Generál Eliáš

Nejednoduchá úloha generála a prvního protektorátního ministerského předsedy ing. Aloise Eliáše zůstává v obrazu českých dějin stejně nevděčnou, ne náhodou podobnou té, kterou sehrál prezident Hácha. Pokus o udržení alespoň minimální autonomie, snížení rizik a ztrát pro české země i riskantní zapojení vlastní osoby do odbojové činnosti, by v konečném resumé tohoto bývalého diplomata a neobyčejně statečného člověka neměly scházet. Munzarova herecká kreace je obdivuhodným psychologickým portrétem muže na rozhraní své politické kariéry, plně si uvědomujícího fatálnost kontroverzních činů, ospravedlňovaných nejasným hrdinstvím ve prospěch národa. Se stejným zaujetím vytvářejí své vedlejší role František Němec, Jana Hlaváčová i Vladimír Brabec. Zůstat vězněm ve vlastním těle jistě nebyla snadná volba, vývoj a události druhé světové války ale dali Eliášovu hrdinskému gestu za pravdu. Dnes určitě. (25.05.2014)

Jistě, pocta velkému vojákovi a ještě většímu vlastenci by šla natočit ještě lépe. Tato malá televizní inscenace diváka příliš nevtáhne, nicméně především díky výkonu Luďka Munzara si alespoň lze udělat představu o tlaku, kterému agent s krycím jménem "Důvěrník" musel čelit. A že mu čelit dokázal a ještě k tomu takovým způsobem, to jen svědčí o kvalitách tohoto výjimečného muže. Za výtečného Františka Němce navyšuji skóre na 80% a nezbývá mi než doufat, že náš národ už nikdy nebude takové muže jako generála Eliáše potřebovat. PS 24. 3. 2019: Tehdy jsem tím samozřejmě mínil pozici vlasteneckého agenta v okupační vládě. Jinak nemůže být sporu o tom, že mužů a žen takto pevného charakteru je nám třeba v každém čase, tedy i dnes. (15.07.2007)

Z hlediska scénáře a režijního zpracování nijak výjimečný kousek, má nicméně kvalitní herecké obsazení a především je silný tématicky. Generál Eliáš je pozapomenutá postava našich národních dějin. Odvážný člověk s tragickým osudem. A je jenom dobře, že ho tato televizní hra připomněla. Celkový dojem: 70 %. (19.04.2009)

Tady řeknu něco s čím si určitě popudím většinu zdejších uživatelů a ještě větší část neuživatelů csfd, ale já si to prostě nedokážu odpustit, tím spíš, že při sledování téhle inscenace mě téma hrdinství českých lidí za druhé světové války lítalo mozkem jak sem a tam jak nadopovaný jo-jo. Pro mě totiž nikdy nebyl - není a nebude hrdina ten, kdo vydá svou zem do rukou nacistů, nechá v ní napospas nacistickejm gaunerům svůj národ a co nejrycheji zdrhne do bezpečí. Naopak hlubokou úctu, respekt a obdiv cítím ke každému, kdo v České republice zůstal a vyrovnával se s každodenním stresem zda náhodou na dveře druhej den nezaklape gestapo a "nezahraje" mu osudovou. Takový lidi možná nevedli odboj z Londýna, po takových lidech se nepřejmenovávají ulice ani se jím nestaví sochy a už vůbec se o nich nemluví, ale takový lidi pro mě byli 100x statečnější. Co je však ještě horší, když se nedostává adekvátní pozornosti ani těm Čechům, kteří zde nejen že zůstali a zažívali nacistickou medicinu strachu a teroru, ale ještě proti ní bojovali. Takový lidi si zaslouží svoje inscenace, filmy, sochy, ulice i náměstí, protože takových lidí nemá žádný národ nikdy dost. Výborný pane Hášo i pane Kupko, tleskám za téma i komorní zpracování, stačí pár dialogů aby každýmu z nás bylo jasný, že by radši tančil tango s ďáblem, než aby byl na místě pana Eliáše a herecký výkony pánů Munzara, Němce a Brabce jsou rovněž na aplaus. (19.03.2013)

Jedné se těžko hledají slova, když ji TV film vezme za srdce a následně smete.. Silný příběh, výborně zpracovaný, herecký ansámbl skvostný, Luděk Munzar je nejen uvěřitelný, on je strhující, Vladimír Brabec úžasný, František Němec na pěst, rovněž skvělý, poklona.. No a pro zjemnění je tu Jana Hlaváčová, nádherná, lidská, srozumitelná.. Krásně smutné pokoukání se slzama a s nesmírným obdivem k hlavní postavě.. (02.06.2022)