Amityville: Dollhouse

Dollhouse mi dlouho unikal, což mě hrozně mrzelo a nakonec jsem zjistil, že to byla i škoda. Rozjezd je hodně zajímavý, plný dobrých nápadů, zajímavých masek a povedené atmosféry. Což na půlku devadesátých (nahá prsa!) let a po mnohých předchozích dílech série, potěší i překvapí zároveň. Ono to nakonec sice stejně sklouzne do té klasické, snad bych řekl až infantilní, jednoduchosti, ale jistou dobu to prostě těší a baví. (18.01.2015)

O desivých udalostiach, ktoré sa odohrali v sedemdesiatých rokoch minulého storočia v koloniálnom dome v luxusnej new yorkskej rezidenčnej štvrti Amityville na Long Islande sa natočilo mnoho snímkov. Niektoré sú fakt strašidelné horrory, iné za moc nestoja. V roku 1996 využil príležitosť priživiť sa na tejto téme aj akýsi Steve White. Natočil film "Amityville: Dollhouse". Bol to jeho prvý a zároveň aj posledný režisérsky počin. Už viac na režisérsku stoličku nesadol. Po zhliadnutí tohto titulu sa tomu vôbec nedivým. ** (12.11.2016)

Nápad zase nebyl úplně blbej. Domeček pro panenky se spojitostí s Amityville, který začne ovládat dům postižené rodiny zase není tak okoukaný motiv. Jenže to by to do rukou nesmělo vzít režisérské jelito, které nedokázalo vykouzlit nic, co ke strašidelnému domu patří. A to platí i o maskách, které by byly lepší, kdyby nebyly. Pozitivem tak zůstávala poměrně šmrncovní Starr Andreff a zmíněný námět. Celkově škoda času. 15% (23.05.2014)

Po několika filmových průjmech v rámci série je Dollhouse téměř zjevením. Opět dokonale dodržuje zásadu nenávaznosti na předchozí části, ve zkratce - původní dům shořel i s předchozími majiteli, otec od nové rodiny vystavěl nový dům kolem zachovalého krbu a v požárpřeživší stodole nachází domeček pro panenky, který by jako z okna vypadl našemu starému známému stavení, ten daruje své malé dcerce a horor začíná.. Všichni členové rodiny počnou prožívat všelijaká dobrodružství, tak třeba dcerku díky domečku vystraší obří myš, otci se zdají hrůzné sny, matka ( macecha), kterou představuje krásná Starr Andreef začne toužit po svém nevlastním pubertálním synovi, ten po návštěvě hmyzu ve svém uchu musí navštívit ORL a syna macechy navštěvuje jeho umrlý otec. Vše spěje k epickému finále, kde se všichni střetnou s démonickým osazenstvem prokletého domu. Onu epiku si ale musíte představit v kontextu s domem pro panenky, kdo viděl např. Puppetmastera nebude překvapen vzezřením zplozenců pekla. Pokud tedy od tohoto filmu nečekáte důstojné pokračování skvělého Hororu v Amityville ( nečekal jsem) můžete se i příjemně pobavit, zklamalo mne vlastně jen !SPOILER! nenaplnění poloincestní touhy Starr Andreef, ale to je opravdu jen problém mé hormonální nerovnováhy. (02.01.2014)

„Amityville: Dollhouse“ rozhodně patří k tomu lepšímu, co bylo v sérii „Amityville“ natočeno, což je velmi povzbuzující, protože pět filmů před tímto opravdu za moc nestojí. „Amityville: Dollhouse“ nedosahuje kvalit prvních dvou filmů, ale přesto budete mít v některých scénách celkem příjemný hororový zážitek. Především proto stojí za to na tento film kouknout. (19.02.2015)