Prekliatie bohov

Zvláštní film, ale co bysme taky chtěli od předělávky francouzského komiksu, že? Filmu výrazně ubírají na kvalitě někdy až přespříliš digitální efekty, které místo toho, aby atmosféru navodily, ji zbytečně boří. Nicméně nelze film hodnotit pouze ze zvláštních efektů (I když tento k tomu určitě dost nabádá). No, podívejte se a posuďte sami. (15.06.2005)

Hodně zvláštní film s hodně zvláštní atmosférou, která přes všechy chyby filmu nečekaně vtáhne a nepustí. Kombinace hraného a 3D CGI animovaného filmu je občas dokonalá, občas však působí jako hodně špatný vtip, (nechápu, proč některé postavy nehráli herci). Přesto je nutno ocenit vizuální nabušenost, originalitu, odvahu pustit se do experimentu, hodně neamerické pojetí, které nejenže mnohé neprozrauje, ale dokonce ani nenaznačuje a ponechává na divákově fantazii. Film, který by si žádný fanda SF nebo comicsu neměl nechat ujít. (30.11.2004)

Enki Bilal se neštítí žádného experimentu a jeho fantazie nezná žádné hranice. Rozpočet a možnosti dnešních triků však bohužel ano, takže film až příliš často sklouzne k prkennosti filmečků z počítačových her. Originální příběh však nabídne svou vlídnou náruč každému, kdo projeví zájem a nebude se bát trochu svéráznějšího "nehollywoodského" pojetí. Pro příznivce Bilalových comicsů je Immortel povinností, pro ostatní pak zajímavým experimentech, který by se dal svou vizuální agresivitou přirovnat např. k Avalonu. Záleží na vás, jestli máte na podobné výstřelky náladu. (11.08.2004)

Strašně zvláštní film, vizuálně, obsahově i mytologicky oscilující kdesi mezi Matrixem, 5. elementem, Metropolis, Ghost in the Shell a Miévilleovým světem Bas Lagu. Hudba je úžasná a Thomas Kretschmann okamžitě putuje do mé desítky oblíbených herců. Film má neuvěřitelnou atmosféru a v podstatě jediné, co jej v mých očích sráží "jen" na úroveň velice solidních 4 hvězd, je krajně podivné nadužívání digitálních efektů. Ty jsou jednak samy o sobě strašně nevyrovnané co do kvality renderu, animace i postprodukcí, a především jsem nedokázal objevit žádný kllíč, podle kterého by se dalo rozluštit, proč jsou některé postavy (scény) hrané a jiné digitální (čímž ovšem netvrdím, že žádný klíč neeexistuje). Pocit, že v rámci celovečerního filmu občas sleduju video z počítačové hry na úrovni Mafie byl každopádně občas dost nepříjemný. V každém případě mě ale Prokletí bohů utvrdilo v tom, že francouzská a japonská fantazie mají k sobě HODNĚ blízko... (05.06.2009)

Opravdu krásné vizuální řešení (není to sice tak dokonalé jako Final Fantasy, ale pořád je to moc pěkné). Zajímavý příběh, ve kterém se mísí nadržení nazí egyptší bohové, futurističtí lidé a různé zabijácké zrůdy. Má to hodně společného s GITS a GITS 2 (snové sekvence, vřaždy + vyšetřování, budoucnost, krásná hlavní hrdinka,...), ale není to přeplněno různými filozofickými promluvami a citáty filozofů, což je alespoň pro mě klad, protože více vynikne poměrně napínavý a zajímavý příběh. (13.01.2006)