Návrat domov

Fakt sem se toho filmu bál. Ashby mě nasral Haroldem A Maude, kterej svojí povrchností a naivitou směle konkuroval hippiekům samotným. Od Návratu domů sem čekal nechutně sladkou limonádu, ale kupodivu se to dá pít i při dietě. Kdo viděl cokoliv od Ashbyho, tak ho nepřekvapí, že na jeho postavách by se dalo hloupoučkým dětem vysvětlovat, co je to klišé. Ale je na čase smeknout klobouček a odůvodnit čtyři hvězdy. Jon Voight a Jane Fondová - to je jedna husťárna (teda dvě). Skutečně parádní hraní a celý dvě hoďky si drželi moje sympatie. Taky nejde opomenout parádní hudbu, vesměs konec šedesátých let (Stouni, Brouci, Hendrix, Joplinová, Steppenwolf atd.). Na příběhu vás nic nepřekvapí, neuslyšíte nic novýho, originálního, ale není snad fajn plivnout si jednou za čas na americkou vlajku? (01.02.2010)

Viděno znovu po aspoň 20 letech. Naléhavost a aktuálnost tomuto snímku vydržela. No jo, na válečné mrzáky nejsou peníze, byť by jistě stačily výdaje za 1 den války aby na zmírnění trpkosti jich osudů bylo financí víc než dost. Zrazeni dvakrát - nejdříve propagandou, která je krmila vlasteneckými frázemi, pak nezájmem o jejich osud. Jako by jim bylo naznačováno, že měli hrdině padnout a ne kazit svou zmrzačenou existencí optimismus národa. Ale impérium se již poučilo a namísto občanské armády zřídilo žoldácký sbor. Tím se hodně věcí zjednodušilo. Výkony Fondové a Voighta jsou nadprůměrné. (05.05.2015)

Tohle snad ani není protiválečné drama. To je příběh vyprávěný tak prostě, jako když člověk dýchá a přitom je to protiválečnější než všechny ty výbuchy a napalmy a nohy utrhané v přímém přenosu. Jenom kluci, kteří přišli o svůj bývalý život a iluze a nechtějí už umírat a zabíjet. Atmosféra doby je skvěle vytvořena písněmi a Jon Voight mi nikdy předtím ani potom nepřipadal tak sexy jako tady v roli Luka. Jeden z filmů, na který nikdy nezapomenu. (19.01.2010)

Tématicky i poselstvím silný snímek, který naplno využívá vynikající herce ke svému užitku. Bolestivého období Spojených států nepřestane pálit Američany asi nikdy, ale přes všechnu příběhovou sílu a vyjádření o hrůzách (neukázané) války, tomu v mých očích stále dost chybí. Postavy mi sympatické nebyly, i když možná ani neměly, ale vůči ženám jako je hlavní postava mám lehkou averzi. Styl doby je vystižen skvěle, čemuž pomáhá vkusné pohrání s největšími hity, které ve filmu zazní (jako vnitřní i vnější hudba). Mezi hlavní prvky, které film chce ukázat bych nezapomněl stavět problematiku nemocnic pro veterány během/po válce ve Vietnamu. Téma "postavení/potřeb" manželky, která potřebuje zaplnit místo po odcházejícím manželovi by vyšel na samotný seriál... Emoční síla filmu na mě vůbec nedopadla. Možná je to důsledek velkého počtu filmů s antimilitarismem (Vietnamu obzvlášť), ale tahle oscarová přehlídka jako by říkala to samé, co nejeden film před ní/po ní. Já raději Narozen 4. července... (pochyby mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami vysoké hodnocení převážilo dolů) (05.02.2010)

Skvělý film, nahlížející kriticky vietnamskou válku skrze ochrnutého veterána a zároveň zdravého vojáka přímo ve Vietnamu, který po prvotním nadšení, s jakým do války šel, zjišťuje, že vše je poněkud jinak. Výborně zahrané a zrežírované, a to i do takového detailu, že onen ochrnutý nechtěl mít při sexu zhasnuto, protože by z toho nic moc neměl. To se musí ocenit. (08.09.2010)