Noc s nabrúsenou britvou

Noc s nabroušenou břitvou je velmi rozporuplný film. Na jedné straně můžeme vidět skvěle natočené scény, které budí velké napětí a očekávání. Na druhé straně je tu trochu podivný konec, který nedává smysl a každý si ho asi vysvětlí jinak... Poměrně slušně rozjetý horor kazí závěrečné zúčtování... /// Po druhém zhlédnutí, jako již ostřílený pozorovatel podobných kousků, musím říct, že se mi to docela líbilo, určitě víc než poprvé a zapeklitou pointu, jako i celý děj, musím pochválit. 60% (21.06.2008)

K pořádnému hororu má tahle vyvražďovačka daleko. Lekacích scén je jako šafránu, i když stříkání krve a máchání břitvou a noži si užijete dosytosti. Tím to ale nechci shazovat, jen se to podle mě víc blíží tomu drama/thriller. Vyzvihnout by se dala zajímavá závěrečná pointa, u které si však člověk uvědomí, že to vlastně celé moc nedávalo smysl:) (23.10.2011)

Úvodní běh lesem a s ním i celá první polovina je skvostná. Režisér Aja buduje vcelku sympatické a divácky velmi ztotožnitelné charaktery, atmosféricky pak film pomalu graduje, aby mohlo konečně dojít na „to“. Úvodní psychopatovo řádění jen zvýší už tak velmi dobrý dojem, jenomže po skončení likvidace „povinných“ obětí se film přehoupne do druhé poloviny, v níž všechny další mrtvoly začnou být nemístně samoúčelné a dějové peripetie se omezí na vzájemné nahánění psychopata s hrdinkou. Atmosféra se automaticky začne vytrácet a ani „automobilová honička“ po lesní cestě nezvedne všeobecnou nudu, která ve filmu zavládne. Když pak všechno dojde až k šokující pointě, velmi místným se pak stane výkřik jedné z obětí: „Tohle nedává smysl“. Jako sbírka detailního gorefestu úchvatné, jako horor o psychopatovi s motivem absolutně mimo. (06.11.2005)

Rok 2003 byl pro filmový horror požehnáním. Dal totiž světu dvě opravdu mimořádná díla tohoto žánru: Dead End a právě Haute Tension. Zajímavé je, že za oběma snímky stojí francouzští tvůrci (i když Dead End je americký film). Haute Tension sice nedosahuje vybroušenosti svého kolegy/konkurenta, přesto vzbudil zaslouženou pozornost. Debut (?) Alexandra Ajy obsahuje mnoho silných scén, místy tak děsivých, že se na ně nedá jen tak zapomenout. Ale jeho největší a nejhrůzostrašnější devizou je, že smrtelné ZLO tentokrát nečíhá na své oběti někde v neznámu, na cizím neprozkoumaném teritoriu, kam za ním musíte přijít, ale právě naopak - najde si vás na vašem "vlastním hřišti", přijde za vámi až do zdánlivého bezpečí domova, a tam si vychutná vás i váš STRACH až do poslední mrtě. Tento obrácený (a v žánru dlouho nevvyužívaný) postup dělá Haute Tension ve srovnání s jeho příbuznými ještě nebezpečnějším. Kontroverzi pak zaručeně vyvolává pointa - možná trochu krkolomná, ale určitě nečekaná. Pro jedny je slabinou filmu, pro jiné jeho kladem. Ať tak či onak, tenhle kousek je ve světě filmové hrůzy jednoznačně Událost. (03.10.2006)

Pointu jsem větřil už v úvodu, ale vzhledem k tomu, jak byl příběh podáván, jsem usoudil, že je nesmysl, aby byla má teorie správná. Ale ejhle, já jsem se trefil a tím si to Aja dokonale pohnojil. Rozhodně mu nedokážu upřít schopnou režii (první půle je, co se týče stupňování napětí, excelentní) a rozhodně by mě moc zajímalo, jak dokázal některé scény natočit (to snad pomalu ani nejde bez reálných obětí:). Neskutečně krutá řezničina, plná upřímného strachu, která má bohužel tak lajdácky vystavěnou pointu, že mám chuť dát dvě hvězdičky. Ale chvílemi jsem napětím nedýchal, takže za tři... (27.03.2006)