Nenávist 2

Jednička byla skvělá, i když originalita byla "na hraně" (přiznejme si, že japonský horory jsou si v poslední době dost podobný). Ale dvojka už je absolutní kaše všech prvků z prvního dílu. Nemá to hlavu patu a měla jsem pocit, že ani žádný děj. Ale musím přiznat, že se prostě u filmů tohoto typu bojim :o) za ten strach děkuju dvěma hvězdičkama. (31.10.2005)

Škoda... dobrý príbeh, rýchly spád a perfektné strašidelné scény ustúpili príliš dlhým a miestami trápnym dialógom. Ale aj tak je to japonský Ju-on, je tam stále ten dom a chlapček so svojou mamičkou. Tieto elementy držia celý film nad vodou a vytvárajú (už nie tak) dobrú atmosféru. Celá séria: Ju-on (2000), Ju-on 2 (2000), Ju-on: The Grudge (2003), Ju-on: The Grudge 2 (2003), Grudge: Old Lady in White, The (2009), The Grudge: Girl in Black (2009). (11.04.2010)

Nedalo se to dokoukat. Taková nicneříkající nuda to byla. Fáma, že japonské horory jsou špička už mě přestává bavit. Japonci možná dokáží vymyslet slušný hororový příběh, ovšem nedokáží natočit dobrý horor, u kterého by se člověk bál a který bych jim uvěřil. První díl jsem viděl pouze v americké verzi a ani ta nestála za moc, ovšem tohle nestálo ani za těch 95 minut mého života. Po hodině to muselo pro mě skončit. Po tom, co jsem se ztratil v tom kdo je Onomato, Okokato, Olovato a Onanato, jsem si řekl, že tam budeou alespoň nějaké napínavé nebo lekací okamžiky, když už nic jiného. Těch jsem se také nedočkal. Navíc kromě toho, že mívám bordel v postavách, protože vypadají všechny stajně, tak jako již tradičně, všichni obsazení herci nebyli snad ani herci. Byla to skupinka více než nevýrazných a nezajímavých lidí, kteří sotva z paměti řikalí scénář, který sám o sobě stál za prd. (04.01.2012)

V porovnání s Ringu sice Ju-On nedisponuje tak sofistikovaným vyprávěním, ale alespoň nenudí. Na tomto díle oceňuji jak nápaditá úmrtí (scénu s parukou mám nejraději), tak i postavy - členové štábu dokumentaristů v čele s Kyoko byli sympatičtí a jejich nevyhnutelný osud mne dokonce mrzel. Snímek má navíc parádní „skličující" atmosféru, což je u hororu veliké plus. Co se mě týče, je tahle japonská kino dvojka mým nejoblíbenějším zářezem v celé sérii. PS. Song hrající během závěrečných titulků byl skvělý :) (06.12.2023)

Dvojka neobsahuje o nic méně, než jednička, ale ani o nic více a to je možná její základní chyba. Jestliže jsem byl z jedničky fakt vyděšenej a sral jsem z toho maggi v kostkách (jeden ze dvou horrorů, u kterého jsem si musel rozsvítit!), tady to nefunguje z jednoho prostého důvodu, protože už jsem to všechno jednou viděl. Musím ale uznat, že malý Toshio funguje pořád. Je jednou z nejstrašidelnějších postav, co jsem viděl. Opravdu nerad bych, aby na mě juknul zpod volantu. Jen díky němu jdu s hodnocením nad průměr. Na druhou stranu Kayako je slabší. I klasická schodišťová scéna z jedničky tu je. Navíc je tu vlastně jen "znovuzrození" Kayako, ale i to je tak nějak očekávané a nakonec mě to ani moc nepřekvapilo. Kdybych neviděl předchozí snímek (kinoverzi japonské Nenávisti - ono v těch jednotlivých Nenávistech je docela hokej :-), dal bych určitě vyšší hodnocení a byl by to hodně dobrý film, jako v podstatě trochu jinak natočenou jedničku to ale musím hodnotit méně. Není to ale tak chronologicky zmatené jako jednička, dá se v tom vyznat trochu lépe, celkově je to spíše povídkový film (asi pět šest povídek), z nichž některé jsou ale dost nudné. (08.11.2010)