Pomáda

Nemám příliš rád Travoltu a nemám rád ani tu skvělou studentskou americkou mládež, ze které koncekonců výdycky vzejde nová generace dokonalých Američanů - tedy nemohu mít příliš rád ani Pomádu. Asi je to spíše otázka vkusu než hodnocení kvalit filmu, ale jedné z repríz TV Nova vděčím za to, že jsem si ho nekoupil. (16.06.2012)

Muzikály nie sú moja srdcovka, ale ak sa nejaký vydarí, tak je to samozrejme rovnako dobrý film, ako dobrá dráma alebo dobrý horor. A Pomáda sa vydarila. Prvý raz som ju videl až v roku 2007, potom som si ju zopakoval po menšej prestávke v roku 2019 a hoci to nie je môj najobľúbnenejší film života (a nikdy nebude), faktom je, že je to veselý, optimistický, utrsaný a zábavný film s fantastickým hereckým obsadenému, ktorému prirodzene najviac dominujú Travolta s Newton-John, ale výborní sú všetci (a že ich je, okolo každého z nich sa združuje skupina priateľov rozdelených podľa pohlavia). Mnohé pesničky ma nebavili, ale minimálne jedna z prvých a jedna z posledných sú geniálne a bez debaty kultové. Poteší, že hoci od vzniku ubehli desaťročia, stále niektoré vtipné scény nezostarli a zostali rozkošnými a milými (Dannyho bez debaty strašné pokusy o športovú kariéru alebo bleskovo sa šíriaca správa o tehotenstve). Zároveň na vás z Pomády dýchne pocit bezstarostnej (a je smutné, že niektoré veci z našej minulosti sa už nikdy nevrátia) doby amerických 60. rokov. Ktoré v skutočnosti vôbec bezstarostné neboli, ale vďaka filmom, ako je tento, máte pocit, že boli. (25.08.2007)

Asi jeden z nejlepších muzikálů (nehororových) který jsem měl tu možnost vidět. Já totiž na tohle moc nejsem, ale v mládí to byla povinnost. Kdo neviděl Pomádu, jakoby ani nebyl. Já se na to stejně vždycky díval hlavně kvůli Olivii Newton-John, která byla prostě k sežrání a pak kvůli té pasáži, kdy Danny Zucco chce být sportovcem (atletem) a moc mu ty disciplíny nejdou. Hudba byla slušná, taneční kreace všech zúčastněných a hlavně Travolty taky OK, ale to šlo většinou tak trochu mimo mou maličkost… (20.04.2018)

Je to překvapivé, ostudné, zvláštní, podivné či normální, že jeden z nejslavnějších muzikálů nefiguroval na mém seznamu zhlédnutých filmů?! A asi mě nepřekvapil ani výsledek. Plno písniček, některých až notoricky známých, příběh trochu pokulhává, tak trochu obrazy ze života studentů bez začátku a konce. No, ale když se díváte se svojí Láskou (Pomádu milující) v posteli v typicky listopadovém dni, tak se dá hodnocení zvednout minimálně o hvězdičku výš. (21.11.2019)

Tohle je taky těžké... co dělá dobrý muzikál dobrým muzikálem? Je to příběh?(Tanec v temnotách) Herecké výkony?(All that jazz) Romantika? (Moulin Rouge) Poselství? (Všichni říkají miluji tě) Vtip?(South Park:Peklo na zemi) Pohádkovost? (My fair lady) Tanec a choreografie?(Top hats). Asi od všeho trochu... hlavní však jsou PÍSNIČKY. A ty jsou v Pomádě nezapomenutelné... Co z toho, že z těch předchozích kategorií nemá Pomáda skoro nic... Je to slizké a naivní, ale zábavé... Mám to rád, už jenom proto, že jsem to miloval jako malý a na soundtrack si vždycky rád zakřepčím, ve snaze "válet to jak Travolta". P.S.: Grease is the word! Teď jsem měl možnost vidět Pomádu na plazmě s domácím kině a v dobré náladě - no, totálně to se mnou šilo... Jdu na 80% (05.07.2006)