Krstný otec

"TRÁVÍŠ ČAS SE SVOU RODINOU? TO JE DOBŘE. MUŽ, KTERÝ SE NEVĚNUJE SVÉ RODINĚ NIKDY NEMůŽE BÝT PRAVÝM MUŽEM." Stylově temná a pietní filmová adaptace čtivé mafiánské ságy Maria Puz, v níž každý mladý muž najde odpovědi na všechy svoje otázky o životě a světě, včetně té ohledně jeho společensko/pracovního zařazení :) Film sice knihu nezbytně oklešťuje, ale činí tak citlivě a jediná významnější věc o níž přijdeme je vzestup dona Corleona, kterého se ale dočkáme v druhém dílu. Vynikající je herecké obsazení, obzvláště pak Marlon Brando a mladičký Al Pacino, který perfektně vystihl přerod Michaela v kmotra. Na imdb mě dostala tahle lakonická poznámka - Body count: 18 (including the horse). (15.07.2006)

K tomuhle filmu nemá cenu psát nějaké dlouhé komentáře.... vše podstatné tu vystihli ostatní.... snad jen dodám, kdo neviděl měl by to fofrem napravit..... Nejlepší mafiánský film, jaký byl dosud natočen a výkon Marlona Branda bych označil za jeden z nejlepších v historii kinematografie a zároveň film, který nastartoval hvězdnou kariéru Al Pacinovi a Diane Keaton..... Pět hvězdiček za tenhle geniální mafiánský epos. (26.09.2007)

Nemůžu hodnotit jinak. Tenhle film sice nevyniká tím, co si asi člověk pod klasickou gangsterkou představí - dlouhými a krvavými přestřelkami, ale naopak nám servíruje úžasnou ságu jedné mafiánské rodiny prostřednictvím velkého kápa Dona Corleoneho (úžasný sípající Marlon Brando) a jeho syna Michaela (geniální Al Pacino), který zpočatku jako jediný z rodiny neměl s mafií a ilegální činností nic společného, ale okolnosti, příležitost a nejspíš i geny dokázaly změnit leccos. Samozřejmě že na pár kulek do hlavy (a nejen do ní dojde), ale tím hlavním jsou zde proměny a vývoj postav, úkoly, které chtějí nebo musí plnit, intriky mezi přistěhovaleckými rodinami atd. Kromě famózních hereckých výkonů je nepřehlédnutelná perfektní režie, díky které téměř tříhodinový film uteče jakoby nic a také nepřeslechnutelně krásná hudba Nina Roty. U mě jde opravdu při vší úctě k Martinu Scorsesemu o nejlepší mafiánský film, jaký jsem kdy viděla a zřejmě i uvidím, tohle už se dneska netočí. (02.07.2006)

Sledovat Kmotra po takmer 30 rokoch v bluray kvalite je naozaj zazitok. Sledovat vsak 3 hodiny to, co som uz 4 krat citala v kniznej podobe, uz take uzasne nie je. Musim ocenit toto majstrovske dielo, avsak fakt, ze som ho nemohla pozriet na jeden sup so zatajenym dychom, tak ako to bolo u knihy, sa musi niekde odrazit a u mna je to zrazenie jednej hviezdicky. Ale aj napriek tomu, skvely film. (21.09.2009)

Přiznání uživatele. Tenhle film jsem viděl poprvé někdy v roce 2002. Seděl jsem tehdy ve svém půdním království, ládoval se mraženou pizzou s párkem a kukuřicí, trollil uživatele ČSFD, dvakrát týdně se jak idiot prolíval v místních hospodách a myslel si, že o světě vím úplně všechno. Kmotra jsem si sehnal v releasu, kterému se snad ani nedalo říkat release. Dvě cédéčka a skoro giga a půl dat. Nadšeně jsem si ho pustil. Nebavil mě, nechápal jsem ho a málo se tam střílelo. Něco jako Lovec jelenů, kterého jsem dal krátce předtím. Samozřejmě jsem mu ale napálil pět hvězd a tvářil se, že jsem to celý pobral. Vzpomínám si jak jsme se o něm bavili ve škole a většina lidí jen opakovala hlášku: „Dám mu nabídku, kterou nemůže odmítnout.“. Do toho se smáli a vzpomínali na scény, kde někdo padal mrtvý k zemi. Říkali, že je to nejlepší film, který kdy viděli. Nechápal jsem to a myslím, že oni tehdy také moc ne. Roky plynuly a já jsem se ke Kmotrovi vrátil na konci nultých let. Pořád to nebylo ono, ale některé věci mi začínaly dávat smysl. Zkoumal jsem, jak výjimečně je ten film natočený, jak v něm některé věci působí zdánlivě nechtěně a jak zajímavé jsou ty postavy, se kterými prožijeme část jejich naprosto šílených osudů. Život letěl dál, člověk nabíral zkušenosti, učil se a s rodinou začal spoustu věcí vnímat jinak. Vzpomínám si, jak jsem nedávno asi po desáté viděl Scorseseho Casino a z násilí, které v něm je, jsem byl poprvé vyklepanej. A nějak podvědomě jsem se zase vrátil ke Kmotrovi. A musím přiznat, že takovou frustraci jsem nečekal ani náhodou. Ten film je tak nekompromisní a tvrdý, že je pro člověka jako jsem já je najednou ekvivalentem přepadení, při kterém mu kromě psychické trýzně někdo i pořádně rozkope hubu. Ať už jde o všechny ty charaktery, mezilidské vztahy, řešení problémů, přetvářku, chování k ženám nebo deformaci rodiny jako instituce. Je to film bez východiska. Film o člověku, který lidsky selhal jako málokdo. Film, který vás donutí přemýšlet o tom, jak dobrý život žijete, co jste v životě udělali špatně, co ještě můžete stihnout, jestli nemá náhodou víra smysl a zda byste na některé věci měli rezignovat. A není to zas tak příjemné přemýšlení. Představa, že jej Coppola musel začít developovat někdy ve svých třiceti letech, by mě v mém věku mohla uvrhnout do stavu, že už jsem všechno propásl a profesně selhal. Ale to bych si z něj neodnesl co jsem měl. (09.04.2020)