Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Snímek vypráví o ženě, které se právě rozpadlo manželství. Když Peggy Sue dorazí na maturitní setkání po pětadvaceti letech, udělá se jí špatně. Probudí se v nemocnici jako sedmnáctiletá studentka a prvotní udivení nad nečekanou cestou zpátky v čase vystřídá pragmatická touha změnit svůj život tak, aby po čtyřicítce neskončil ztroskotaným manželstvím. Vždyť právě na střední škole potkala svého budoucího manžela Charlieho. Teď má možnost chodit se zakřiknutým jedničkářem Richardem, o němž ví, že se stane významným vědcem, nebo podlehnout kouzlu rebelantského beatnika Michaela. Volba to rozhodně není jednoduchá (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (75)

tomtomtoma 

všetky recenzie používateľa

Peggy Sue se vdává je odlehčenějším filmovým artiklem z dílny Francise Forda Coppoly. Ubyl nános vizuální pompéznosti, přesto si obraz i nadále hýčká barevné detaily prostředí doby. Peggy Sue se vdává je vytěsněnou vzpomínkou mládí, která obživne pouze v posunutém vnímání reality. Nezapomíná se na vzdor, rezignaci a uklidnění, byť prožitek blízké smrti plní funkci orientace v labyrintu srdce a posléze vede očištěné nitro k uvědomění vnitřního naplnění duše. Peggy Sue se vdává je laskavým filmem, pohrává si se stavy, rozněcuje alternativy, nebojí se využívat zkušenosti, neváhá nastavit druhou tvář. Jedinou kaňkou lehké radosti a prosluněného úsměvu romantické žádostivosti života je příliš excentrický projev Nicolase Cage, jehož samolibost mi působí pálení žáhy. Naštěstí není nejdůležitějším bodem filmu. Hlavní postavou romantického osvěžení života je Peggy Sue Kelcher, - Bodell (velmi příjemná Kathleen Turner), životní láskou zklamaná a stále atraktivní čtyřicátnice. Momentální zdravotní indispozice je vstupní bránou do vlastního vnitřního světa. Hledání sebe samotné doufá v radikální přestavbu osudu, ale odpověď i vyrovnání leží smutně schoulené v klubíčku až na úplném dně utrápené lidské duše. Štěstí je prchavě nejintimnější pocit, o který je potřeba s láskou pečovat a něžně konejšit. Hlavní mužskou postavou je Charlie Bodell (příliš excentrický Nicolas Cage), středoškolská známost Peggy i její budoucí manžel. Vzdušné zámky se dostávají do kolize s realitou, přesto se jeho volba zdá být neměnnou a ustálenou. Významnou postavou je Richard Norvik (sympatický Barry Miller), přirozeně inteligentní spolužák Peggy. Jeho osamělost si našla své místo ve studiu, přesto doufá ve spřízněnost velikého osudu. Důležitou postavou je Michael Fitzsimmons (zajímavý Kevin J. O'Connor), další osamělý středoškolský spolužák Peggy. Citlivé nitro si obléklo beatnický háv roztřeseně rozervané temnoty a touží po uměleckém vyjádření niterné nespokojenosti mládí. Dotýká se hvězd a touží po svobodě. K výraznějším postavám patří Carol Heath (zajímavá Catherine Hicks), spolužačka a jedna ze dvou nejlepších středoškolských kamarádek Peggy. Její budoucí já již nevěří na věrnost mužů, ale mládí se tím netrápí. K výraznějším patří také Maddy Nagle (sympatická Joan Allen), druhá ze dvou nejlepších středoškolských kamarádek Peggy. Nemá vnitřní pochybnosti a její budoucí život je pečlivě naplánován i udržován. A výraznou je také Evelyn Kelcher (příjemná Barbara Harris), starostlivá matka Peggy. Je poslušná manželské autoritě, je křehkou i nesebevědomou ženou a láskyplnou matkou. Z dalších rolí: sebevědomě dravý spolužák, Carolina středoškolská známost a budoucí zubař Walter Getz (Jim Carrey), nevybíravě pokrytecká spolužačka Delores Dodge (Lisa Jane Persky), spolužák, středoškolská známost Maddy i její pozdější věrný manžel Arthur Nagle (Wil Shriner), patriarchát vyznávající otec Peggy Jack Kelcher (Don Murray), mladší a zvědavá sestra Peggy Nancy Kelcher (Sofia Coppola), dcera Peggy v dospělém věku Beth Bodell (Helen Hunt), laskavá babička Peggy Elizabeth Alvorg (Maureen O'Sullivan), přívětivý dědeček Peggy a člen zednářské lóže Barney Alvorg (Leon Ames), či čtvrtý člen sladké chlapecké kapely středoškolského času Terry (Glenn Withrow). Peggy Sue se vdává je lehkým osvěžením rozverné mysli. Monumentálnost je zde nahrazena hravostí a romantickou dychtivostí. Radostné, nezávažné, prosvětlené, příjemné. () (menej) (viac)

Indiana 

všetky recenzie používateľa

Něco jako Návrat do budoucnosti, se stejně dobře navozenou atmosférou středních škol v období 60. let, akorát v romantičtějším balení. Kathleen Turner tady hraje velmi mile, Nicolas Cage mi tu přišel s blond účesem ala Elvis taky hustej (i když vypadá jak gay) a Jim Carrey též hyper. Prostě super pohodičková fantazy komedie. Coppola opět uspěl. ()

Reklama

KarKulA 

všetky recenzie používateľa

Nic jsem nečekala a nic jsem nedostala, ale jinak docela solidně natočený nenáročný film na víkendové odpoledne, který sice nijak zvlášť neoslní, ale drží se v mezích té "inteligentní" zábavy. Zajímavé je, že se tu objevuje kupa herců, jejichž jména se stala "opravdu" známá až v následujících letech. ()

Enšpígl 

všetky recenzie používateľa

Francis Ford Coppola má ve své filmografii jistě zařívější kousky, ale na poli romantických bonbónků je třeba ocenit každou trošku originálnější chuť a tou Peggy Sue naštěstí disponuje i když po pár dnech od projekce je jasný, že i tenhle bijáček je jen takový povedenější romantický nic, tak má v sobě pohodu, sladce zamilovanýho mladýho Nicolase, začínajícího Jima Carreyho a tehdy ještě pouze herečku Sofii Coppolovou. ()

lamps 

všetky recenzie používateľa

Film na oddech, který navzdory lákavému námětu zase tolik vynalézavých zvratů a konfrontací nenabídne. Herecky super, protože Turner v osmdesátkách moc konkurenci neměla, neurvalý Cage je tradičně vtipný a Jim Carrey v pozadí snad poprvé výrazněji procvičuje svůj gumový xicht; soundtrack bez chybičky a Coppola dokazuje i na takhle malém snímku, že má jako režisér ocelově pevnou ruku. Přesto jen lehký nadprůměr s rutinně rozvrženými aktéry a s nepříliš přesvědčivým závěrem, který se na 4* těsně nechytá... ()

Galéria (82)

Zaujímavosti (13)

  • Roli Peggy měla původně hrát Debra Wingwer, ale pro zranění zad musela odmítnout. (Terva)
  • Z Nicolase Cage a Jima Carreyho se při natáčení stali velmi blízcí přátelé. (Edgerton)

Reklama

Reklama