Otvorené more

Jasně, pro většinu diváků nudné a pomalé. Nevím, čím přesně mě tenhle film fascinuje. Moře - určitě, je mou láskou od dětství. Zvláštní tíživá atmosféra dokreslená ponurou hudbou. Pocit ztracení, bezmoci, ohrožení, zoufalství. Vlna se přelévá za vlnou, kam oko dohlédne, jen nekonečné masy vody. Raději nepomyslet, co se skrývá dole, v hlubinách. Čekání na žraloky nakonec přinese své ovoce. Pokud jste se už sami plácali v moři, není těžké si představit, jak vše okolo zmizí a jste jen vy a voda, voda, slaná voda...! Poslední záběr mi nadlouho utkvěl v hlavě. To tiché a mlčenlivé odevzdání se osudu až zamrazí. (08.02.2011)

Nesdílím nadšení většiny z vás. Uznávám, že natočit takový kousek, je asi příliš velké sousto, ale asi každý soudný člověk musí uznat, že to nebylo ono. Už když jsem viděl tu kameru na začátku, tak jsem něco takového tušil. První "zábavnější" část pak byla vystřídána několikaminutovou nudou ve které se objevuje jen zamilovaný pár a otevřené moře. Nevím komu bych doporočil.....snad jen rekreačním potápěčům :-) (15.03.2008)

„Uprostred mora v pohodičke nájdeš koralový útes, ale v meste k mojej mame netrafíš.“ – „Musím mať motiváciu.“ Zastávam teóriu, že kvalitný žraločí krvák vznikne každé desaťročie. V 70. rokoch ČEĽUSTE, v 80. rokoch... no, vtedy vzniklo veľa žraločích hororov, ale nenapadá mi žiadny vyložene kvalitný (každá teória má diery)... v 90. rokoch Harlinova ZRADNÁ HLBOČINA. A v prvom desaťročí 21. storočia? OTVORENÉ MORE - dokumentárnym štýlom nakrútená voľná adaptácia udalosti, ktorá sa priamo takto asi/možno/zrejme/ktovie nestala, ale režisér (a scenárista a strihač a kameraman v jednej osobe) Chris Kentis naznačuje, že zabudnutie klientov uprostred mora nie je až taká nečastá vec, ako by sme si mysleli/priali. Nemám k dispozícii žiadne záznamy, takže mi nezostáva nič iné, ako mu veriť. No ako fanúšik hororov a niekto, kto sa žralokov veľmi bojí, mu to zhltnem aj s navijakom. Snímka je kratučká. To je vzhľadom na námet (dvaja turisti si objednajú potápanie uprostred mora, sú tam „zabudnutí“ a s prichádzajúcim večerom sa horizont kalí nacecanými ťažkými mračnami... začína sa blýskať... fúkať vietor... a neďaleko zašpliecha prvá plutva žraloka) logické. No už 79 minút „iba o tomto“ by bolo veľa, takže tvorcovia naťahujú čas dovolenkovými zábermi. Snímka si drží pôsobivú, realistickú atmosféru, na čom majú podiel nielen sympatickí ústrední hrdinovia (čo je dôležité, pretože v monotónnom prostredí s nimi strávime celý film), vynikajúca práca (so ŽIVÝMI) žralokmi a pochmúrna výprava (more a nízko visiaca daždivá obloha vyzerá podobne antiromanticky, ako v STROSKOTANCOVI). Miestami VEĽMI nepríjemný film, ktorý sa síce nejaký čas rozbieha, ale ku koncu mi fakt bolo až nepríjemné sa pozerať na to, čo sa okolo hrdinov vo vode a kúsok nad hladinou robí. Fuj. Fuj, fuj a ešte raz fuj. Nie dokonalé, ale mrazivé áno. (01.05.2005)

Myslím, že POMO je zbytečně kritický, protože v Otevřeném moři je krásně vidět "klaustrofobie" nekonečného prostoru a ponorka, vztek a beznaděj prostupuje postavami velice věrohodně. Laciný vzhled filmu mě ze začátku trochu zarazil (vypadá to jak béčkové porno), ale postupem času to právě naopak přidává na autentičnosti. A pokud je poslední záběr se vyloveným žralokem autentický, pak je to velice dobrá tečka ;) (08.09.2010)

Rous a Jack nebo jak se ty dva hlavní akteri jmenovali se snaží zachranit si vztah neumyslnym ztroskotanim uprosted oceanu. Celý film tam poplavavaj a nechaj se nést proudem.. sem tam padne nějaká hádka a ja byl napjatej, kdo tu hadku vyhraje. Jo a objeví se tam i hladovej žralok, co chvíli přemýšlí jestli nebude radši držet dietu leč si ani nechce zkazit zuby, ale to už je vedlejší. (27.07.2018)