Nenávist

Nemyslím si, že by to byl nějak vyjímečný horor a pokud to tu již někteří srovnávají, musím také. Kruh/Ring byl podle mně rozhodně lepší a dějově hutnější. Tohle je vyloženě lekací styl a ten já moc nemusím. Já raději depresivní atmosféru a postupné rozpitvávání oběti po psychické stránce. Nějakého skrčka, který sem tam proběhne fakt nežeru. Ano, je to strašidelné, není to ale můj oblíbený styl. 70% (27.03.2010)

Tu sa fakt dá povedať, že ide o žáner horor. Vo väčšine hororov je len pár vyľakaní, ale tu je to až moc často a to si ešte film udržiava dobrú hororovú atmosféru počas celej hodinky a pol. Natočené je to trochu chaoticky a nezrozumiteľne, ale nakoniec to predsa dáva trocha zmysel. Dej aj herci sú slabšie stránky tohto filmu, ale je to horor, takže sa to dá odpustiť. 70%. (03.08.2007)

DVD/// Obsazení 4/10 Děj 5/10 Hudba 8/10 Efekty 6/10/// +atmosféra, zvuky -postavy, děj/// Tahle verze si u mě stojí určitě lépe než ta americká, i když! Kromě toho, že přináší lepší atmosféru a o něco menší nudu, tak děj je podle mě mnohem zamotanější a nedává mi ani hlavu ani patu. Horory mám rád, ale tohle je další film po němž si říkám, že mě nějak neberou duchařiny. Nějak jsem se tady u toho filmu nebál (když neberu pár scén) a i proto hodnotím tak nízko./// Celkem 56%/// (22.05.2007)

Japonci vedia vytvoriť naozaj hustú duchársku atmosféru. Bohužiaľ na to ostatné sa zabudlo. Herecké výkony slabé, dej miestami nezrozumiteľný a dakedy také logické kixy či nelogické a vysoko neprevdepodobnékonanie niektorých postáv vyvolával až záchvaty smiechu. Nebyť toho, odkedy som použil slovíčko bohužiaľ, tak by to mohol byť naozaj 5* horor. Takto si len ledva ledva vystačil na 3*. (22.10.2009)

Před lety jsem plesal radostí z americko-japonského remaku, ale  tento první japonský mi unikal. Původní TV verzi si zase nechám na někdy jindy. Dříve populárnímu japonskému bubákování jsem vcelku odvykl a tak jsem byl zvědavý, jak na mě bude dnes působit. Nenávist pak neoplývá jen vysokým strašícím kvocientem, ale táhne i na svou netradiční formu mozaikovitého vyprávění z pohledu mnoha obětí a protagonistů, v němž  jsem se ale ztrácel jen v jednom okamžiku a i ten jsem si vzápětí dokázal vysvětlit. Velkou roli tu totiž hrají zprvu ne tolik zjevné hrátky s časem a v kombinaci s duchařským hororem tvoří rozhodně zajímavou koláž de facto děsivých mikropovídek ze strašidelného domu.  Bylo fajn se zaposlouchat do charakteristického přerušovaného "a-e-e-e-e" vlasaté Kayako s krví podlitýma očima a nechat se místy vlastně i moc příjemně postrašit. Mladší remake to má ode mě za pět, tak tady u toho taky zůstaneme. (11.07.2023)