Svatý boj

Úchyláků s háknkrojcem na ramenou, zádech nebo lokti bylo už ve filmech vždycky bezpočet, ale s příběhy ze současnosti to u mě bylo vždy jednotné. Pokaždé za čtyři hvězdičky. Pět bych tomu nedal, ani kdyby mě ten nácek, židovského původu potahal koule v průvanu, protože ty filmy s takovou tématikou na to prostě nemaj. Ať už je to Romper Stomper nebo Kult hákového kříže. Náckové jsou prasata v každém případě, ale tenhle film má pár skutečně zajímavých myšlenek. Dokazuje jen, že každá ideologie má v sobě kus pravdy a když tomu někdo rozumí, dokáže toho snadno využít, jako v tomto případě Žid, který vlastně bojuje sám proti sobě. Jak to asi může dopadnout... (18.12.2009)

Židovská víra vs. fašismus…. Těžký příběh založený na antisemitismu. Musím přemýšlet, jestli věřím tomu, co jinak výborný R.Gosling říká a hlavně proč to říká! Nečekejte další American History X. Není to o rozmlácení ksichtu čelem židovi. Je to složitější. Jde tu sílu víry, oddanost k Bohu, židovskou otázku a kulturu. Co z toho je pro vás jednoduché? Pro mne nic! PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ *** P.S: Jste-li filozofičtěji založení, klidně si jednu* přidejte. (12.03.2009)

Nejvyšší hodnocení dávám především proto, že se Believer nespokojil s jednoduchým a černobílým zpracováním, ke kterému téma antisemitismu vybízí. Namísto toho polemizuje nejen s rasismem, ale i s judaismem a vírou obecně. Některé myšlenky jsou opravdu odvážné, ale stojí za to se nad nimi zamyslet. Rozhodně se najdou chyby, především ústřední postava (hraná opět charismatickým Goslingem) se chvílemi chová trochu zmateně a její psycholocký profil by mohl být vykreslen lépe. Přesto v kontextu filmů jako Romper Stomper nebo Kult hákového kříže nemohu hodnotit jinak, definitivně mě v tom utvrdil úžasný závěr. (15.04.2007)

Doposud suverénně nejhorší a nejtrapnější pokus o zfilmování neonacistických hnutí - pokud Vás zajímají taková témata, doporučuji Romper Stomper, anebo (nejlépe!) Kult hákového kříže. Zde na tomto filmu je jediným kladem vynikající Ryan Gosling, vše ostatní je břečka a - ačkoli mne dost bolí to říkat - tupá a neumětelská propaganda. Co můžete čekat od filmu, který začíná scénou útoku skinheada na Žida, který - a teď pozor! - je mladý, plachý, hubený student s velkými brýlemi, shrbenými zádíčky a těkavým pohledem, v ruce velkou knihu, kterou by si mohl číst za jízdy metrem. Kdyby to ovšem končilo jen u klišovitosti, mlčím, protože někdy je třeba použít schémata pro podtržení a větší efekt hlavního poslání. Tohle ale není vše - jde totiž o spojení infantilní tendenčnosti s naprostým filmovým začátečnictvím. Děj se stále převaluje z boku na bok, stále se ve zcela bezvýznamných momentech vracejí nesmyslné opakovačky, postavy se chovají naprosto nelogicky, na plátně se objevuje čím dál tím více rádobyherců, přeskoky v ději jsou natočeny až bolestně amatérsky, korunu všemu nasazuje jedna z nejhorších filmových hudeb, co jsem kdy slyšel. Jediným plusíkem a vydařenou scénou je paradoxně samotná pointa. Cíle byly šlechetné, bohužel ty samy o sobě nestačí na to, aby vznikl alespoň průměrný film. (12.04.2009)

Ve filmu mimo jiné zazní, že kdyby Hitler neexistoval, Židé by si ho vymysleli, protože nenávist okolí je to, co podmiňuje jejich existenci. Jenže ono to platí hlavně opačně, protože to my jsme si Židy doslova vydupali ze země. Oběť rasismu – ať je jí Žid, Turek, Alžířan nebo kdokoliv jiný – je uměle zkonstruovaná postava. Základní argument rasismu zní: kdyby tu nebyli oni, život by byl dokonalý a společnost by znovu byla harmonická. Tento argument vsak pomíjí fakt, že obětí rasismu je postava, která je tu jen proto, abychom si mysleli, že taková harmonická společnost je skutečně vůbec možná. Jinými slovy, kdyby neexistoval Žid, museli bychom si takovou postavy vynalézt, abychom uchovali iluzi, že můžeme mít dokonalou společnost. Ve skutečnosti je společnost vždy rozdělena. Rasistická postava je jen cestou, jak zakrýt nemožnost dokonalé identity celé společnosti. Co se jeví jako překážka plné identity společnosti se sebou samou, je ve skutečnosti její pozitivní podmínkou: tím, že se na Žida přesune role cizího tělesa, které vnáší do sociálního organismu dezintegraci a antagonismus, je umožněn obraz společnosti jako konzistentního, harmonického celku. Tímto způsobem za nás udržují neonacisté pořádek a iluzi dokonalé společnosti. (17.11.2009)