Prefíkaná banda

Jojo, dobrého pomálu, jak se říká. Skoro by se chtělo říct, že je to jako s Vengeance Unlimited nebo Robbery Homicide Division, jenže u téhle partičky je nízký počet epizod zcela v souladu s plánem. A že plánování tu hraje důležitou roli, to snad není třeba říkat. Seriál sršící stylem a elegancí, v hlavní roli se sympatickými mizery a v rolích vedlejších se spoustou pěkných Britek:) Budit tímhle způsobem zdání, že je Shakespearova země plná okouzlujících bytostí, to zavání těžkým podvodem. Ale nakonec, o tom přece tohle celé je;) PS: po díle, ve kterém sympaťačka s úchvatnýma jantarovýma očima z Červených Baretů vystupuje jako pěkná mrcha, a který je mistrovskou ukázkou toho jak lze diváka tahat za nohu od úvodních titulků až po ty závěrečné, zvedám definitivně hodnocení na 100% a dodávám - Mickey, není se za co stydět;) PS2: Bollywood byla naprostá genialita:))) (14.09.2006)

Úvodní epizoda mě nadchla, po druhé jsem zchladl, po třetí jsem byl opět nadšen. Čtvrtá, pátá a šestá zopakovaly stejný cyklus. Po dlouhém přemýšlení jsem dospěl k závěru, že Podfukáři si navzdory jistým výkyvům nejvyšší hodnocení zaslouží. A co v tomto seriálu jde? O partičku povedených výlupků, kteří jsou schopni obrat o slušné jmění kohokoliv, krom lidí poctivých, razíc přitom zásadu: „najděte toho, kdo chce všechno za nic a dejte mu nic za všechno“. Je to pětice podrazáků natolik šarmantních a provádějících své kousky s takovou elegancí, že je nelze nemilovat. Seriál často, ať přímo či nepřímo, odkazuje ke starým švindlům a filmům o nich, obzvlášť k legendárnímu Podrazu, kterému se (ač na ploše několikanásobně delší) svou lehkostí vyrovnává. Jednotlivé epizody na sebe navazují jen velmi volně, platí co díl to podvod. Ten přitom obvykle sestává z krátkého nastínění a následného provedení s nečekaným rozuzlením (například pointa hned první epizody mě velmi potěšila svou nečekaností). Po technické stránce se jedná o absolutní špičku, oblíbené je „zamražení“ jedné osoby (zpravidla podváděného) a následné vysvětlení jejího pravděpodobného chování postavami jinými, živými, kolem se pohybujícími. Sympatická je rovněž snaha nebrat se nikdy zcela vážně, čehož důkazem jsou promluvy do kamery i mírné úlety nepředvídatelnými směry (viz taneční vystoupení v páté nebo čtvrté epizodě, nejsem si jistý). Co mi na druhou stranu vadí, je přílišné spoléhání se na náhodu při realizaci toho kterého podrazu, podporované navíc lehkou retardací podváděných (vám by nebyla podezřelá novotou vonící sázková kancelář?). Ale v celkovém souhrnu to jsou detaily, pošramocující celkový dojem z této britské lahůdky jen minimálně. Ono se ani není čemu divit, protože když už byla nějaká epizoda slabší, pak slabší oproti epizodě bez výhrad vynikající, což přece není žádná prohra. (07.10.2006)

Snad každý díl je hloupě vykonstruovaný, přičemž každá tato konstrukce počítá ještě s notnou dávkou reálně nedosažitelné náhody. Povětšinou se taky někdo chová zcela nelogicky a v rozporu s předcházejícími situacemi. Seriál se tváří inteligentně, ale ve skutečnosti je hodně hloupý. Když debila obléknou do saka a kravaty, tak se z něj chytrák nestane. (31.08.2006)

Někteří boháči jsou potvory a vůbec si ty peníze nezaslouží. To je přeci jasné, že. Když je tedy partička šaramantních podfukářů oblafne s elegantní grácií tak, že chudák napálený "hejl" neví, kde mu z toho hlava stojí, na policii nemůže a nechápe, jak se vše vlastně seběhlo, vůbec by to nemělo vadit. O to spíš, že divák se u inteligentního a svižného anglického seriálku náramně a duchaplně pobaví. (08.09.2006)

Hodnotim po prvních dvou seriích. Ze začátku rozhodně na plný počet, ale postupem času jejich triky sice neslábnou, ale systém je pořád stejný, takže na ten podfuk přijdete už sami a lehce. V dalších seriích budu ovšem mile rád pokračovat, jelikož dívat se na seriál jako je tento je doopravdy radost. (27.05.2008)