Noc s nabrúsenou britvou

Scénář: Grégory Levasseur, Alexandre Aja .. Hovadina nejhrubšího zrna. Rozjezd v autě se ještě dal, ale jak se děj přesunul do domu, začala prachobyčejná a samoúčelná salva ohraně krvavých scének, kdy někdo zcela nesmyslně a bez důvodu vraždí. Sice si tvůrci na „osvěžení“ závěru vycucali z prstu pointu, která měla vše přesadit na jinou kolej, bohužel je tento pokus tak neobratně a nesmyslně podaný až běda. Nechápu, co je na (nepovedených) hororech stále tak fascinujícího, některé sice může zachránit od totálního průseru zručná režie a vizuální podání, ale obsahově nemají (na minimum výjimek) co nabídnout už hodně dlouhou dobu. tFuj! (09.08.2006)

Aby byla nějaká změna, tak tu máme zase jednoho upoceného burana ohánějícího se řeznou, sečnou, bodnou či jinou krutou smrt způsobující zbraní.. Docela poutavá bezohledná jatka dokud nepřijde závěr splachující vše do zařízení na uložení a odvod výkalů. Pointa má diváka šokovat, překvapit, vyrazit dech a ne nasrat..! (31.10.2008)

Podobne ako Hooperov TCM a Cravenov The Hills Have Eyes aj Haute tension z prostredia "vidieckeho buranstva" vyprodukoval úchylného zabijaka, ktorý vzhľadom na to, že v jeho svete na mape "krajiny nikoho" sme cudzincami my, nepotrebuje svoju identitu maskovať - týmto vymedzením filmového priestoru je zároveň daný aj základný rozdiel oproti typickým slasherom z mestského prostredia. Rovnako "porcovacie" aktivity zabijaka nie sú iniciované nudou a túžbou mestských vrahov otestovať svoju inteligenciu a sofistikovanú efektívnosť, ale vychádzajú z jeho vnútra, nemajú racionálny dôvod a práve o to sú hrozivejšie. Z hľadiska žánru je veľmi osviežujúcim a vítaným potom fakt, ako Haute tension niektorými prvkami vchádza na pôdu moderných teen slasherov (obeť postupne preberajúca aktivitu). Ešte dôležitejšie je to, ako takmer neustále nabúrava zabehané klišé podobne ladených hororov (čakáte, že sa niečo stane, pritom sa to nestane a opačne) a rovnako treba pochváliť neskutočne atmosféricku, zároveň minimalistickú až ambientne podprahovú hudbu. K tomu si pridajte vydarené gore, miestami dosahujúce intenzitu starých japonských shock systémov. Žiaľ toto variovanie žánrových pravidiel dopadlo veľmi negatívne v rámci samotnej štruktúry príbehu, kedy autori efektnú a silnú jednoduchosť úplne zabili záverečným twist efektom. Osobne som ho tušil už od "podozrivého" úvodu a bol som sklamaný, že som sa nemýlil, ale ešte horšia je skutočnosť, že tento bod zvratu na veľa miestach úplne knokautuje logiku. Vo výsledku 3,5* pričom Haute tension považujem za vydarenú európsku odpoveď na japonské duchariny a americké nudné vyvražďovačky z posledného obdobia. (23.02.2005)

Prekvapivo dobrý horror z francúzskej produkcie. Je to naozaj ostrý snímok ako tá nabrúsená britva, ktorú si nesie vo svojom tuzemskom názve. Európsky slasher, ktorý sa veľmi dobre podaril. Atmosféra, ľakačky, vraždy, násilie... a i ten buranský vraždiaci maniak v monterkách a šiltovke sa mi videl dosť charismatický, aj keď bol vlastne len fiktívny. No a to konečné odhalenie je naozaj francúzske. *** (29.01.2008)

Rok 2003 byl pro filmový horror požehnáním. Dal totiž světu dvě opravdu mimořádná díla tohoto žánru: Dead End a právě Haute Tension. Zajímavé je, že za oběma snímky stojí francouzští tvůrci (i když Dead End je americký film). Haute Tension sice nedosahuje vybroušenosti svého kolegy/konkurenta, přesto vzbudil zaslouženou pozornost. Debut (?) Alexandra Ajy obsahuje mnoho silných scén, místy tak děsivých, že se na ně nedá jen tak zapomenout. Ale jeho největší a nejhrůzostrašnější devizou je, že smrtelné ZLO tentokrát nečíhá na své oběti někde v neznámu, na cizím neprozkoumaném teritoriu, kam za ním musíte přijít, ale právě naopak - najde si vás na vašem "vlastním hřišti", přijde za vámi až do zdánlivého bezpečí domova, a tam si vychutná vás i váš STRACH až do poslední mrtě. Tento obrácený (a v žánru dlouho nevvyužívaný) postup dělá Haute Tension ve srovnání s jeho příbuznými ještě nebezpečnějším. Kontroverzi pak zaručeně vyvolává pointa - možná trochu krkolomná, ale určitě nečekaná. Pro jedny je slabinou filmu, pro jiné jeho kladem. Ať tak či onak, tenhle kousek je ve světě filmové hrůzy jednoznačně Událost. (03.10.2006)