Krstný otec

84% - Výborný film. Klasická režie mistra Coppoly, sympatické herecké výkony, jakostní hudba Nina Roty, bezva atmosféra... a přece nemůžu podpořit zdejší vysoká hodnocení. Jsem jednoduchý člověk, potřebuji jednoduché oslovení -nějakou myšlenku, které bych se mohl chytit. Když to nejde, tak aspoň postavu, ke které bych nějak citově přilnul. Nekonalo se. Kmotr se mi líbí, ale kult to pro mě není. (01.05.2006)

Kmotr patří mezi světovou literaturu, je dobré si ho přečíst (možná později než v sedmnácti...), dle mého soudu jen vidět na plátně nestačí. Jeho převedení do filmové podoby je zdařilé, i když místy rozvláčné, líbily se mi pasáže ze Sicílie. Co by člověk mírumilovný nemusím žádný film, kde jsou brutální scény a násilí, proto se mi všechny gansterské filmy hodnotí velice nesnadně. U Kmotra bych si dokázala představit kratší stopáž a víc propracované jednotlivé postavy. (06.07.2014)

Labužnická pochoutka nejvyšší kvality, která u mě ale bude asi navždy o něco málo níž než její knižní podoba. Problém je asi v komplikovanosti předlohy; podobný množství postav a příběhů ani na plátno snad převést nejde, protože každá scéna hraje v příběhu nějakou důležitou roli a bez ní prostě pokračovat nejde. Proto se mi filmový Kmotr zdál trochu "nejednotný" a neznat knihu, asi se i lehce ztrácím... Jenže co naplat, když to má tak výbornou atmosféru. Marlon Brando má jeden z nejfascinujícejších hlasů všech dob a Al Pacino musel snad být dobrým hercem od svého narození. Miluju ty pocity, kdy ve vás herec dokáže probudit mrazení v zádech jen svým pohledem. A miluju tu rodinnou atmosféru těchto filmů. Kdysi jsem četla, že za každým dobrým mafiánem zůstane několik mrtvých, ale tenhle film taky dokazuje, že vás nikdo nezabije jen tak. Všichni se k vám chovají jako největší kámoši, dokud vám několik vteřin před smrtí nedojde, že jste v koncích. Zradíte a jste mrtví a že těch postřílených a uškrcených není málo... O to šílenější se ale jeví odchod hlavní postavy, ve světě, kde si musíte dávat pozor na každé slovo a pořád být připraven podvědomě tasit zbraň, je něco podobného malým zázrakem a jen to dokazuje, že nehledě na to, kolik máme peněz, nehledě na to, jak jsme uznávaní a jakou moc máme, skončíme jednou všichni stejně. (22.09.2007)

Film, jehož první polovinu jsem trochu protrpěl a v polovině druhé jsem toužil, aby nikdy neskončil. Co si pak o takovém snímku myslet? A hlavně, co si myslet o sobě jakožto divákovi? Že jsem se zase nesoustředil, jak jsem měl? Že jsem se spíše díval na rybičky v akváriu, jak si plavou sem a tam, hned vedle monitoru? Ne, to jsem nedělal. Hlučné vzduchové zařízení jsem paradoxně zapnul až v půlce druhé, která mě konečně chytla. Jako nejlepší film všech dob bych byl Kmotra schopen tolerovat ( i když mi tedy nakonec nezbyde nic jiného), kdybych v něm nalezl po obsahové stránce nějaký nezvyklý prvek. Já si prostě nemůžu pomoct, přišlo mi to obyčejné i nepříliš výrazné a kdybych nevěděl, jak moc je tento snímek klasikou a legendou, určitě bych se nesnažil tolik bádat nad jeho kvalitami. Představoval bych si silnější příběh, více působivosti. Akční scény mi nepřišly dvakrát zvládnuté. Myslím tím především rvačku na městské ulici a závěrečný masakr - neuvěřil jsem tomu. Naopak se mi velmi zamlouvaly nikoho nešetřící záběry momentálně zavražďovaných. Rovněž unikátní zjev Marlona Branda působil majestátním a zároveň znechucujícím a hrozivým dojmem. Také Nino Rota mě v druhé půlce přesvědčil o tom, proč je v souvislosti s tímto filmem tak často zmiňovaný. A ještě jednou musím připomenout, že po 90-ti minutách mě celé dílo, z pro mě veskrze záhadných příčin, které nedovedu nijak obstojně vysvětlit, opravdu chytlo a říkal jsem si, jak by bylo fajn tuhle noc nejít spát a stále dál a dál sledovat. Mé dojmy jsou tedy silně rozporuplné. Vůbec si říkám, jestli to na ty čtyři hvězdy cítím....avšak radši to tam prsknu, protože jinak bych si zase v diskusi vyslechl kapky....Teď jsem to ale zkazil, co? Sakra! (17.10.2006)

Odpočítával jsem dny, kdy před náš dům přijde hromada filmových fanoušků s pochodněma a budou skandovat: " Snad poslední člověk na světě ještě neviděl Kmotra. Na hranici s ním!". Svou zaostalost tímto dnem ukončuji a i já přícházím se svou troškou do mlýna a radou, proč je zrovna tohle dílo tím přelomovým. Inu F.F. Coppola dostal od Boha velký dar. A to, že dokáže sledující lidi napnou čímkoliv, třeba klapáním bot v nemocnici. On s těma lidma chodil spát (v hlavě samozřejmě leželi) a právě proto jsou všichni tak uvěřitelní a celá famílie se vám přisaje k srdci jako klíště. Některé scény mi připoměly i naší rodinu (ne opravdu nejsme vrazi) například ta ve které se celá rodinka fotagrafuje a nakonec zjistí, že vedle nich nestojí ten nejdůležitější a všichni na něj musí čekat. Určitě se divíte, proč dávám jen čtyři hvězdičky. No nebudu vás napínat, je to tím, že Godfather, ač je to nádherný film, nenakopl mě do gulí a možná jsem i čekal víc. Rozhodně vám, ale nebráním shlédnout toto epické dílo, naopak. Teď mě ovšem napadá, kterou roli měla moje oblíbenkyně Sofia Coppola? Musím to zjistit a podívat se na to znova... :D (20.08.2007)