Kráska z Marsu

Prve ruske sci-fi, ktore vzhladom na svoju dobu vzniku znesie bez nadsazky oznacenie "revolucne" - ved posudte sami - kosatejsia narativna struktura, vyznacujuca sa pararelnym dejom, pocetnymi retrospektivami, vyznamovymi detailmi v druhom plane obrazu (tiene na stene), ucelove maskovanie hlavneho hrdinu, obdivuhodne dekoracie, masky, triky...z dnesneho pohladu jasna klasika (22.08.2004)

The freedom of speech put an end to thousands of years of slavery on Mars. Ti rusové kam přijedou - v tomto případě přiletí - tam musí "spáchat" nějakou tu revoluci. Ani Mars nebyl uchráněn jednoho lehce Leninistického projevu - Follow our examples, Comrades! Unite into a family of workers in a Martian Union of Soviet Socialist Republics. Odhlédnu-li od scén dělníka vytvářejícího kladivem srp, je Protazanovo dílo překvapivě kvalitní. Nečekala jsem takhle propracovaný děj s několika prolínajícími se liniemi, hluboké charaktery, kubistickou scénu a hlavně fantaskní tematiku! Aelita je jedním z těch filmů, pro které miluji němou éru. BTW - doporučuji sehnat původní, nekrácenou, 111 minutovou verzi. (07.09.2009)

Výtečný němý sovětský vědeckofantastický film, jehož propagandistický ráz nesený řadou detailů a především grandiózní socialistickou revolucí na Marsu má náramné kouzlo nechtěného (bavil jsem se královsky!). Pominu-li jej, zbývá mnoho dalšího, proč se k Aelitě vrátit (a vracet se): poutavý, nápaditě komponovaný scénář, skvělé výtvarné pojetí obou světů (konstruktivistická mimozemská civilizace, přízračná Losova laboratoř nebo scény ze železnice), působivá stylizace postav a v neposlední řadě humor a ironie (např. ve výběru posádky rakety mířící ku Marsu a její následné (bezmála broučkovské) konfrontaci s marťanským světem nebo ve vlastní pointě filmu). (26.07.2009)

Vlastně jsem o tomto filmu vůbec nic nevěděl před tím ,než jsem jej viděl. A je to jen dobře. Opravdu jsem čekal výpravnou sci-fi a o to víc jsem byl překvapen, když jsem viděl dá se říct romantické drama z porevolučního Ruska. Děj příběhu je rafinovaně vystavěn na kontrastech reality a snů, které až na konci příběhu dostanou ten pravý rozměr. Skoro každá postava ve filmu má dvojí tvář, jednu tu reálnou a druhou krásně vloženou do představ inženýra Lose (tento kontrast je např. patrný v postavě komického detektiva a ve směru jeho vyšetřování v realitě a v představě Lose). Úžasná postava, kterou jsem si zamiloval je šmelinář, zlodějíček, podvodníček a předrevoluční asi podnikatel Erlich. No, je jasné, že hlavní záporák nebude nějaký rudogvardějec, že :-). Ještě poznámka k uvedené délce filmu: Viděl jsem 111 minutovou verzi. (29.04.2006)

Tak to já jsem viděl asi jen nějakou krácenou verzi trvající 60 minut a zdá se mi, že měla nějak useklý konec, který přišel z ničeho nic, ani tam nebyl obvyklý nápis Konec filma, přičemž délka filmu má být asi 96 min.. V ději se mi nedařilo kloudně se orientovat, jelikož jsem nebyl vybaven znalosti literární předlohy A. Tolsteho. Takto zkrácenou verzi nedoporučuji sledovat, protože je na úkor srozumitelnosti a titulky, byť jsou celkem časté, příliš nepomohou. Film byl v pravém slova smyslu němý, nebyl ani následně ozvučen hudebním doprovodem, jak často bývá. (15.11.2006)