Meno ruže

Na konci má člověk dojem, že se právě vrátil z výpravy časem. Takový pocit reálnosti a uvěřitelnosti jsem už dlouho v žádném filmu neviděl. Dají se tomu vytknout občasná hluchá místa a Sean Connery, který jako vždy hraje jen a jen Seana Conneryho. Přesto je to sympatický výkon a já nechápu, jak herec, který tak neuvěřitelně nehraje, může být i po tolika letech herecky zajímavý. A je mi vážně jedno, že mnohovrstevnatá předloha je osekaná - jinak to ani nešlo. (12.12.2009)

Pokusím se o nemožné a film hodnotit bez ohledu na literární předlohu. Přiznám se, že Annaud není můj oblíbený režisér, i když jeho filmy jsou pro oko často působivé. Proto jsem rád, že těžiště jeho příběhu tvoří v podstatě detektivka než nějaké hloubání nad středověkem, protože církev nebyla banda uchylů a lidé ve středověku nežili jak zvířata. F. Murray Abraham je krok mimo, oslabuje konec a očekávané vyvrcholení. Nebýt oné výtvarné stránky a Seana Conneryho, možná bych byl o jednu hvězdičku skoupější. (05.06.2005)

„Obávej se, Adsone, proroků a těch, kdož jsou ochotní zemřít za pravdu, protože obvykle nechají spoustu jiných lidí zemřít s sebou, často před sebou a občas místo sebe…“ Sherlock z Baskervillu a jeho věrný Watson Adson na stopě jednoho klášterního tajemství (pro jejich dobro naštěstí ne toho, co se pije z krabice). Něco, co připomíná lupu, bychom tu měli, schází už jen dýmka a housle.. Ecův postmoderní historický román protkaný filozofickou a sémiotickou tématikou připomíná v podání Annauda detektivku ve stylu sira A.C.Doylea. S jemným brnkáním na zakázanou strunu smíchu a syrovou atmosférou zatuchlého vzduchu plesnivého zdiva, kdy se případ zprva zdá stejně komplikovaný, jako snaha načesat mnichovi číro, si člověk chvíli může pohrávat s myšlenkou existence nadpřirozena, dokud však nevyjde najevo, že za všemi mordy stojí jako tradičně spíše přirození (žárlivost), nebo jako v tomto případě typická lidská přirozenost v podobě touhy po majetku a moci, či strach z jejich ztráty. Pochvala jak pro S.Conneryho, který dokázal vnést do období, v kterém byl jinak za normálních okolností mrtvý jak zubní pasta, gentlemanský šarm, tak pro démonického čáryčichače F.M.Abrahama z CSI: Svatá inkvizice. A mimochodem, Jméno růže obsahuje jednu z nejžhavějších erotických scén historie, alespoň teda, co se týká filmů odehrávajících se v 14.století.. Vzhledem k tomu, že ji točil Slater ve svých patnácti, měl tam stát někdo z Monty Pythonů a říct mu:„You lucky bastard!“ (29.08.2011)

Geniální film, který je omylem vydávaný za kvalitní historickou detektivku, jíž chybí mnohavrstevnatost předlohy. Houbeles... Jméno růže je při hlubším pohledu mnohem složitější, než se může zdát a jen za ztvárnění odporného francouzského středověku 14. století, několik emocionálních vrcholů a nebývale hutný vývoj postav si těch pět hvězd bez okolku zaslouží. Ten film zraje! (19.05.2009)

Klasika! Lahůdka! Co víc k tomuto dnes už legendárnímu filmu říct.... a necitovat ostatní... Snad jen, jak si pamatuji, jak jsem na premieře tohoto filmu ještě v ČSSR vplul do děje a pak to ticho v sále při závěrečných titulcích... Nikdo se nezvedl a to bylo na tehdejší době neobvyklé...to jsem zažil v té době jen u Formanova Amadea a pak u Abuladzeho Pokání!!! A navíc je jedním z mála fimů, který nedegradoval literární předlohu. (09.12.2004)