Bitka na Neretve

Tento film je hlavne o bojových scénach, ktoré tvoria väčšinu minutáže a sú na vysokej úrovni, zvlášť s ohľadom na to, že je to juhoslovanský film (aj keď s USA ako koproducentom). Nedá sa to porovnať so žiadnym CS filmom, pri spomienke na Kapitána Dabača sa len usmejem, aj keď tie rozpočty určite boli neporovnateľné. Dej nie je nejako extra zaujímavý a tvorí len takú vatu pomedzi boje. Nepomáha ani zbytočne veľa postáv, z ktorých sa žiadna nedá brať ako hlavná, možno partizánke Danici sa ujde najviac času, Yul, Orson alebo Franco dostanú pár minút. Ale ide o kvalitné vojnové dielko, ktoré stojí za zhliadnutie, no treba si určite zohnať remastrovanú verziu v obrazovom formáte 2,78:1 a nie tú sprasenú o hodinu skrátenú 4:3 verziu s otrasným obrazom, čo vyšla na DVD. (17.05.2019)

Monumentální, plně mezinárodní dílo, které je stejnou měrou úchvatné jako vyčerpávající. Pozoruhodné mimochodem je, jak se v Bitvě na Neretvě střetávají styly klasického Hollywoodu a evropského filmu, reprezentovaného zejména sovětskými montážníky. Najdeme tu totiž jak ony slavné velkolepé scény doprovázené četnými výbuchy, případně klasické „neviditelné“ záběrování jednotlivých sekvencí umožňujících diváckou imerzi, tak „agitující“ detaily na tváře střílejících vojáků podbarvené sborovými národními zpěvy (vycházející spíše z Ejzenštejna). Všeobecná rozkročenost filmu je nakonec utvrzována i přítomností hereckých legend různých národností a typů, které se pravděpodobně v podobné sestavě nikdy nesešly: Bata Živojinović (jugoslávský chasník), Franco Nero (osamělý westernový hrdina), Yul Brynner (westernové entreé, ale zastupuje též americký historický film obecně) a samozřejmě Orson Welles (současný charismatický megaloman). Dalo by se jistě pokračovat, neboť v Bitvě na Neretvě se objevila skutečná herecká plejáda. (19.01.2013)

Masivní partyzánský velkofilm z období druhé světové války. Společné spojené síly Němců a Italů hodlají rozdrtit zbytek jugoslávského partyzánského odboje. Zatlačí partyzány až k Neretvě, kde je chtějí uzavřít do kleští. Partyzánům se však podaří nepřipravené Italy zaskočit nočním útokem a porazit je. Němci je poté sice zatlačí do úzkých, nechce se jim však dál plýtvat vlastní zdroje a proto na zbytek odbojářů pošlou jednotku jugoslávských četníků. Partyzánům se ji však podaří porazit a skrze volnou cestu uniknout Němcům. Na filmu je sice znát velký rozpočet, jde však spíše o nafouklou bublinu, která trpí především Bulajićovou unylou režií. Stejně tak známá jména zahraničních herců slouží spíš jako lákadlo na plakát, ve filmu totiž většinou zastávají pouze nedůležité vedlejší role. (02.01.2008)

Uz som videl Bulajicovu Sutjesku a teraz padla volba na Bitvu na neretve. Vyborny vojnovy film, ktory siel aj v cs. kinach a vtedy to bol teda boom a ne ze ne. Perfektne vojnove sceny, este lepsie dialogy, masakrozne sceny, k tomu legenda svetovej kinematografie ako Orson Welles /Obcan Kane, Malpertuis, Dama ze sanghaje/, slusny Franco Nero, dokonca aj Curd Jurgens a prorezimny Sergej Bondarcuk tu hrali. Juhoslaovanski herci mi uz toho az tak vela nehovoria : 100 % (28.03.2017)

Nejmonumentálnější jugoslávský partyzánský film, tříhodinový opus, dokumentuje události Čtvrté německé ofenzivy roku 1943 na území nynější Bosny a Hercegoviny. Díky nebezpečnému manévru na řece Neretvě přelstí partyzáni nepřítele a donutí jej stáhnout se do zálohy. Spektakulární podívaná staví na nepřetržité záplavě bitevní vřavy, dramatických a tragických situacích i zástupu jugoslávské herecké elity, kterou doplňují hvězdy zahraniční. Mezi nimi vynikají Yul Brynner v roli jugoslávského ženisty a Franco Nero jako italský důstojník sympatizující s partyzány. Postava Tita zde nevystupuje. Budoucí maršál je přítomen pouze jako neotřesitelná autorita, autor písemných rozkazů, které jsou „svaté“. S patosem zobrazené hrdinství partyzánů čelících technické i početní přesile vzbuzuje obdiv a respekt. Muži a ženy bojují za ideály, svobodu a revoluci a v nelehké situaci s sebou převážejí i tisíce raněných. Přes četné ztráty se jugoslávský lid vydává na cestu ke svobodě. Režisér Veljko Bulajić natočil o sedm let dříve další slavný partyzánský velkofilm, Kozaru. (31.08.2013)