Meno ruže

Slušný historický film na celkem neotřelé téma, ale přeci jen dle mého názoru s lehce přehnaným hodnocením. Určitě to táhne výborná výprava a ponurá atmosféra starého kláštera plus solidní herecké výkony v čele se starým pardálem Connerym, ale ve finále mi to celé přišlo trochu nedotažené. Respektive dost věcí se mi zdálo jen lehce načrtnutých a úplné vysvětlení mi zde chybí. Tím spíš, že po očekáváních diváka po celou stopáž mi konec přišel dost neurčitý a zahraný do autu. Takže nadprůměr ano, ale nic zásadního z mého pohledu ne.60% (11.07.2019)

Pokud bychom se pokusili poměřit středověk našimi současnými představami, splakali bychom nad výdělkem. Objevila by se totiž doba, která by ze všeho nejvíc v mnoha ohledech připomínala naši nedávnou minulost s jejími postrky (omezováním svobody pohybu), nálepkováním a kastováním. Při jejím skutečném zobrazování si proto nelze nevšímat přesahového (transcedentálního) rozměru RŮŽE, který ukazuje - pro jednoznačnost svého směřování - právě k naší současnosti. A právě v tomto ohledu spočívá síla nejen literární předlohy, ale i mimořádně zdařilého Annaudova zfilmování. Cílem filmu je převod do příběhu filmovou řečí, tedy úsilí o převod mezi dvěma odlišnými formami uměleckého vyjádření. Středověký souboj o vědění i o větší lidskou svobodu a ohleduplnost je promítnut do tajemného děje kolem fiktivní Aristotelovy knihy (Conneryho příznačně pojmenovaný řeholník-františkán William z Baskervillu je vyhraněným nominalistou viditelně tíhnoucím k dílu velkého řeckého filozofa) a paralelní hluboké sondy do života tehdejší církve. Opomenuto nezůstává ani agrární zázemí ponurého opatství a jeho obyvatelé. Požár věže vědění s pozoruhodnou knihovnou, rafinovaným bludištěm i činorodým skriptóriem má vícerozměrný symbolizující význam. Přiblížení scholastické disputace, dvou skrytých valdenských (?) "kacířů" i řádění inkvizice s následným rezistentním aktem zoufalých vesničanů je za těchto okolností zvlášť působivou kulisou napínavého detektivního příběhu a postižením myšlenkového jádra Ecova autorského pohledu. Přidané bonusy nejlépe postihují nesmírné úsilí autorského týmu RŮŽE a dávají i dostatečnou odbornou garanci pod jménem francouzského historika Jacquesa Le Goffa. Precízní práce všech výrobních složek filmu dotváří a dobudovává jedinečný divácký pocit z tohoto díla, na něž se vskutku nezapomíná. (15.08.2010)

Annaudova vize středověku jakožto špinavé a drsné doby je znamenitá a hned v začátku filmu diváka příjemně pohltí. Vykreslení postav je rovněž solidní - nečetl jsem knihu, což samozřejmě lehce sráží mou objektivitu. Po první skvělé polovině, však přichází o poznání nudnější část filmu. Tajemnství a záhady kolem vražd se sice odkrývají, ale já se občas stejně neubránil pocitu nudy. K samotnému konci nic moc nemám a ve filmu docela sedí. A i když je Jméno růže bezpochyby kvalitní filmařské dílo, jedno pokoukání v mém případě úplně stačí. Annaud nám jako jeden z mála filmařů ukazuje středověk s maximální dávkou syrovosti a reality, ale mě osobně pro tentokráte neoslovil tak, jak bych si u režiséra jeho kvalit představoval. (15.11.2005)

Otevřeně se přiznám, že filmové Jméno růže čtyřhvězdičkovým hodnocením poškozuji, protože tenhle kousek si zaslouží hvězdiček pět. Jenže románovou předlohu jsem četl a zanechala ve mně nesmazatelný dojem - patří k mým pěti nejlepším literárním zážitkům a o filmové adaptaci mám vlastní představu, byť si uvědomuji, že nikdy nebude naplněna. Eco napsal mnohavrstevný román, kde detektivní linie vyšetřování série vražd je fakticky vedlejší. Jméno růže je ve skutečnosti popisem středověkého myšlení, hodnotového žebříčku a rozvrstvení společnosti. Je to taková učebnice dějepisu v lákavém obalu. Natočit Jméno růže tak, jak to Eco napsal, by znamenalo filmové studio přivést k bankrotu, protože by to bylo nesmírně nákladné a široké divácké obci málo přístupné dílo. Nehledě na to, že by muselo svou délkou konkurovat takovému seriálovému Útěku z vězení. Annaud je režisér, který má vytříbené výtvarné cítění a na plátně je to zkrátka znát. Jeho středověk není kašírovaný, ale hodně naturalisticky podaný - plný bláta, špíny a syrovosti. Dokázal film zaplnit plnokrevnými divácky vděčnými postavami, které ztvárnili špičkoví herci. Sean Connery i Christian Slater jsou herecky dobří a typově přesní. Ve filmu nejde ani tak o děj a výslednou pointu jako spíš právě o zachycení středověké atmosféry - a to se prostě povedlo. Celkový dojem: 85 %. (07.12.2007)