Stigmy

Mám za to, že se jedná o jeden dlouhý hudební pořad (opravdu hodně fajn a kvalitní hudby, počínaje Massive Attack, Bjork ...) s dějem, který má podklad -kdesi v hlubokém pozadí- sice opravdu originální (páté evangelium nebo další z apokryfů?) ale scénář naprosto slabý. Přesto jsem si ho oblíbila, a určitě i kvůli Gabrielu Byrneovi, který víc ujel v poměrně stejnou dobu v End Of Days s božkým predátorobijcem. (18.01.2003)

Devádesátkový kousek, který se dá tak nějak z větší míry předvídat, tudíž v podstatě čekáte jen jestli bude moment překvapení. Je to velice čistokrevně průměrný kousek, protože jeho, v té době nejspíš velice avant-gardní, způsoby střihu a kamery jsou dneska spíš rušivým elementem, který byl tomu příběhu převážně vadou na kráse. Patricia se mi tam ale hodila skvěle, prostředí bylo svým způsobem taky zajímavé, akorát ty "vize" a nejrůznější záchvaty a hororové momenty byly zkrátka moc old-school. Ještě že se tvůrci posnažili ke konci tlačit na pilu a nechyběla tudíž ani hororovější akce. Jako dohnaný rest slušné. (29.04.2021)

Najmenší problém tohto filmu je v tom, že výraz „stigmata“ v spisovnom slovenskom jazyku nenájdete ("správne" Stigmy zrejme nášmu zlatému slovenskému distributórovi pripadali hlúpe a tak ich proste nepoužil, amatér). Dosť však bolo kvákania o detailoch. Sústreďme sa radšej na mdlé herecké výkony (len Gabriel Byrne stíha udržiavať divákov záujem... trocha), prekvapivo nudný scenár (ZASA náboženské sprisahania na najvyšších miestach???) a tak nám zostane len striedavo pôsobivá/rušivá "výrazná" audiovizuálna stránka (režisér je bývalý klipár). (26.10.2004)

Stigmata jsou bolestivé krvácející rány, vytvářející se na rukou, nohách, boku a jako krvavý pruh po trnové koruně. Rány znázorňují zranění Krista při ukřižování. Stigmaty trpěla i Frankie, která dostala darem od své matky zvláštní růženec s podivnou minulostí. Od té doby se jí zmocnily tajemné síly, které ji ovládaly. Horory se satanskou tématikou dokážou stále diváka zaujmout a přitáhnout k sobě jako magnet. (15.09.2009)

Efektivní videoklipová režie nedokáže udělat efektní hororovou show. Jde jen o takový soukromý hororový lap dance s druhořadým hereckým obsazením, které hraje tak, jak se od něj očekává. Kdo chce být vystrašen, klidně může být, pokud to režisérovi Wainwrigtovi bude žrát. On to možná s tou svojí videoklipovitostí zahnal až moc do poutavého vizuálu a občas mu uteklo, že divák by ještě potřeboval stejně tak poutavý děj s nějakým vrcholem. Ten ve filmu zcela chybí a nepoměr je na filmu postupem času znát. Film zpočátku si dovedně a tajemně vyhrává s tématem v hororech nepříliš často propíraným a sice stigmaty, krvavými ránami na rukou a nohou jako symboly ukřižování, které se prý skutečně objevují u hluboce věřících lidí. Film má slabinu v tom, že dostatečně neumí tohle téma zpracovat, aby se divák necítil o něco ochuzen. Efektní obrázky jsou moc fajn, atmosféra hororu se taky dostavuje, ale právě nějaká vrcholná scéna nepřišla, ačkoliv pro tohle neobvyklé satanské téma už v hororu hned tak "opáčko" nehrozí. Mohlo to být ještě působivější, jde to vesměs nereálnou cestou, i když se snaží o uvěřitelnost seč satanské síly velí a vesměs na jedno podívání je to více než ucházející. 60% (03.08.2012)