Nenávist 2

Jednička byla skvělá, i když originalita byla "na hraně" (přiznejme si, že japonský horory jsou si v poslední době dost podobný). Ale dvojka už je absolutní kaše všech prvků z prvního dílu. Nemá to hlavu patu a měla jsem pocit, že ani žádný děj. Ale musím přiznat, že se prostě u filmů tohoto typu bojim :o) za ten strach děkuju dvěma hvězdičkama. (31.10.2005)

Pro mne o řád lepší než první díl - i přes stále velký důraz na epizodičnost vyprávění už tu funguje i vcelku rozumný celistvý příběh, a hlavně atmosféra děsu a nepříjemného mrazení v zádech už tu není jen chvilkovou záležitostí, ale drží se průběžně od začátku do konce. Hloupé je jen to že creepy děti nezůstanou ve stínech navždy, a občas se ukáží takříkajíc full frontal. A děs z neznámého je větší než děs ze špatného makeupu... 7/10 (04.04.2013)

V porovnání s Ringu sice Ju-On nedisponuje tak sofistikovaným vyprávěním, ale alespoň nenudí. Na tomto díle oceňuji jak nápaditá úmrtí (scénu s parukou mám nejraději), tak i postavy - členové štábu dokumentaristů v čele s Kyoko byli sympatičtí a jejich nevyhnutelný osud mne dokonce mrzel. Snímek má navíc parádní „skličující" atmosféru, což je u hororu veliké plus. Co se mě týče, je tahle japonská kino dvojka mým nejoblíbenějším zářezem v celé sérii. PS. Song hrající během závěrečných titulků byl skvělý :) (06.12.2023)

Ne o moc horší než předchozí díl. Problémem je možná to, že je to už po čtvrté to samé. Mě to ale příliš nevadí. Další atmosferická podívaná a vůbec se nedivím, že se u ní může leckdo pořádně bát. Japonci jsou šílenci a tenhle subžánr hororů jim prostě jde. Zvlášť ke konci si film moc pěkně pohravá s divákem, až se z toho stává takové hororové psycho. (01.02.2012)

Moje druhé stretnutie s japonskou sériou Ju:on hodnotím slabšie ako prvý jotg. Tentokrát je skutočne najväčšou slabinou scenár, v ktorom som sa strácal a v závere som musel skonštatovať, že tentokrát to bolo už príliš prekombinované (a nepáčilal sa mi najmä opätovná recyklácia motívu školáčok). Ale scenár pri japonských ´´ring´´ hororoch nie je to podstatné, viac tu ide o atmosféru, o vizuálne a najmä zvukové lakačky. A tie sú v štvorke opäť bohato zastúpené (moja top tentokrát bola obesenec, ale nemocnica bola tiež cool). Častokrát sú však trebárs oproti trojke nedotiahnuté, čo miestami dodáva ešte podivnejšiu atmosféru. A absolútnym plusom je Toshio, ktorý má tentokrát niekoľko rozkošne úchylných čiernohumorných nápadov (ako šoférovanie či trebárs príčina toho buchotania na stenu). A aj keď by som mal dať 3* (ďalšia u mňa čistokrvná 70), ak porovnám americký Grudge s týmto kúskom , tak to nejde inak ako za 4*. (20.03.2005)