Krstný otec II

Souhlasím s Civalem. Kmotr II je jakousi nástavbou původního filmu, která není dostatečně obsahově nabitá, což kompenzuje zbytečnou rozvláčností. Mnohem lépe působí "vedlejší" příběhová linie vzpomínající na dětsví Vita Corleona (čtenáři knihy vědí). Nebýt propracovanější výpravy a s tím spojeným ještě krásnějším vizuálem, než byl ten, co zdobil původní film, těžko by se objevovala tvrzení, že pokračování je lepší. Je to sice natěsno, ale přesto raději zůstanu u čtyřhvězdí... (20.09.2007)

Nebudu tvrdit, že mé tisící hodnocení padlo na druhého Kmotra náhodou. Ne ne, nechával jsem si tento očekávaný filmový zážitek na tuto slavnostní chvíli zcela záměrně. No ale za moc to tedy nestálo. Nevím, zda-li se tak stalo kvůli přehnaným očekáváním, ale snímek mě celou dobu nedokázal vtáhnout do děje, vinou neskutečné stopáže jsem měl tendence usínat. Režie a herecké výkony jsou dokonalé, ale kdyby Coppola natočil s Al Pacinem a De Nirem tříhodinovou velmi věrnou adaptaci zasedání Parlamentu, také by to na pět hvězdiček nebylo, že ne? Šesté místo v topce se mi zdá neskutečně nadsazené. (14.12.2008)

"Jestli nás historie něco naučila, tak že zabít lze kohokoliv." Bez Branda, až moc podobné předchozímu filmu a zbytečně dlouhé. Linie s mladým Vito Corleonem v podání usměvavého de Nira výborná, hlavní linie s Michaelem ale po úvodní čtvrtině celkem nezáživná (pasáž na Kubě a slyšení v senátu). (16.05.2018)

Když jsem viděl druhého Kmotra poprvé, převažovaly jednoznačně záporné dojmy a od obrazovky jsem odcházel s pocitem prázdnoty. Ovšem jak je vidět na současném hodnocení, druhá projekce jako již tradičně všechno diametrálně změnila a já se musím zase namáhat s novým komentářem. Tedy ne že bych musel, ale tenhle snímek si ho prostě zaslouží. Part II je totiž opět jako výstavní trofej pro milovníky žánru, kolem které bychom mohli každodenně chodit a prohlížet si ji, ale nikdy nás úplně neomrzí. Ono jen dívat se na Al Pacina, jak elegantně a nonšalatně vystupuje a smlouvá obchdy a zároveň nechává bez jediného mrknutí odstraňovat všechny nepohodlné i z řad jeho příbuzných, to je zážitek sám o sobě, navíc pod taktovkou virtuóza Coppoly, který se pro tuhle sérii zřejmě narodil a svůj talent zde rozvinul do takových výšin, jaké si prostě nelze představit, pokud jste se s Kmotrem ještě nesetkali. Brilantní, opravdu brilantní režie udržující po celé tři hodiny dokonalou mafiánskou atmosféru (nevím, jak lépe ji označit), která se vždy při Pacinově přítomnosti mísí s oslnivou aurou jeho nečitelné, chladnokrevné, ale i láskyplné osobnosti. Takový výkon může podat jen úzká špička elitních herců, a Pacino mezi ni jednoznačně patří. Stejně jako jednička je to snímek, který předběhl svou dobu a který mi ukázal, do jaké preciznosti až může zajít symbióza mezi skvělým scénářem a špičkovou režií. A závěrečná scéna a pohled do očí uvnitř poraženého vítěze mě tak zmrazila, jako bych skončil i já s kulkou v hlavě. Bravo! (18.08.2012)

První díl Kmotra mám velice rád, je to famózní film, a právem patří do mé top 5. Na jeho pokračování jsem byl tedy velmi zvědavý. Jenže teď jsem trochu zklamánl, protože nenaplnil moje očekávání a v kvalitě zůstal daleko za prvním dílem. A je to především kvůli 2 věcem, které mi zde nesedly. Nejdříve to je ta nepříliš důležitá dějová linie okolo mládí Vita Corleona. De Niro předvádí sice mistrovský výkon, jinak je ale tento příběh velice zdlouhavý a místami dokonce nudný. No a tou druhou věcí je délka filmu, protože mně 3 a půl hoďky už připadá už docela moc, a ke konci jsem se v křesle docela vrtěl. Jinak je to ale film více než výborný. Al Pacino je ještě o třídu lepší než minule a celá ta hlavní příběhová linie je natočena výborně a u ní jsem se opravdu moc nenudil (což se o té druhé říct nedalo). Coppola se za toto pokračování určitě nemusí stydět a normálně bych tomuto filmu dal asi 5*. Když si ale vzpomenu na mistrovský první díl, tak se neubráním srovnání a musím dát 4*. Ale i tak si Coppola, Pacino a spol. zaslouží potlesk (01.10.2006)