Zánik domu Usherovcov

K dílu Edgara Allana Poea bych řekl jen toto: mě zaujalo, mám ho rád, často se k němu vracím a to i přesto, že mě jeho část zrovna nenadchla. Edgar Allan Poe byl průkopník detektivky a hororu, Vincent Price je herec - génius a tvorbu Rogera Cormana neznám. Zánik domu Usherů je navíc adaptací mé nejoblíbenější povídky a tak jsem neviděl důvod, proč se do série těhle filmů nepustit. A já nebyl filmem vůbec zklamán - krátká povídka v 80 minutách by možná někoho odradila, ale já se musím přiznat, že jsem se nenudil jedinou chvilku a stopáž celý příběh pěkně táhla a zdatně utáhla. Herecké výkony jsou skvělé, za zmínku samozřejmě stojí Vincent Price, který je opět nádherně šílený, navíc má v originále fakt působivý hlas. Galerie Usherů je působivá a já celou druhou půli filmu snad ani nedýchal. Atmosféra je fakt působivá a vážně by se dala krájet, takže horor jak vyšitý. Na dobu vzniku to je navíc fakt precizně udělané a já jsem nadšený úplně ze všeho, i z hudební složky. Roger Corman je borec. Doporučuji všem milovníkům hororů a EAP. Bravurní dílo mrtvého žánru. Za mě jednoznačně 100% a těším se na další filmy. (16.11.2012)

Spokojenost! Povídka od E. A. Poea je sice lepší, ale kvůli tomu nebudu na film nadávat, protože Roger Corman zde odvedl velice dobrou práci. Atmosféra je tak hustá, že by se dala krájet (stejně jako hustá mlha přes domem Usherů, která je ještě hustší a hororovější než v Rákosníčkovi) a o napínavosti ani nemluvě. Cormanovy horory nikdy nevykazovaly známky nadměrných rozpočtů a to je jedině dobře. ZDU si velice dobře vystačí se třemi postavami a několika velice smpatickými hororovými klišé, které potěší každého, kdo má rád klasické hororové prvky jako je výše zmińovaná mlha, strašidelnej dům i jeho interiéry jsou klasika sama o sobě...klasika stejně jako slavná předloha mistra Poea. (28.02.2008)

Z nudy jsem se podíval na tento film na MGM a přesto, že bylo po půlnoci, ani jednou jsem při sledování nepocítil strach, napětí a hrůzu. Dům opravdu vypadal ponurý, ale to bylo asi tak všechno. Možná v roce 1960 to byl trhák, dnes to bohužel působí jako divadlo. Velké plus dávám však za barvy. Bohužel i horrory v 60-tých letech se dali točit napínavě - jako např. Night Of The Living Dead 1968 (19.12.2008)

Čistá klasika. Má oblíbená. I když nutno říci, že má tři silné konkurenty. Na 1. místě knihu. Na 2. Glassovu operu, která byla ve Státní opeře úžasná, truchlivá, působivá. A za 3. animovanou verzi namluvenou Petrem Čepkem. Od domu Usherů jako by opisovalo Psycho i Dům v růžích, myslím architektonicky. Zouvat se, Bože, to se ve slušné společnosti nedělalo a nedělá. Roderick Uher tragický, přecitlivělý. Dramatický v červeném pokoji, červeném županu. Červené svíce, obraz, truhla. Winthrope dojemně přímý, poctivý. Dům jej evidentně uvnitř nechce, stejně jako Roderick. Proč by se Madeleine neměla vdát a mít děti? Protože Usherové mají „podivné zvláštnosti“. Krypta dnes už sice spíš úsměvná, ale pitoreskní portréty předkůopravdu působivé. „Historie Usherů je historií šíleného rozkladu… a vždy v tomto domě.“ V době vzniku to byl jistě výjimečný film, pro dnešního zmlsaného diváka možná trochu vyčpěl. Ale silný literární příběh zůstává. Močál se zavřel. Ubohá Madeleine. (08.11.2008)

Miluji atmosféru obrovských a ponurých domů, ve kterých se za každými dveřmi může skrývat temné tajemství. Když proto nic netušící Philip přijel do Usherovic sídla a poprvé se ozval zastřený hlas Priceho Rodericka, jenom jsem vrněl blahem. Když pán domu podruhé velkolepě oznamoval, že nově příchozí nemá ponětí, co se v domě děje, podíval jsem se po očku na hodinky a říkal si, že už by se ono údajně děsivé "cosi" mohlo ukázat. Když ale děj plynul dopředu pouze díky pravidelným zvratovým skokům, po kterých následovaly dialogy plné vaty, došlo mi, že ne z každé napínavé povídky se dá udělat strhující film. Alespoň, že dobře gradovaný závěr může nabídnout dech beroucí momenty typu "vrcholně napínavá scéna plná zlých obličejů na obrazech". Není to vysloveně zklamání, ale výrazné překvapení se v domě Usherů hledá jen těžko. (07.02.2008)