Aelita
Aelita: Queen of Mars
Obsahy(1)
Aelita je považovaná za prvý sovietsky sci-fi film. Príbeh začína v decembri 1921, na začiatku NEP - Novej ekonomickej politiky. Záhadná rádiová správa obieha po celom svete a medzi inžiniermi, ktorí ju dostali, je aj Los, hlavný hrdina a jeho kolega Spiridonov. Aelita je dcéra Tuskuba, panovníka totalitného štátu na Marse, v ktorom je pracujúca trieda odstránená do mraziacich boxov vždy, keď nie je práve potrebná. Aelita môže cez teleskop pozorovať Losa na Zemi. Po vražde svojej manželky Los prevezme identitu Spiridonova a postaví vesmírnu loď. S revolucionárom Gusevom odletí na Mars, kde sú následne pozemšťania aj s rebelujúcou Aelitou na príkaz diktátora uväznení. Gusev a Los začnú proletárske povstanie a Aelita sa ponúkne viesť revolúciu, no potom vyhlási vlastný totalitný režim. Los je šokovaný takýmto vývojom, snaží sa Aelitu zastaviť a vtedy sa realita a sen spoja a Los zistí, čo sa v skutočnosti vlastne stalo... (matriosa)
(viac)Videá (1)
Recenzie (35)
Tak aj ja som videl verziu, ktorá nemá ani 67 minút, ani 110 minút, ale film o dĺžke 81 minút. Mám z neho pocit, že je zostrihaný. Občas som sa vo filme trochu strácal a nebude to iba chybou režiséra. Ale k filmu. Napriek všetkým obdivuhodným akvizíciám, ktoré film ponúka, musím povedať, že to nebola až taká zábava, ako napr. príbuzná Nebeská loď . Košatý dej je skôr na ťarchu, pretože film zdržuje a robí ho mätúcim, na Mars sa pozrieme iba občas a treba povedať, že tieto pasáže sú jednoznačne najpríťažlivejšie. Tvorcom kvitujem, že sa im podarilo vopchať do relatívne konzistentného celku drámu,sci-fi, love story, spoločenskú kritiku a grotesku. ()
Vynikající výtvarná stránka a kostýmy (viděl jsem například Čapkovy a další scény ze 20. let, např. RUR, takže vím, že toto pojetí bylo extrémně moderní a progresivní). Scéna ukládání ke spánku stojí vyloženě zato. Víc než "první ruské scifi" mě zaujalo, že je zde asi první antihrdina - kladný vynálezce chladnokrevně ovdoví vlastní rukou. Vůbec morálka je zde taková zvláštní, a to nemyslím jen onu "satirizovanou". P.S. délka filmu, který jsem sledoval, byla 81 minut. ()
Nemůžu hodnotit jinak - a to jsem se ještě držel, abych po těch šílených scénách z Marsu se srpem a kladivem, s tím, že "všechno to začalo 25. října 1917...", se Svazem marťanských socialistických republik nebo se závěrečným pálením celého výzkumu a že "teď je čas na opravdovou práci" nehodil do odpadu a jen si tu jadrně nezanadával na ty bídný komouše a vymazal celé to propagandistické svinstvo z paměti. Neudělám to, protože těch několik kladů, které vidím, mi to nedovolí. V první řadě to je překrásné futuristické ztvárnění marťanských prostor, jejich kostýmů, líčení a účesů; v druhé pak složitější systém vyprávění a několik zajímavých režijních a střihačských triků. Bohužel to celé překrývá obludná komunistická ideologie. A ne, nemůžu si ji odmyslet, protože jinak by kromě mnou zmíněných kladů vůbec nic nezbylo. Jinak je to totiž celé jedna velká ideologická hrůza. Jsem rád, že jsem film viděl, a beru, proč je tolik uznávaný a vyzdvihovaný v žánru sci-fi; leč myslím si, že s dvěma hvězdami jsem byl milosrdný až dost. ()
Sci-fi kabátek je jen zbytečným pozadím. 90% filmu nemá se sci-fi nic společného. Důležitý pro tenhle film a pro její tvůrce je propaganda a podprahové signály. Snímek je to zdlouhavý a nepříjemný. Důležité se stane v několika málo minutách a zbytek je vata o ničem. Nicméně architektura Marsu byla taková správně Meliesovsky naivní. Za jediný důvod, proč se na tohle dívat, považuji scénu před prostředkem, kdy se marští dělníci ukládali ke kryogennímu spánku. Oceňovat Aelitu kvůli průkopnictví žánru netřeba, to už daleko lépe obstaral právě zmiňovaný Georges Méliès. ()
Prve ruske sci-fi, ktore vzhladom na svoju dobu vzniku znesie bez nadsazky oznacenie "revolucne" - ved posudte sami - kosatejsia narativna struktura, vyznacujuca sa pararelnym dejom, pocetnymi retrospektivami, vyznamovymi detailmi v druhom plane obrazu (tiene na stene), ucelove maskovanie hlavneho hrdinu, obdivuhodne dekoracie, masky, triky...z dnesneho pohladu jasna klasika ()
Galéria (15)
Fotka © Mezhrabpom
Zaujímavosti (10)
- Organizátoři prvního sovětského experimentálního animačního studia nabídli Protazanovovi zakomponovat do filmu animační epizody, ale režisér tento experiment odmítl. Připravené návrhy byly nakonec použity v prvním sovětském sci-fi animovaném filmu Mežplanetnaja revoljucija (1924). (Aelita)
- Jde o první film režiséra Yakova Protazanova poté, co se vrátil do Sovětského svazu ze svého pařížského exilu. (Karlos80)
- Filmu předcházela bezprecedentní reklamní kampaň v novinách, která začala zhruba půl roku před jeho premiérou. V novinách filmového družstva „Mežrabpom-Rus“ se nejdříve objevily záhadné inzeráty s textem „ANTA... OEDLI... UTA...“, pak je začal doprovázet text „Již nějakou dobu radiopřijímače celého světa registrují tajůplné signály...“. Před samotnou premiérou filmu byly do kampaně zapojeny největší noviny „Pravda“, kde se neznámý signál objevil v „čitelnější“ podobě „Anta... odELI... uTA...“ (AELITA). A nakonec pouhý den před premiérou se tento nápis stal součástí inzerátu o premiéře filmu v kině „Ars“. (Aelita)
Reklama