Nenávist 2

Je to mierne nadpriemerný horor, ktorý je nepriamym pokračovaním slušnej jednotky. Má celkom dobrý príbeh o známej hororovej herečke, ktorá počas jazdy autom kvôli duchovi havaruje a potratí, ale časom zisťuje, že sa v nej aj tak rodí nový život a všetko nasvedčuje tomu, že človek to nebude. A navyše spolu s filmovým štábom natáča film v prekliatom dome. Spracovanie ma ale až tak moc nezaujalo, nie je najhoršie, hlavne spočiatku to ešte vyzerá dosť dobre a aj kvôli krátkej dĺžke sa to dá bez problémov dopozerať, nejaké slabé miesto som tu nenašiel, lenže tento štýl rozdelenia na kapitoly mi až tak moc nesedí, omnoho viac by som uvítal súvislý dej. V každej kapitole sa odohrá niečo pomerne zaujímavé, ale tie najlepšie prvky nie sú dostatočne využité, ale čo ma tu najviac sklamalo, chýba tomu ten správny náboj. Mierne ma sklamali aj klasické hororové prvky, o napätí sa tu vôbec hovoriť nedá, lepšie je na tom atmosféra, celý film má takú zvláštnu pochmúrnu atmosféru, ale je na nižšom stupni, ako by bolo vhodné. A čo sa týka jednotlivých hororových situácií, tak ich hlavným problémom je úplná neoriginalita, tu vôbec nič neprekvapí, kvôli známosti témy to už ani nejde, ale zase nemôžem tvrdiť, že by neboli zaujímavé, oceňujem hlavne pôrod alebo scénu s obesením. Herecké obsadenie nie je zlé, síce tu nie je žiadna postava, ktorá by dokázala skutočne upútať, ale aj tak sú jednotlivé postavy celkom dobre zvolené a dá sa im fandiť. Réžia a technická stránka pôsobia už len takým štandardným dojmom. Predchádzajúci diel bol určite lepší, aj na toto pokračovanie sa dobre pozerá, ale ako som spomínal, chýba mu ten správny náboj. 60% (23.06.2012)

Tenhle Džuon, v pořadí čtvrtý, mě bavil ze všech Džuonů nejvíc. Bavily mě vesměs postavy, bylo v něm asi nejvíc "strašidelných" momentů (hned v úvodu třeba chlapeček pod volantem) (chlapeček i jinak tentokrát docela perlil), nebo všelijakých bizarností (oběšenci, porod). Jede se stále ve stejném stylu a ve stejné formě jako v dílech předchozích, což pro někoho může být dobře a pro někoho zase ne. Já jsem každopádně rád, že už mám tuhle starou DVDčkovou sérii z krku a můžu jít na něco novějšího, třeba... třeba na americké remaky Džuonu! (29.06.2020)

Škoda... dobrý príbeh, rýchly spád a perfektné strašidelné scény ustúpili príliš dlhým a miestami trápnym dialógom. Ale aj tak je to japonský Ju-on, je tam stále ten dom a chlapček so svojou mamičkou. Tieto elementy držia celý film nad vodou a vytvárajú (už nie tak) dobrú atmosféru. Celá séria: Ju-on (2000), Ju-on 2 (2000), Ju-on: The Grudge (2003), Ju-on: The Grudge 2 (2003), Grudge: Old Lady in White, The (2009), The Grudge: Girl in Black (2009). (11.04.2010)

Moje druhé stretnutie s japonskou sériou Ju:on hodnotím slabšie ako prvý jotg. Tentokrát je skutočne najväčšou slabinou scenár, v ktorom som sa strácal a v závere som musel skonštatovať, že tentokrát to bolo už príliš prekombinované (a nepáčilal sa mi najmä opätovná recyklácia motívu školáčok). Ale scenár pri japonských ´´ring´´ hororoch nie je to podstatné, viac tu ide o atmosféru, o vizuálne a najmä zvukové lakačky. A tie sú v štvorke opäť bohato zastúpené (moja top tentokrát bola obesenec, ale nemocnica bola tiež cool). Častokrát sú však trebárs oproti trojke nedotiahnuté, čo miestami dodáva ešte podivnejšiu atmosféru. A absolútnym plusom je Toshio, ktorý má tentokrát niekoľko rozkošne úchylných čiernohumorných nápadov (ako šoférovanie či trebárs príčina toho buchotania na stenu). A aj keď by som mal dať 3* (ďalšia u mňa čistokrvná 70), ak porovnám americký Grudge s týmto kúskom , tak to nejde inak ako za 4*. (20.03.2005)

Nedalo se to dokoukat. Taková nicneříkající nuda to byla. Fáma, že japonské horory jsou špička už mě přestává bavit. Japonci možná dokáží vymyslet slušný hororový příběh, ovšem nedokáží natočit dobrý horor, u kterého by se člověk bál a který bych jim uvěřil. První díl jsem viděl pouze v americké verzi a ani ta nestála za moc, ovšem tohle nestálo ani za těch 95 minut mého života. Po hodině to muselo pro mě skončit. Po tom, co jsem se ztratil v tom kdo je Onomato, Okokato, Olovato a Onanato, jsem si řekl, že tam budeou alespoň nějaké napínavé nebo lekací okamžiky, když už nic jiného. Těch jsem se také nedočkal. Navíc kromě toho, že mívám bordel v postavách, protože vypadají všechny stajně, tak jako již tradičně, všichni obsazení herci nebyli snad ani herci. Byla to skupinka více než nevýrazných a nezajímavých lidí, kteří sotva z paměti řikalí scénář, který sám o sobě stál za prd. (04.01.2012)