Old Boy

Emocionálně naprosto studené jako obvykle, herci totálně hysteričtí (co měl znamenat ten psí konec, nedivím se, že se dotyčný smál), to co mělo pravděpodobně emociálně šokovat, bylo spíše směšné. Tolik vychvalovaný vizuál rovněž nijak převratný nebyl, před Parkem byla spousta větších kamerových koumáků. Jako obvykle nesmí chybět samoúčelné násilí, které je opět zbytečné a opět působí jako pěst na oko. Nějak zde nevidím tu vyjmečnost. A děj ? Jeden velký chaos a zmatek. Nakonec člověk neví kdo je kdo a co je co. Značně kravský a těžkopádný projekt. Zřejmě jsem to celé nepochopil. A nebo zde ani není co chápat a skutečně se jedná jen o obyčejný a dějově naprosto pomatený mix násilí a pomsty. Že by se hodnotilo tak vysoko za poněkud "exotický" nádech ? Ten jediný tu totiž nesporně je. Jedná se skutečně o něco neobvyklého. (07.06.2007)

Pomsta může mít mnoho podob. Může být chladnokrevná, sadistická, bestiální, chaotická i systematická. Pro jihokorejského režiséra Parka Chan-wooka je především problematická a to na všech možných úrovních od samotného provedení, přes morální aspekty, až po požitek z jejího vykonání. Strhující hyperstylizovanou formou mapuje hrdinovu krvavou odyseu za odhalením smyslu a organizátora jeho dlouholetého uvěznění. V důmyslně konstruovaném příběhu je divák ve stejné pozici jako tragický hrdina, kterému jeho protivník neustále hatí představy o průběhu a dalším vývoji jeho odplaty. Svého času se hodně vyzdvihovaly extrémní výjevy, ale už se zapomíná, že "Oldboy" bravurně kombinuje exces, vypjaté emoce, coolness, patos, drásavou katarzi i humornou nadsázku, přičemž zde všechny tyto roviny skvěle fungují. Park navíc ve svém scénáři jde mnohem hlouběji a pomsta se stává jen McGuffinem v drásavém pojednání o hněvu a jeho schopnosti zaslepovat, o toxické povaze chvástavého chlapáctví, ale také o bolestivé cestě k prozření. Prozření zde má význam jednak překročení egocentrického pohledu a nahlédnutí toho, co člověk spáchal druhým, ale také naprosto zničujícího dopadu, který to má na vlastní svědomí i osobní štěstí, které je následně možné pouze v zapomnění. ____ "Oldboy" byl první spoluprací Parka s jeho následně dvorním kameramanem Jungem Jung-hoonem a právě jejich symbiotická ambicióznost projevující se v nehorázných kamerových kompozicích a inscenačních výzvách posunula film, Parkovu filmografii i mezinárodní kinematografii na novou úroveň. Ostatně není náhodou, že si Junga o mnoho let později vybral Edgar Wright na natáčení "Poslední noci v Soho" s jejími neuvěřitelnými kamerovými jízdami, kde se bez užití digitálních efektů, čistě díky choreografii herců a pohybu kamery v jednom záběru střídají dvě verze jedné postavy. (20.08.2022)

Čím dál více se utvrzuji ve své myšlence, že současná nejlepší světová filmová tvorba pochází z Asie - co film, to klenot. A Old Boy je jen další kousek do výtečné asijské kinematografie. A kousek je to parádní. Asi takhle nějak si totiž představuji očistec; téměř nikdy není vidět krev, přesto je Old Boy jedním z nejbrutálnějších a nejkrutějších filmů, co jsem kdy viděla. Skutečnou bolest totiž nepůsobí fyzické utrpení hlavního hrdiny Oh Dä-su, ale slova - ať už jeho nebo věznitele U-džina. Režisér Chan-wook Park buduje drsnou atmosféru od prvních titulků a všichni herci mu svými perfektními výkony pomáhají tvořit dokonalý celek. Vyzdvyhnout musím ještě hudbu, která se směle může měřit například s vždy tolik opěvovanými soundtracky Quentina Tarantina. (22.05.2005)

Byť zavretý v jednej izbe pätnásť rokov (!) bez zjavného dôvodu, uff, behá z toho mráz po chrbte. Čo tá chobotnička? Mravec v metre? Kladivo? Otázkou je, na čo je komu dobré také komplikované vysvetlenie toho všetkého, ale napriek tomu, že sa mi nepáči, akým spôsobom (plným úmyselného zatajovania a prízemného šokovania) Chan-wook Park rozpráva, musím uznať, že to celé do seba niečo má. Môj obľúbený film to ale rozhodne nie je. (21.01.2007)

Tarantino na obalu tvrdí, že to je Tarantinovějští než všecky jeho filmy. Z toho jsem trošku měl obavy, protože jeho jako režiséra zrovna příšli v lásce nemám. Jenže jsem si neuvědomil, že Korejci nejsou Tarantino a že jejich filmy za to většinou stojí, včetně Oldboye, který je prostě pomstou numero uno, která se nakonec zvrhne tak zvláštně, že ten konec mi docela zásadně zkazil celkový dojem z filmu, přitom celou dobu se na to tak suprově kouká, svižně, zajímavě se zaujetím a hlavně jak to nakonec dopadne. Já teda čekal jasný konec, i když to jsem asi neměl čekat, protože to překvapení nebylo ohledně konce vůbec malé. (25.03.2009)