Dealer
Dealer
Dealer
Réžia:
Benedek FliegaufScenár:
Benedek FliegaufHrajú:
Felícián Keresztes, Barbara Thurzó, Lajos Szakács, Anikó Szigeti, Edina Balogh, Emmanuel Bonami, Dusán Vitanovics, Katalin Mészáros, István Lénárt (viac)Obsahy(1)
Typický den ze života drogového dealera. Nejdřív musí sehnat kokain pro vůdce jakési sekty. Pak navštíví přítele, který se vážně spálil v soláriu a prosí ho o poslední dávku. Bývalá spolužačka, u které ukrývá drogy, mu oznámí, že už to pro něj nebude dále dělat. Bývalá milenka, ze které se také stala feťačka, se mu svěří s tím, že je otcem její dcerky. Pak hledá dealer dalšího klienta, místo něho se však setká pouze s jeho naštvanou sestrou. Nato ho o pomoc požádá jistá studentka: její spolubydlící snědla příliš mnoho halucinogenních houbiček. Dealerův starý přítel má jiný problém. Jeho matka přišla o práci, začala vyvolávat duchy a používá ho jako médium Temný a depresivní příběh, odehrávající se v hypnotické atmosféře velkoměsta, připomínajícího město duchů. Extrémně náročný, ale také totálně moderní film. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (63)
Proti filmům o drogových narkomanech a dealerech nemám nic, proti drogám a dealerům samotným už ano, ale jiný Dealer v režii Refna mě před časem pohltil nekompromisně syrovou atmosférou, svižným tempem a neustále nervním rozpoložením, v jakém se fetující týpek v podsvětí nacházel... a nedávno mě díky unikátnímu vizuálnímu podání značně nadchlo i Noého Vejdi do prázdna. Obojí mi nabídlo dostatek atraktivity i jisté negativní tíhy. Benedek Fliegauf mě však tady dostal do stavu ryzí, pocitově chladné letargie, během níž jsem si často stihl pokládat otázky, k čemu je existence 132 minut dlouhého, pomalu se táhnoucího filmu o depresi a prázdném životě drogového dealara dobrá. Radikální styl filmu mě nechytl, snad až na několik atmosféričtějších záběrů dlouhých chodeb nebo jízd na kole, a poselství bych zvládl pobrat i s pětinovou stopáží, i bez sledování několika minut záběrů kamery kroužící kolem fetující postavy. Vnímal jsem po většinu času přede mnou jakési šedé prázdno, do kterého jsem však tentokrát vejít (možná naštěstí?!) nedokázal, přestože začátek z nemocnice mě hodně chytl. A když se v poslední třetině film ze své monotónnosti aspoň částečně probral směrem do rodinného dramatu, dělo se tak ve chvíli, kdy mi bylo skrze antipatie k hlavní postavě již dávno vše naprosto lhostejné. Déle jsem to u ničeho nepsal, ale tenhle zážitek byl pro mě silně na hranici (ne)dívatelnosti. [30%] ()
Což o to, má to hezky ponurou atmosféru, ale je to vvveeellliiiccceee nnnaaatttaaahhhooovvvaaannnééé!!! Samozřejmě je to úmysl, ale ať se pak režisér nediví, že mu to distributoři nechtějí distribuovat. Pokud máte rádi dialogy svištící tempem jedné repliky za minutu a pokud milujete pět minut dlouhé záběry podkreslené pouze ambientním hučením, pak je to film pro vás. Vy ostatní si to sežeňte na videu a pusťte si to rychloposuvem (o nic nepřijdete). ()
V dospievaní som sa od starších kamarátov potajme dostal ku knihe Radka Johna, Memento. K podobne silnému, temnému a skutočne ťažkému zážitku prichádzam až o tri dekády neskôr, kedy moju fantáziu preberá do rúk maďarský režisér Benedek Filegauf. Majstrovská práca so zvukom. Pri scéne "apa...anya...apa...anya" som ani nedýchal. ()
Nejlepší film o drogové závislosti a beznaděje prázdného žití. Benedek Fliegauf mistrně s chirurgickou přesností pracuje s výrazovými prostředky a stává se nezaujatým analitikem děje. Kamera je rovněž prvotřídní, svojí metodou snímání obrazu vyjadřuje bezútěsně zoufalé, vyprahlé stavy postav v bytí na drogách. ()
Ale tak ano ... "drogy jsou zlé a zničí vás ...", to jest stará "urban legend" na úvod. Film jsem dostal jako "novoroční/narozeninový" tip a hned mě vtáhl dovnitř ... Film nezúčastněně, v extrémně pomalém a temném tempu sleduje "příhody" drogového dealera a jeho zákazníků ... Scénář v podstatě jednoduchý, ale forma a zpracování naprosto vede a dělá z filmu to, čím je ... Čím je? Hypnotickým výletem do světa nicoty, prázdnoty, neexistenci dobra a zla, špatně a dobře, ano a ne, ... jakýkoliv duality ... Spousta lidí si může myslet, že sám film se "chová jako heroin", potažmo opiáty ... ne zcela je tomu úplně tak. Jak jsem již psal, je to hypnotický výlet, takže jde spíš o feeling hypnotické prázdnoty, tedy jako po pár pilulích dnes již zakázaného, za komunistů velmi oblíbeného rohypnolu, ( roháče, v eng tzv. "roofies" ...). Který se dal samozřejmě nadrtit, rozputit, oddělit od pojiva v tabletách a vpálit do žíly, stejně jako spousta jiných drog ... Opiáty jsou "hřejivé, sebestředně důležité, fyzicky "tinkles" a neuvěřitelně barevné" ... Takže vítejte ve filmu drog, který vám hypnotickou formou ukáže celou absurditu světa, který skýtají ve finální fázi závislostí a dealingu ... Samota, temnota, nicota, oploštěnost od emocí ... Hlavní hrdina funguje jako "robot/zombie", stroj na roznášení substancí na místa odběru, případnou aplikaci a sociální pracovník, kdy se v dobré vůli občas postará o nějaký problém ... Hodně paradoxní, úsměvné, ale o to víc znepokojující, protože Bůh, drogy a dealeři mají skutečně zvrácený smysl pro humor ... ()
Galéria (39)
Fotka © Mokép
Reklama