Anjel smrti

Keď si niekto myslí, že na mysteriózny film stačí, aby si vybral nejakú postavu z náboženskej tématiky, tak sa mýli. Také jednoduché to nebude. To, ako idú ľudia po ulici a navzájom sa potľapkávajú pôsobí skôr komicky, než mysteriózne. A napínavosť sa stratila v tej chvíli, ako sa scenárista rozhodol, že film bude vyrozprávaný retrospektívne. Herci podavajú štandardné výkony, no od Denzela som čakal viac. Aj keď mám rád otvorené konce, tak tento bol ten najhorší otvorený koniec, aký som videl. (09.11.2003)

Oh boy, moje vášeň pro filmy, které začínají koncem, je zde ještě umocněna faktem, že Anděl smrti je jeden z mála filmů, které oprávněně (a rozkošnicky!) beze zbytku využívají figuru voiceoverového vypravěče. Elias stráví ve filmu asi šest minut, ale i tak je velice půvabný. Kdybych já byla tisíce let starý padlý anděl chodící po Zemi, rovněž si budu slastně pobrukovat Stouny (na moji obranu: pokoušela jsem se napsat Stoney a potom Stony, ale to dle mého názoru vypadalo nepatřičně). Byla jsem trochu otrávena, když ze záběru na plačící pochybující ženu v kostele film přejde na Coca Colu padající z automatu. Je to větší připomínka zla než když si Azazel pobrukuje. Osobně bych tam nepotřebovala tolik subjektivních pohledů démona, ale dramaturgicky je to dokonalé do posledního záběru. (20.10.2014)

Jeden z mála slabých filmů s Denzelem Washingtonem ještě z doby, kdy nebyl velkou hvězdou a klasickým prototypem "policajta". Mohlo to být mnohem lepší film, ale kvůli nevyužitému tématu se tak nestalo. Scénáristé jemně načrtli možnosti a nechali film plynout dál a ani režisér se zrovna s atmosférou nepředvedl, jak mohl. Film plný promarněných příležitostí. (25.06.2004)

Není se čemu divit, že o tomhle filmu vůbec nic nevím. V úvodních titulcích se totiž svým námětem tváří jako slabší verze filmu Sedm (což je vlastně pochvala), jenže to je jenom chabá domněnka stanovená při úvodních minutách. Následuje totiž změť všeho špatného, co nabízely filmová devadesátá léta a nikdy jim to nepřineslo žádný úspěch. Snadno zapomenutelný film. (27.02.2017)

„Nyní vám povím příběh, jak jsem skoro umřel!“ Tak zhruba těmito slovy začíná tento mysteriózní thriller, který zprvu vypadá spíše jako temnější detektivka. Hned na začátku se seznámíme s hlavním hrdinou detektivem Hobbesem, který si vymění několik posledních „láskyplných slov“ s odsouzencem. Již podivné vrahovo chování a především mluva vydá první varovné signály, že něco zvláštního musí vyset ve vzduchu. Přiznám se, že úvodní melodie od Rolling Stone a vrahův taneček ve mně vyvolali příjemné uvolnění, protože jsem očekával něco ve stylu znovuzrození jako k tomu došlo ve známé Dětské hře. Podivné chování kolemjdoucích a jejich letmé dotyky tomu všemu napovídali, přesto jsem si nebyl ještě pořádně jistý co mě čeká. Před spuštěním filmu jsem si totiž nesháněl žádné informace o filmu. Atmosféra sama o sobě nabízí docela potemnělou stránku pohledu na celou věc a čas od času to scénář skouší i na naše city. Možná to přece jenom chtělo ještě více přitvrdit a ořezaná stopáž by taky nebyla na škodu. Těch 123.minut bylo dle mého názoru až zbytečně moc a některé pasáže jsou zbytečně natahovány. Ale jinak jsem byl docela spokojený především s hereckými výkony. Především pak Denzel ukázal, že je pán herec a film se mohl opírat hlavně o něj. Donald Sutherland byl rovněž skvělý, ale nedostal zde zas až tolik prostoru. Myslím si, že to byla celkem škoda, protože Goodman spíš jen sekundoval. Mírným zklamáním se pro mě stalo zakončení celého filmu. Očekával jsem potom všem přece jenom trochu něco jiného. I tak však musím tvůrcům vystřihnout pochvalu za netuctovou koncovku, jelikož happyendy moc nemusím. Fallen se tak v klidu zařadil v mé sbírce mezi kousky, které si kdykoliv pustím znovu. Chtělo to jen vychytat všechny mouchy, ale tak nikdo není dokonalý. (18.10.2011)