Meno ruže

Na konci má člověk dojem, že se právě vrátil z výpravy časem. Takový pocit reálnosti a uvěřitelnosti jsem už dlouho v žádném filmu neviděl. Dají se tomu vytknout občasná hluchá místa a Sean Connery, který jako vždy hraje jen a jen Seana Conneryho. Přesto je to sympatický výkon a já nechápu, jak herec, který tak neuvěřitelně nehraje, může být i po tolika letech herecky zajímavý. A je mi vážně jedno, že mnohovrstevnatá předloha je osekaná - jinak to ani nešlo. (12.12.2009)

„Neľutujem svoje rozhodnutie a predsa, ako tak píšem tieto riadky, starý a šedivý, je spomedzi všetkých tých tvárí, ktoré sa mi objavujú mihotavo pred očami, tou najjasnejšou tvár dievčaťa, o ktorom som za celé roky neprestal snívať. A hoci pre mňa toľko znamená, nikdy som sa nedozvedel ani len jej meno.“ 1327, opátstvo v horách, ktoré Boh dávno opustil (ak tu niekedy vôbec bol). Dokonalá atmosféra. Proste absolútne a bez jedinej debaty DOKONALÁ. Temný Stredovek ešte nikdy nebol taký temný. Beštiálna temnota sála snáď z každej minúty a keď nie z každej minúty, tak aspoň z každej tretej. V tomto filme (hoci prioritne nejde o horor resp. VÔBEC nejde o horor) je strašidelné, nechutné, odporné, depresívne a brutál-temné všetko. Vrátane jednej z najautentickejších erotických scén desaťročia, ktorá asi mala byť vzrušujúca a teoreticky aj je, ale prakticky je to tiež jeden veľký (a ponurý, neviem, či som to už spomínal) horor, kedy máte pocit, že slečna mladému Slaterovi odtrhne hlavu a jeho krvou vymaľuje najbližšiu kaplnku. Nemilosrdná taliansko-nemecko-francúzska (wtf) koprodukcia je na filme jednoznačne poznať (celé je to výrazným spôsobom sexuálne a homosexuálne, s nábehom na pedofíliu, toto by v čisto americkom filme asi nebolo možné). Perfektný mentor Connery, jeho perfektný učeň Slater, perfektný Ron Perlman ako svojrázny požierač cintorínových krýs (!) a vo vedľajších úlohách toľko „ksichtov“, že z nich budete mať nočné mory. Odporné, nezabudnuteľné vraždy a absolútne fenomenálna výprava v hmle utopeného megakláštora v nehostinných horách, ktoré sú asi také "bezpečné", ako ústav pre sexuálnych deviantov, ktorí dva roky neboli pod lekárskym dozorom. Z Mena ruža som mal zlé sny už ako chlapec a ešte aj dnes, hoci mám po štyridsiatke, si ho s obrovskou chuťou po sto prvý raz pozriem v telke, keď ho dávajú (ideálne s mocným slovenským dabingom). A oni ho, našťastie, dávajú pomerne často. Knihu som čítal, ale nebavila ma. Spolu s Milencom môj najobľúbenejší Annaud. Potešia kvalitné dialógy („Hrozne dlho som o tebe nepočul.“ – „Chcel som, aby na mňa ľudia zabudli.“) a hlášky („Pripúšťam, tento muž samovraždu nespáchal.“). (05.11.2006)

Annaudova vize středověku jakožto špinavé a drsné doby je znamenitá a hned v začátku filmu diváka příjemně pohltí. Vykreslení postav je rovněž solidní - nečetl jsem knihu, což samozřejmě lehce sráží mou objektivitu. Po první skvělé polovině, však přichází o poznání nudnější část filmu. Tajemnství a záhady kolem vražd se sice odkrývají, ale já se občas stejně neubránil pocitu nudy. K samotnému konci nic moc nemám a ve filmu docela sedí. A i když je Jméno růže bezpochyby kvalitní filmařské dílo, jedno pokoukání v mém případě úplně stačí. Annaud nám jako jeden z mála filmařů ukazuje středověk s maximální dávkou syrovosti a reality, ale mě osobně pro tentokráte neoslovil tak, jak bych si u režiséra jeho kvalit představoval. (15.11.2005)

Temná krimi s geniálním františkánem Connerym v prostředí 14. století na opatství postiženém sérií úmrtí. Co však zaujme na prvním místě je panoptikum hrůzyplných postaviček mnichů, v čele s hrbáčem Ronem Perlmanem. Trailer: http://www.csfd.cz/film/166-jmeno-ruze/videa/ (27.11.2011)

Knihu jsem četl - je úžasná, ale hodně obsáhlá a Annaud těžko mohl natočit stejně komplexní film. Zaměřil se tedy pochopitelně spíše na detektivní (tj.dějovou) část a udělal dobře. To co funguje v knize, by ve filmu nefungovalo (např. dlouhé popisy života mnichů v klášteře). Navíc se mu myslím skvěle podařilo evokovat atmosféru té doby a prostředí (je to pěkně syrové). Connery jako moudrý William z Baskervillu a Slater jako Adso z Melku jsou výborní a jdou ve stopách Holmese a Watsona (paralela, kterou úmyslně dělá i Eco). Závěr sice Annaud pozměnil, ale co: autorská licence. Mohlo to dopadnout hůř. (17.08.2003)