Krstný otec II

Známy príbeh dostáva nové súvislosti v jednom z najlepších pokračovaní všetkých čias. Rodinná história Corleonovcov sa rozpráva ďalej, tentokrát v dvoch rovinách oddelených desiatkami rokov. Coppola spolu s Puzom vytvorili novým smerom sa vyvíjajúci ako príbeh filmu, tak aj samotný svet rodiny Corleone. 13 miliónová snímka však dosiahla takého úspechu, že sa neraz v názoroch doťahuje na svojho staršieho predchodcu. Úspech prameniaci z kombinácie udalostí pred a po vojne gangov, spracovaný tak vierohodne že nejedného fanúšika gangsterských filmov s dramatickým zázemím pripúta na hodnú chvíľu k sebe a nedovolí mu odísť ani na chvíľu. (09.12.2012)

"Jestli nás historie něco naučila, tak že zabít lze kohokoliv." Bez Branda, až moc podobné předchozímu filmu a zbytečně dlouhé. Linie s mladým Vito Corleonem v podání usměvavého de Nira výborná, hlavní linie s Michaelem ale po úvodní čtvrtině celkem nezáživná (pasáž na Kubě a slyšení v senátu). (16.05.2018)

Jedna z mála výjimek, potvrzující pravidlo o slabším pokračování.. Tohle pokračování je minimálně stejně dobré, jako první díl. Herecké výkony stále na maximální možné úrovni, režie špičková, děj precizně zpracovaný - je jen málo příběhů, kdy se nedá jednoznačně posoudit, zda je lepší kniha, nebo film. (13.08.2002)

Nebudu tvrdit, že mé tisící hodnocení padlo na druhého Kmotra náhodou. Ne ne, nechával jsem si tento očekávaný filmový zážitek na tuto slavnostní chvíli zcela záměrně. No ale za moc to tedy nestálo. Nevím, zda-li se tak stalo kvůli přehnaným očekáváním, ale snímek mě celou dobu nedokázal vtáhnout do děje, vinou neskutečné stopáže jsem měl tendence usínat. Režie a herecké výkony jsou dokonalé, ale kdyby Coppola natočil s Al Pacinem a De Nirem tříhodinovou velmi věrnou adaptaci zasedání Parlamentu, také by to na pět hvězdiček nebylo, že ne? Šesté místo v topce se mi zdá neskutečně nadsazené. (14.12.2008)

Prvním dílem vydělal Coppola těžký prachy a na "dvojce" je to znát. Rozmáchlá výprava, stovky stovky komparzistů, ale někam se vytratily emoce. Zejména v první půli je dějová linie s Michaelem Corleonem poměrně nezajímavá. Naopak vzpomínky na Vita Corleona jsou působivé, je požitek sledovat tehdy ještě málo známého De Nira. Všechny mé výčitky vzaly za své závěrečnou třetinou a emočně vypjatým koncem. Nezapomenutelný je poslední záběr na tvář Michaela Corleoneho, na muže obtěžkaného tíživým svědomím s vráskami pod očima a šedivějícími vlasy, na muže, který získal moc, ale ztratil lásku. (19.10.2003)