Sňatky z rozumu

Skutečně velmi dobré, zejména herecky !! Což se však od tradičně řemeslně velmi jistého režiséra Františka Filipa, v dobách, kdy ještě v rukách s obludnými scénáři neprznil humor jako takový, dalo čekat.. Minisérie Sňatků z rozumu však velmi dobře potvrzuje, že sám Vladimír Neff přes svoji dokonalou znalost prostředí, díky čemuž divák může sledovat velmi přesný obraz doby plné pokrytectví, rozhodně neplatil za žádného velkého spisovatele či inovátora a nebýt další Filipovy rodinné ságy zůstal by patrně zapomenut jako spousta jeho současníků.. Zejména Jiří Vala zde jasně dokazuje, jak dobrým hercem přes všechny ty své stranické funkcionáře a pohlaváry vlastně byl.. V závěru vypravěč nutí diváka k zamyšlení, když hovoří o nutnosti vidět každou dobu v jejím kontextu a nebát se srovnávání, do čehož se však (ne)jednomu skutečně příliš nechce, když vidí v jakém stavu se česká kultura, samotný film a jazyk vlastně dnes nachází.. (13.09.2015)

Něco tak poctivého, kvalitně udělaného, skvěle zahraného už nikdo nenatočí, a pokud by ano, tak určitě ne u nás. Kdo by tam proboha hrál? Hlavně role mladých? Až na pár výjimek už nemáme herce, ale hráče a někdy bohužel ani to ne, stačí vidět ukázky z televizních seriálů Primy a Novy. Jeden nesympatický ksicht vedle druhého, afektované herectví typu Koukněte, jak jsem civilní a nenucenej (a skvělej), s herečkami je to ještě horší. Obávám se, že by nepomohla by ani tak kvalitní předloha, jako u Sňatků z rozumu..... (26.04.2010)

Když Československá televize poprvé vysílala pentalogii Sňatky z rozumu, psal se rok 1969. Tematiku národního obrození a vlastenectví tehdy diváci vnímali obzvlášť citlivě. Ale nejen tím se seriál nesmazatelně vepsal do naší televizní historie. Děj románu Vladimíra Neffa, který byl předlohou pro vznik seriálu, začíná v roce 1859 a končí otevřením Národního divadla v roce 1881. Na osudech podnikatelských rodin Nedobylů a Bornů představuje tehdejší hospodářskou a politickou atmosféru devatenáctého století. Neffova rodinná sága je historickým románem, za historický počin by se však dnes mohlo považovat i natáčení samotného seriálu. Pro televizní podobu bylo potřeba provést určité úpravy a krácení a je jasné, že takovou práci vytváří lépe nestranný tvůrce než samotný autor. Otto Zelenka se musel vyrovnat s epičností vyprávění, stárnutím postav, velkou časovou rozlehlostí příběhu a takřka neexistujícími historickými kulisami. František Filip, který se ujal režie, měl před sebou nádherné téma, jehož realizaci však komplikovala řada úskalí. Vzhledem k nedostatku financí a složitosti natáčení exteriérů vznikla většina seriálu v barrandovských ateliérech. V případě konkrétních pražských lokalit, které už dávno měly jinou podobu, si tvůrci vypomohli dobovými rytinami a zejména komentářem Václava Vosky. Silnou stránkou seriálu bylo skutečně hvězdné herecké obsazení. Obě hlavní postavy jsou zcela paralelní typy českých dříčů, kteří z ničeho vybojují prosperující existenci. Born Vladimíra Ráže je uhlazený elegantní řečník se smyslem pro národní vlastenecké ideály, jehož síla spočívá především ve slovu. Naproti tomu Nedobyl v podání Jiřího Valy je pragmatický a tvrdý škudlil, jehož peníze nakonec připraví o poslední zbytky citu. Co postava, to legenda. Jiřina Jirásková, Iva Janžurová, Slávka Budínová, famózní Miloš Nedbal, Jiřina Šejbalová, Radovan Lukavský, Vladimír Menšík, Dana Medřická, mladinká Daniela Kolářová. Pozornost si ovšem zaslouží i kostýmy a bohatá výprava. Vysílání seriálu, které začalo symbolicky pohledem na sochu svatého Václava a Národní divadlo, nemohlo být načasováno lépe. Sňatky z rozumu byly příběhem z české historie z doby ohrožení, uvědomování a růstu českého národa. V bolestném roce 1969 v něm diváci nacházeli útěchu pro své ponížení a se zvýšenou citlivostí vnímali slova jako národ a svoboda. Konfrontace minulosti s přítomností bylo to, co na něm diváka přitahovalo nejvíc. A zdá se, že přitahuje i dnes. (10.05.2009)

Když v roce Pražského jara zralý, elegantní, uhlazený Václav Voska začal uvádět první díly ságy rodu Neffů, nezdálo se, že světlo světa spatřil jeden z nejlepších českých televizních seriálů a asi jedno z nejlepších našich dramatických děl vůbec. Právě rodinný záběr literární předlohy, zahalený do velmi průhledného podobenství jakéhosi pozdnějšího buditelského obrozenectví, skutečnost, že dílo mělo premiéru právě v této době, to všechno dotvořilo příznivou synergii, kterou dokonal nevídaný divácký ohlas. Přehlídka vynikajících herců, skvělá scénáristická dvojice manželů Zelenkových, velká témata (české devatenácté století jimi doslova hýřilo), jako fráze již znějící konstatace o skvělé Filipově režii, to všechno ten zázrak dramatického seriálového objevu jen dále dokonalo. Zpětnou vazbou takovýchto úspěchů je zlidovění řady výroků i klíčových scén; zde jich nalézáme hned celou přehršel. Od opatrné a současně lásky dychtivé vdovy Tolarové až po klidnou emancipační konstantu obou sesterských "přeslic" Váchových sledujeme zblízka - jakoby z první řady - postupné pády i vzestupy nejen protagonistů Neffova příběhu, ale i národa jako celku. V Lukavského kreaci narážíme poměrně záhy i na jednoho z prvních českých skutečných socialistů. Pastva pro oči, krupobití fakt a dojmů pro paměť a strhující zážitek pro většinu diváků ve věku od tří do pětaosmdesáti let (průměrný věk byl tehdy přece jen o poznání kratší). A povzdech na závěr: Proč dílo tak nevšedních kvalit není dostupné na DVD nosičích? (01.01.2008)

5/5 Vzhledem k tomu, že jde o náš první seriál, který není jen historickou raritou, ale skutečně kvalitně realizovaným dramatem, má můj respekt. Jeho pokračování Zlá krev o něco menší, ale právě na těchto dvou dílech se dá výborně sledovat vývoj českého seriálu, který měl po rozpačitých začátcích úctyhodný vzestup. (19.02.2009)