Krstný otec II

"Nechci zabít všechny. Jen své nepřátele." Úžasný. Neuvěřitelný. Nikdy bych nevěřila, že se dvojka Kmotra dokáže vyrovnat brilantní jedničce. A přitom mám pokračování stejně ráda, co je lepší si netroufám odhadnout. Pro Kmotra II jsem ale přece jen měla trochu usnadněné podmínky, neztrácela jsem se v postavách jako v jedničce, ani jsem se nakonec nerozhodla před dokoukáním přečíst knížku, abych pochopila děj. Tedy jsem ani předem neznala dějové zvraty. A závěr? Krásné, prostě krásné... a navíc skutečně srozumitelné. Vývoj postavy Michaela Corleona je podán naprosto přesvědčivě a mimořádně zajímavě, když jsem si jeho obraz zarmouceného muže v závěru srovnala s tím klukem ze svatby z prvního dílu, začala jsem ho až litovat. A ta krásná italština! Nemůžu si pomoct, ale zdálo se mi, že se v pokračování objevuje mnohem víc, navíc jak z úst Pacina, tak i De Nira zní více než příjemně. Co dodat? Kmotr II je obrovským soubojem dvou herců, kteří patří mezi nejlepší (nejen mafiánské) herce, jací se kdy narodili. Roberta De Nira a Al Pacina. A tentokrát De Niro Pacina možná skutečně přehrál. To ale rozhodně neznamená, že by vás Pacino jediným pohledem nedokázal naprosto uzemnit. Nádhera, nádhera... "Otec mě v této místnosti naučil řadu věcí. Říkal mi: 'Drž se přátele blízko u těla, ale nepřátele ještě blíž.'" (14.12.2007)

Souhlasím s Civalem. Kmotr II je jakousi nástavbou původního filmu, která není dostatečně obsahově nabitá, což kompenzuje zbytečnou rozvláčností. Mnohem lépe působí "vedlejší" příběhová linie vzpomínající na dětsví Vita Corleona (čtenáři knihy vědí). Nebýt propracovanější výpravy a s tím spojeným ještě krásnějším vizuálem, než byl ten, co zdobil původní film, těžko by se objevovala tvrzení, že pokračování je lepší. Je to sice natěsno, ale přesto raději zůstanu u čtyřhvězdí... (20.09.2007)

Druhá návštěva u Corleonů dopadla nad má očekávání, že se bude jednat jen o umělé prodloužení mafiánské ságy. Patrně díky fenomenálnímu šeptání Vita juniora jsem dospěl ke kacířské myšlence, že tohle je ještě o kousek lepší než jednička. Přesto jsou ty tři hoďky dostatečně dlouhé na to, abych stihl několikrát zazívat a nenápadně zatlačit ručičky na hodinkách směrem k závěrečným titulkům. (21.07.2011)

Já si zkrátka nemůžu pomoct, až na výjimky mě filmy o mafiánech připadají buď směšné nebo nudné, nejhorší je pro mě onen paradox, že pokud někdo zaseje zločin a vraždy, vrátí se mu to například ve formě samoty. Proč se tedy diví? Samozřejmě, nejsem blázen, abych si myslel, že pokud film vypráví o špatných věcech, také je propaguje, leč ta možnost je tu vždy. A ta délka je hrůza nejstrašnější. Kamera je brilantní, hudba legendární a to je pro mě asi vše. Znáte to - každý má nějaké hodnocení, které jde proti tomu většinovému. Ale jsem filmový fanoušek a takovéhle legendy bych měl znát. Uvidíme, co mi přinese díl třetí. Jen nevím, kdy na něj budu mít, pár let to určitě potrvá. (15.02.2019)

Neskutečné. Ty tři a půl hodiny utečou jako nic, když člověk může sledovat takový skvost! Kde jenom začít... Tak hlavně Al Pacino je tu tak dokonalý, že slovo dokonalost vedle něj bledne. Co ten dokáže zahrát jedním pohledem, jedním pohybem, jedním krátkým výrazem, to se opravdu nevidí. Kreace ostatních ale nijak nezapadají. Například fenomenální Tom Hagen Roberta Duvalla, utrápená Diane Keaton, perfektní frajer Robert de Niro, který se dokonce naučil mluvit stejně jako MB, využitější a výraznější Talia Shire a mě osobně nejvíc zaujal John Cazale a jeho problematický Fredo, se kterým i přes nedostatky musíte soucítit. Výborně propracovaná a zvládnutá psychologie postav, díky čemuž postavám věříte a vžijete se do nich. Síle příběhu napomáhá hlavně skvělý tah kombinovat dění přítomnosti v čele s Pacinem a minulosti v čele s Nirem. Režie a režisérské nápady doslova a do písmene dokonalé a hudba nepřekvapivě nádherná. Minimálně stejně dobré, jako první Kmotr a nejlepší role Al Pacina a zřejmě mnoha ostatních zúčastněných. A ta konečná scéna mi skoro vehnala slzy do očí. Čistých 5* (21.09.2011)