Havran

Opäť v podaní Cormana film inšpirovaný Poeom a opäť v hlavnej úlohe Vincent Price. Tento krát to nebol až tak zdarený film, asi po tých dobrých House of Usher a Pit and the Pendulum musela prísť trochu oddychovka a útlm. Príbeh nie je až taký „zapeklitý“ a zaujímavý ako v predchádzajúcich adaptáciách, hudba a celkové odľahčenie vtipom mi tu moc nesedelo. Veršovaný úvod bol celkom príjemný, ale hlbšie vo filme bolo trochu cítiť absenciu hlbšieho nápadu. A čo sa týka Jacka Nicholsona v úlohe Rexforda, tak toho som spoznal až v závere filmu. Mal vtedy iba 26 rokov, bol to ešte malý štupeľ, ktorého genialita sa naplno prejavila až neskôr. (11.09.2007)

Aj keď je to prezentované ako Edgarov Allanov Poeov Havran, nemá to s ním skoro nič spoločné, ide len o prvotnú inšpiráciu a celkom pôsobivé odrecitovanie prvých štyroch strôf Vincentom Priceom v úvode - po úvode však nastupuje scenáristom vymyslená hororová paródia - ktorú je "vesměs" príjemné sledovať, je to také odľahčené a s vtipom a nadhľadom to kopíruje niektoré klasické hororové "devices" - strašidelný zámok, skvelá muzika Les Baxtera, no a sledovať kúzelnícky duel dvoch najväčších hororových mien - Vincenta Pricea a Borisa Karloffa je pre znalcov celkom príjemná chuťovka. Navyše jedna z prvých úloh mladučkého Nicholsona. (03.05.2007)

Tak tuhle nezvyklou cormanovskou podivnost jsem dával na třikrát, protože jsem u ní dvakrát usnul. Zíraljsem jak blázen - opravdu Matheson, Corman a Price chtěli, abych se u (pravda hodně volné, ale přesto) adaptace klasiky E. A. Poea tolik nasmál? Hodně dlouho jsem nevěděl co si o filmu myslet, připadalo mi to jako hodně šílená sebeparodie cormanovských Poeovek. přesto spousta věcí seděla, Vincent Price opět úchvatný, kulisy paráda, ten humor je tak ujetý, až mi sedl no a mladičký Nicholson? Hodnocení lítalo od odpadu k hodně velkým výšinám. zřejmě to zachránil závěrečný kouzelnický battle, protože jsem si nakonec řekl, že to zase tak špatné nebylo. 2,5* (15.01.2012)

Stále častěji se mi dostává pocit, že filmy, které postrádají potřebnou kvalitu, se snaží svůj nedostatek skrýt pod roušku odlehčenosti, sebeparodie či dokonce umění. Takový názor mám třeba na tohohle Havrana, který nemá se svou předlohou vlastně nic moc společného. Mé první setkání s Rogerem Cormanem dopadlo nedobře, ale určitě ho nezatracuji, zvlášť, když se jedná o odlišné dílo z jeho tvorby. Asi nemám rád, když se bere na lehkou váhu žánr takového kalibru, jakým je horor. Přemýšlím, zda je větším zesměšněním básně legendárního E.A. Poe toto nebo třetí příběh prvního speciálního čarodějnického dílu Simpsonů. Tam to bylo ale aspoň trochu vtipné. Havranovi z roku 1963 jsem se nesmál, jeho hororových prvků jsem se nebál. (09.03.2006)

Specifický subžánr, vytvořený těmito poeovskými adaptacemi, dosahuje v HAVRANOVI určitě svého vrcholu. Ze stejnojmenné básně je pro adaptaci asi nejvíce použitelné proslulé NEVERMORE; z tohoto více než skromného základu dokázali scénárista i režisér vykřesat více než maximum. Vzniklé dílo je žánrově průsečíkové a jeho potenciální "lehkost" je tímto faktem více než relativizována. Zdá se, že specifický žánr neziskových "malodolarových filmů" je v americké kinematografii po desetiletí zdrojem nadčasových hodnot. Zdrojem, který je v mnoha ohledech plnohodnotnou alternativou hollywoodské záplavy. Zdrojem, který má stále co říci. (20.10.2007)