Réžia:
Takaši ŠimizuScenár:
Takaši ŠimizuKamera:
Tokušó KikumuraHudba:
Širo SatóHrajú:
Megumi Okina, Misaki Itó, Misa Uehara, Jui Ičikawa, Daisuke Honda, Jódži Tanaka, Kandži Cuda, Júja Ózeki, Takako Fudži, Hirojuki Jokó, Miho FudžimaObsahy(1)
Dobrovolná sociální asistentka Rika Nishina (Megumi Okina) je požádána, aby přišla zkontrolovat jednu starší paní do jednoho domu, ve kterém se kdysi stalo něco strašného. Rika se tak zkříží s místní tajemnou kletbou nenávisti a musí přijít na to, co je ta kletba zač. (HanzoBureshi)
Videá (1)
Recenzie (209)
Nenávist je jedním z mála hororů, při jejichž sledování mi opravdu běhal mráz po zádech. Atmosféra snímku je neopakovatelná, a to z nemalé části díky hudbě. Nejděsivější je to, co pořádně nevidíme a jen to tušíme někde ve tmě nebo za sebou. Přesně takovýhle pocity jsem měl při četbě Kruhu od Kodži Suzukiho. Načasování lekaček ve filmu funguje výborně. Bobky jsem z něj ale neměl a po nocích, cestou potmě na záchod, na mě za rohem nečíhala Sadako jako po shlédnutí remaku Kruhu. A to jsem oba filmy dokoukal k ránu sám za naprostý tmy. Každopádně jde o neopakovatelnej zážitek. ()
Po 18 rokoch od vzniku filmu mi už pripadá, že tento štýl strašidelného rozprávania je už trochu out a podobným spôsobom budované napätie, končiace vždy pohľadom na ducha s patričným zvukovým doprovodom skrátka už nefunguje tak, ako keď sme toho ešte neboli prejedení. Chlapec s nabielo namaľovanou tvárou ma vystrašiť nedokázal a mal som občas pri ňom pocit, že sledujem Scary movie. A keď sme pri tejto sérii, tak osobne už po trojke a štvorke nedokážem brať japonské horory z prelomu storočia až tak smrteľne vážne. Scenár je ale vymyslený dobre, rozdelenie do kapitol a prekvapenie na záver duchársku báchorku oživili, len som mal v tých postavách predsa len trochu bordel. ()
Pustil jsem si to přesně o půlnoci, světla zhasnutá, sluchátka na uších, a tak jsem čekal, že se po dlouhé době budu fakt nefalšovaně bát. Zas až tak horké to nakonec ale nebylo, i když uznávám, že pár nepříjemných momentů (v dobrém slova smyslu) mi film přichystal. Možná, že kdyby to bylo moje první setkání s Ju-On sérií, bál bych se víc, ale po předchozích zkušenostech s Toshiem a Kayako už jsem věděl, kde můžu jaké lekačky čekat, takže mě ti bafající duchové tentokrát zas až tak nevyděsili. Každopádně prvotřídní duchařina a 8/10. Horror movie of the year ()
No neviem, čo si mám myslieť. Veľmi som sa na to tešil, podvedome som cítil reálne 4 hviezdičkové ambície, podobné filmy na túto tému mám fakt rád, ale som mierne sklamaný. Chýbala chronologická dejová postupnosť, lakačky nefungovali, postavy medzi sebou slabota, psychologické mystérium zabralo iba z časti. Na 2 to ale zas nebolo, keď si uvedomím, že aj Poltergeistu som dal 3. Aspoň, že ku koncu pribúdal stiesňujúci pocit (vyvolaný napríklad aj obludnými očami a líčeniu japonských duchov ako i paranoidné stavy) v miestnostiach vo veľkosti pár metrov štvorcových. ()
I když mám pocit, že je to všechno na jedno brdo, tak se mi Nenávist velice líbila. V ději jsem se poněkud ztrácel, v tomhle je Kruh daleko zajímavější, ale práce se zvukem mě přesvědčila, že zvuk může v některých případech dát víc, než obraz. Pokud nemáte dobrou aparaturu, strhněte si z mého hodnocení 1 hvězdičku. Byl to fakt husí kůži nahánějící nářez. PS: The Grudge made in USA není tak dobrý, i když obsahuje na první pohled stejné scény. ()
Reklama