Nenávisť

jsou lidi, kteří musejí skouknout každej horor, který se objeví. já se snažím vybrat ty nejlépe hodnocené, počkám, až je hustá tma a pak jdu na věc. pokuď jste na tom stejně, vřele doporučuji. troufám si dát 100% záruku na ,,strach". atmosféra ,,domu" mě bere stejně ,,strašidla" v něm. je půlnoc a Joko ukazuje co se jí stalo. držím se statečně a nevypínám. konec. no, z postele raději už nevylezu. uff. tohle je snad strašidelnější než kruh! (04.02.2006)

Když se zhmotní nenávist, může z toho vyjít dobrý horor. I přes slibně znějící název a potenciál, se film plácá v nudném tratolišti hororů pro děti. Sice se najde pár dobrých míst, kdy film by rád přinesl něco nového do hororového krbu, ale to by se taky musel snažit pan režisér přitopit, aby ho divák nezačal nenávidět za to, jaká mu začíná být zima z toho, jak se ve filmu mele a kde nic tu nic. V rádoby originálním pojetí se ztrácí postupně všechno ostatní. Hlavně schopnost vyděsit. Klady: herecké obsazení není marné + pár dobrých nápadů se najde. Zápory: "nevýživný" remake + nudné a nestrašidelné scény + odtažitá režie + slabé hororové scény + napětí si divák musí domyslet + zmatený výsledek bez kusu hororového umu + slabé pojetí. Mé hodnocení: 40% (26.02.2013)

Oproti mým očekáváním se z Nenávisti vyloupl podprůměrný horor. Se solidní atmosférou se setkáváme sotva v prvních pár minutách, pak následuje už jen spousta lekaček, které ale ve výsledku nejsou ani z poloviny tak děsivé, jak by mohli být. Zbytek filmu tvoří nekonzistentní směs scén z různých časových období s různými postavami. Výsledek je dost zmatečný, spousta věcí zůstává nevysvětlena, ostatní jsou vysvětleny citelně rušivými scénáristickými berličkami. A samotný závěr mé zklamání už jenom korunoval. (14.09.2006)

Rozhodujúcim faktorom pri hodnotení tohto remaku je to, či ste videli japonské originály (2 časti určené pre video a následne 2 časti určené do kín). Ak nie, tak je veľká pravdepodobnosť, že budete s výsledkom nadmieru spokojní, pretože film v sebe obsahuje niekoľko zaručene ľakacích "creepy" scén, podopretých pomalým odvíjaním deja a hustou atmosférou. Keď ste ale ako ja videli všetky japonské verzie (prípadne iba niektorú z nich), tak vás tento remake nemôže takmer ničím prekvapiť a ani Toshio (hraje ho ten istý chalan čo v originálynch filmoch určených pre kino release) už nie je to, čo býval :-). Okrem zopár nových, strašiacich scén (treba uznať, že miestami fungujú) je potom najzaujímavejšie sledovať, ako režisér Takashi Shimizu remake vyslovene ušil na vkus a percepčné zvyky západného publika. Hoci je syžet - tak ako v originále, zoskupený s nechronologicky za sebou radených dejových fragmentov, dočkal sa v záujme sprehľadnenia a ľahšieho pochopenia väčšej linearizácie, dve postavy dostali viac miesta a hlavne v druhej polovoci filmu Shimizu pristupuje k oveľa väčšej miere popisnosti a vysvetľujúcej doslovnosti, čo v mojom prípade viedlo k narastajúcej nude. Osobne má u mňa film 2,5* a tá zvyšná 0,5* je za môj obdiv k režisérovej vytrvalosti natočiť v podstate o tom istom už piaty film (pričom v súčasnoti pripravuje už šieste, podľa správ naozaj záverečné pokračovanie tohto filmu v rodnom Japonsku pod názvom Ju-On 3, ktorý tak bude naväzovať na japonské kino release. Posadnutosť touto témou je potom zrejmá aj zo skutočnosti, že v prestávkach medzi japonskou Ju-On dvojkou a americkým remakom stihol Shimizu ešte za 8 dní natočit príbehovo veľmi podobný film s názvom Marebito - v ňom nezávislý novinár vyšetruje záhadné úmrtia v tokijskom metre, ktoré majú podľa legendy na svedomí temní duchovia...). (02.01.2005)

Ano, dívat se sám uprostřed noci, tak se asi budu cestou do postele radši nebudu dívat do temných rohů a pro jistotu se do deky zamotám, ale to by nesměla hlavní paní duchna působit tak že byste schválně chtěli zkusit jestli je tak drsná jak vypadá a bouchnout si do ní - stejně jako do Samary, řekl bych. A pominu-li scénáristické nedostatky, jako třeba celého Billa Pullmana, pořád ještě je tu ta okatá blbost všech postav. Znáte to - jů, hele, prokletý dům...hm, šramot za dveřmi, a světlo nejde...no, to se tam asi půjdu sám podívat. Neříkám, že se u téhle Nenávisti bát alespoň chvílemi bát nebudete - především v komorních scénách podbarvených zdařilou hudbou - ale když vezmu své oblíbené Oko, jde o jinou ligu. (08.06.2006)