Proti múru

Po přečtení anotace i po prvních pár minutách filmu jsem měl dojem, že půjde o veselou komedii ve stylu Zelené karty, kdy se dva lidé vezmou čistě účelově a po jistých peripetiích se do sebe zamilují. Ovšem mýlil jsem se. Gegen die Wand je film spíše syrový a krutý. Především tím, že bez pozlátek ukazuje, jak nízká práva má turecká žena a jak je s ní zacházeno. (11.07.2004)

Vynikající německo-turecký film o střetu kultur, o tom, jak do sebe zapadají, jak se prolínají, ale i jak na sebe narážejí a reagují spolu dvě civilizační paradigmata - náš evropský emancipovaný pohled a tradiční patriotistické kořeny v jednání Turků (třeba ta scéna, jak se bratři baví o prostitutkách, za kterými je u nich zvykem bez nejmenších skrupulí chodit, a hlavní hrdina vybuchne, protože svou vyvolenou (byť Turkyni) miluje západním? způsobem, nebo prostě jen jinak a naplno)... Kulturní a civilizační tlak je tak obrovský, že před ním musejí lidé utíkat a někdy i emigrovat, stejně tak naši hrdinové - Turek Cahil utíká ke dnu láhve alkoholu a mladá Sibel nejdříve pokusem o sebevraždu z tohoto světa a pak se postupně stále více snaží z osidel ortodoxie své rodiny uniknout právě k Cahilovi. Zprvu formální sňatek přeroste v cosi hlubšího, ale dosíci kýžené vnitřní svobody nelze...cesta ven z kulturních stereotypů je namířena proti zdi... Stejně výrazný je tu i rozměr lidské individuality. Vzpoura jedince, odvaha bojovat se životem i nástrahami osudu, síla unikat systému a žít si svůj život vnitřně svobodně a nezadat si s nikým a ničím... To vše reprezentují oba hlavní hrdinové (Cahil pro mne osobně asi trochu víc) a vyjadřují tak čistě západní, evropský, individualistický pohled ve vnímání světa. Proti nim stojí vnímání tradiční, rodové, kolektivní... Za zmínku stojí i ,,romantická" rovina, tu jsem také silně akcentoval, motivy vztahu dvou mladých lidí a jejich čisté lásky... Nelze ani opomenout úžasné herecké výkony, bravurní režii a hudbu - kapela hrající záměrně místně kýčovitou muziku na břehu Marmarského moře v popředí Istanbulu byla skvělá... (24.09.2007)

Tahle romantika na drsný a surový způsob mě úplně ohromila. Vlastně nejen ona i herecké výkony a jelikož si nenechám diktovat definice ženské krásy od žádných módních magazínů a sexy trendů, ohromila mě i krása herečky Sibel Kekilliy. Ve filmu se sice šoustá, chlastá, dávají rány pěstí až čadí krev, mluvi sprostě, ale přesto má v sobě film více lásky a lidskosti, než většina nasládlých love story dohramady. Neuvěřitelně krásná turecká hudba jen zůrazňuje tvrdost tohoto příběhu, vztahu dvou lidí, který nechce vaše slzy, kterému stačí jen vaše pozornost a přesto mu možná věnujete i vaše slzy. (24.09.2007)

Film je to sice z prostředí muslimské komunity, ale mnohem víc než o střetu s ní je podle mě o střetu člověka se sebou samým, o pocitech vykořenění a beznaděje, cestě z bludného kruhu a o hledání sebe sama. Vše pěkně surově a bez příkras. Jen mi není zcela jasné, jestli je film o překážkách, které staví do cesty společnost, nebo tento pohled účelově vkládá i tam, kde si je do cesty stavíme sami. (26.09.2005)

Můj 1000. komentář na ČSFD bude patřit nejlepšímu německému filmu, jaký jsem měl kdy možnost vidět. Žádný Tykwer, Petzold nebo Wenders, pro mě je německá režisérská jednička Fatih Akin, přestože jsem od něj viděl jen dva filmy. Smělé tvrzení, ale po třech projekcích Gegen die Wand neochvějné. Sibel Kekili vytřela zrak všem kritikům, pomlouvačům a nepřátelům, dokázala, že i pornoherečka může předvést famózní výkon, při němž se tají dech a nepulzuje krev v jiných orgánech. Nejúsměvnější a asi i nejzvláštnější pro mě byla třetí projekce - v třídě plné Francouzů na hodině hospodářské němčiny s učitelkou, která sama jednu ze scén komentovala jako odpornou. Co víc dodat, je to místy odporné, ale nesmírně silné. Hervorragend, fehlerfrei, fabelhaft. Es lebe Fatih Akin! (10.01.2015)