, je nejcharismatičtější postavou na obrazovce. Přestože mě tento snímek neohromil tak, jak jsem čekal, jsem docela zvědavý na druhý díl. ()
Galéria (400)
Zaujímavosti (340)
- V roku 2005 sa predal podrobne popísaný scenár Marlona Branda k tomuto filmu za 312 800 amerických dolárov. (Dado)
- Pozorní diváci si v priebehu filmu môžu všimnúť viaceré pôsobivé detaily. Jedným z nich je napríklad televízor, ktorý sa v neskorších scénach objaví v pracovni Dona Corleoneho (Marlon Brando). (Dado)
- K myšlienke, že postavu Johnyho Fontanea (Al Martino) napísal Mario Puzo skutočne podľa známeho speváka a herca Franka Sinatru, vedú viaceré zaujímavé podobnosti. Podobne ako Sinatra, i Fontane opustil svoju prvú ženu, aby sa mohol oženiť s nádhernou hollywoodskou herečkou (Sinatrovou manželkou bola hviezda Ava Gardnerová). Keď má ťažké obdobie, poškuľuje Fontane po veľkovýpravnom filme (Sinatra hrál v Odtiaľto až na večnosť (1953)) a vidí sa mu, že je kľúčovým faktorom návratu na výslnie. (Dado)
Reklama