Bitka na Neretve

Nejmonumentálnější jugoslávský partyzánský film, tříhodinový opus, dokumentuje události Čtvrté německé ofenzivy roku 1943 na území nynější Bosny a Hercegoviny. Díky nebezpečnému manévru na řece Neretvě přelstí partyzáni nepřítele a donutí jej stáhnout se do zálohy. Spektakulární podívaná staví na nepřetržité záplavě bitevní vřavy, dramatických a tragických situacích i zástupu jugoslávské herecké elity, kterou doplňují hvězdy zahraniční. Mezi nimi vynikají Yul Brynner v roli jugoslávského ženisty a Franco Nero jako italský důstojník sympatizující s partyzány. Postava Tita zde nevystupuje. Budoucí maršál je přítomen pouze jako neotřesitelná autorita, autor písemných rozkazů, které jsou „svaté“. S patosem zobrazené hrdinství partyzánů čelících technické i početní přesile vzbuzuje obdiv a respekt. Muži a ženy bojují za ideály, svobodu a revoluci a v nelehké situaci s sebou převážejí i tisíce raněných. Přes četné ztráty se jugoslávský lid vydává na cestu ke svobodě. Režisér Veljko Bulajić natočil o sedm let dříve další slavný partyzánský velkofilm, Kozaru. (31.08.2013)

Žiadne špeciálne efekty, ktoré by sa zdali na rok výroby nadštandardné. Počas natáčania vyhodili do povetria most nad Neretvou, aby to bolo autentickejšie a žiadaný efekt sa skutočne dostavil. Nielen Tito, ale aj bežný divák musel byť spokojný. Battle of the River Neretva mu nedá vydýchnuť, jedna bojová akcia strieda druhú, popri tom sa vyfarbujú postavy, ale na rozdiel napr. od filmu Sutjeska bez ideologického skresľovania. (30.10.2012)

Monumentální, plně mezinárodní dílo, které je stejnou měrou úchvatné jako vyčerpávající. Pozoruhodné mimochodem je, jak se v Bitvě na Neretvě střetávají styly klasického Hollywoodu a evropského filmu, reprezentovaného zejména sovětskými montážníky. Najdeme tu totiž jak ony slavné velkolepé scény doprovázené četnými výbuchy, případně klasické „neviditelné“ záběrování jednotlivých sekvencí umožňujících diváckou imerzi, tak „agitující“ detaily na tváře střílejících vojáků podbarvené sborovými národními zpěvy (vycházející spíše z Ejzenštejna). Všeobecná rozkročenost filmu je nakonec utvrzována i přítomností hereckých legend různých národností a typů, které se pravděpodobně v podobné sestavě nikdy nesešly: Bata Živojinović (jugoslávský chasník), Franco Nero (osamělý westernový hrdina), Yul Brynner (westernové entreé, ale zastupuje též americký historický film obecně) a samozřejmě Orson Welles (současný charismatický megaloman). Dalo by se jistě pokračovat, neboť v Bitvě na Neretvě se objevila skutečná herecká plejáda. (19.01.2013)

Tenkrát v našich kinech to musel být jednoznačně "BOOM" ale zastarale nepůsobí tato skvělá barevná epopej, s vynikajícím hereckým obsazením ani dnes..Opravdu kdo chce akce, tak tady si přijde na své..Bitva střídá, bitvu, hromady mrtvých, do toho tanky, kanony atd..Jen škoda toho jednohlasého dabingu ve kterém jsem film viděl, to byl jediný rušivý element celého tohoto jinak opravdu výtečného filmu. Ale hodnotím vysoko a vyzdvihl bych především výkony Sylvy Kosciny, Mileny Dravic, a Olega Vidova..Není pravda že nejlepší byl Yul Brynner, který zde de facto byl vidět jen u exploze mostu (která se trikově realizovala na Barrandově). (11.02.2008)

Ruce pryč od vydání z Řitky. O regulernosti formátu 4:3 nejsem přesvědčen, ještě horší však je, že obraz vypadá jako přepis z 20 let staré videokazety a zvuk snad nahrávali v prázdném vinném sudu. To se pak režisér se svými nepřerušovanými záběry plnými statistů může snažit, jak chce...S hodnocením vyčkám, dokud nezhlédnu nezkrácenou verzi (ta "řitčí" je pouze stominutová) v pořádné technické kvalitě. P.S. Viděna britská edice (širokoúhlý formát, německá zvuková stopa s anglickými titulky,145 min.) (12.10.2008)