Nenávist

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $325,680║Tržby Celosvetovo $3,657,876║ Námet na horror dosť solídny, aj keď sa nájdu slabšie miesta, také spracovanie už mierne pokrivkáva ale stále to dosahuje kvality aby to bola slušná priemerná ducharina. /60%/ (18.07.2005)

Neobyčejně působivá kombinace pomalého až líného děje a velmi znepokojující postavy malého japonského chlapečka,který se vám v noci může vejít do kteréhokoliv kouta nebo skříně.Fuj,to je ale vyvedená postavička,ten mi dal,pazgřivec jeden!Fakticky zajímavě pojatý horor,neuvidíte potoky umělé krve,ale když uvidíte periferním viděním pohyb ve stínech,bude vám to hodně vrtat hlavou,možná to půjdete i zkontrolovat.... (16.07.2016)

Po zhlédnutí všech japonských duchařin se Sadako v hlavní roli jsem se bláhově domníval, že z další duchařiny s dlouhovlasou babicí už těžko budu mít bobky. Mno, Ju-On: The Grudge, první celovečerní snímek z horrorové série Ju-On a v pořadí třetí díl točící se kolem tokijského strašidelného domu a jeho hrozivých původních obyvatel, mne velice rychle vyvedl z omylu. _ Už před vstupem do domu je ve vzduchu cítit něco velice znepokojivého. Uvnitř domu je pěkný svinčík a kdesi vzadu se ozývá šramot doprovázený sténáním. Na věšáku před domem jsou pověšeny pokálené peřiny. Kromě bezvládné stařenky není po obyvatelích domu ani vidu, ani slechu. Na podlaze se válí fotka tříčlenné rodiny. Tváře matky se synem jsou vystřiženy. Ve skříni v pokoji nahoře něco bouchá a mňouká. K pokoji vede úzké schodiště. Dveře skříně se otevřou a na fotce přibude klučičí tvář. Vzduch v domě je těžší a těžší, je v něm cítit cosi nepopsatelně hrozivého. Ozve ae pronikavé krkání a.. _ Dámy a pánové, seznamte se se šarmantní paní domácí Kayako Saeki a jejím nezbedným synáčkem Toshiem, kteří mají ze všeho nejraději ve svém domečku návštěvy, které neváhají poctít svou příjemnou přítomností i kdekoliv mimo dům. Že vám pohled na hrátky této podařené dvojky se svými oběťmi příjemný nebude, to už je vám snad jasné. Tenhle horror není vhodný pro prďoly. Nečekejte žádné potoky krve, toto je duchařina, jež staví na brutálně depresivní a tísnivé atmosféře. Minimálně kopřivka zaručena! Duchové jsou nechutní a s ničím se nepářou, to aby se divák nedejbože nezačal nudit. Malým problémem pro něho může být roztříštěnost filmu do šesti částí, odehrávajících se v horizontu několika let a sledujících osudy lidí, kteří z rozličných důvodů vstoupili do prokletého domu a teď za to slízávají smetanu. Konec předcházející komplikovaný děj moc nerozřeší, ale to mi vůbec nevadilo. Po prvním zkouknutí jsem se rozklepal jako osika, uzamknul pokoj, měl strach vyjít byť jen na záchod a několik dnů měl přes noc rozsvíceno. Opravdový hrůzyplný zážitek. Dnes mi již Ju-On: The Grudge tak strašidelný nepřijde, ale tenkrát jsem byl vskutku podělaný až za ušima. Dodnes ho řadím mezi to nejlepší, co v žánru dlouhovlasých horrorů vzniklo. Z nostalgie musím dát 5 hvězdiček. (02.11.2005)

Je to celkom dobrý horor z japonskej produkcie. Má dosť dobrý príbeh o mladej žene, ktorá prijme prácu opatrovateľky, ale zistí, že v dome, v ktorom sa stará o staršiu ženu sa ukrýva zlo. Spracovanie je celkom zaujímavé, dej je rozdelený na niekoľko pomerne odlišných kapitol, v ktorých je hlavnou postavou vždy niekto iný a spája ich prakticky len postava ducha a aj keď na túto verziu sa dobre pozerá, ale skôr by som uvítal klasický štýl, kde by sa mohla lepšie prejaviť gradácia deja. A tu dokonca práve v záverečnej časti, ktorá by mala byť najlepšia, zaujímavosť filmu upadne a úplný koniec je príliš rýchly. Atmosféra je na tom dobre, tento typ mám rád a sprevádza film celý čas, tak tu som spokojný, ale napätie tu nanešťastie vôbec nefunguje, jeho hodnota je nulová. Hororových scén je tu plno a sú aj celkom dobré. Ako som spomínal, napínavé nie sú, ale obsahovo a vizuálne sú dobre zvládnuté. Najviac sa mi páči scéna s kamerou alebo záverečná cesta schodmi. Herecké obsadenie nesklame, síce tu nikto výraznejšie nezaujme, za čo môže hlavne to, že kvôli kapitolám tu nemá nikto moc priestoru, ale všetci sú bez problémov. Réžia a technická stránka sú len priemerné, tu sa dalo určite ešte popracovať. Síce viaceré stránky filmu nie sú tak dobré, ako by mohli, ale aj tak mám z tohto filmu dobré pocity a medzi japonskými horormi sa nestratí. Objektívna kvalita filmu- 75%, film sa páči mne na 71%. (12.09.2011)

Zachovávám zájem, úctu a obdiv k japonské kultuře a tradicím a rovněž si myslím, že jsou Japonci mistři strašidelných příběhů a filmových hororů, ale tenhle snímek mi tedy nesedl ani trochu. Naprosto jsem se ztrácel v ději a nevím, zda jsem pointu vůbec pochopil. Měl jsem problém s postavami, ženské postavy mi připadly všechny stejné a to nechci působit jako rasista, ale zkrátka asi potřebuji polopatické americké přepracování srozumitelné i pro "hloupého" diváka. (14.09.2009)