Historky hrůzy

Ha, tak už je mi jasné, jakým tvůrcem se - alespoň co do podoby mizanscény - nechal inspirovat Mario Bava (viz jeho Prokletí smrti). Na rozdíl od průkopníka italského hororu se ovšem Corman mohl opírat nejen o skvostné dekorace a vzácný vizuální cit, ale také o vynikající herce, jejichž rozšafně přepjaté výkony jsou zde jedním z hlavních zdrojů diváckého potěšení. Povídky Případ pana Valdemara a Černá kočka (zde šalamounsky spojená se Sudem vína amontilladského) mi sice přijdou zajímavější a myšlenkově podnětnější ve zpracování Romera a Argenta, ale i v této Cormanově lehkonohé a černohumorné verzi jsem si je dostatečně užil. (23.04.2013)

Rogerovi Cormanovi přicházím na chuť. Jeho zpracování E.A. Poea je opravdu skvostné. Jáma a kyvadlo či Zánik domu Usherů nemají v jeho zpracování téměř chybu a tyto tři povídky se také povedli. Prostřední The Black Cat je určitě na 5*, skvěle skloubená Poeova předloha s výborným herectvím a vizuálním zpracováním. Asi nejlepší zpracování známé povídky, jaké jsem viděl. Zbývající dvě už jsou trochu slabší, přesto dobré. (03.08.2009)

Nostalgická filmová vzpomínka na pozdní tvorbu Edgara Allana Poea, uznávaného zakladatele literárního žánru, dnes nazývaného horor. Je známo, že Poe trpěl silnými depresemi, které zaháněl alkoholem, a snad právě proto se jeho pozdní povídky vyznačovali pro něj tak typickou hrůzostrašností a morbidnostmi. Dnes jsou jeho povídky samozřejmě pro mnohé z nás již jen úsměvné, ale jistě není zbytečnou ztrátou času se na filmový snímek "Historky hrůzy" se třemi povídkami podívat. Dětem bych ho však dozajista odepřel. Jistota je jistota. Psychika jedince se přece jen formuje již od dětství. :-) (16.09.2010)

Narozdiel od väčšiny som sa najviac bavil pri prvej poviedke, ktorá je husto atmosferickou gotickou peckou so všetkým, čo k tomu patrí. Zvyšným poviedkam chýba atmosféra a tá druhá je trochu pridlhá. A Peter Lorre je otravný. Ako fanúšik poviedky o sude Amontillada som si v tej role predstavoval niekoho pekelnejšieho. (31.12.2015)

Potrháte se leda smíchy. Hned v úvodu animovaný dům nad vlnami v neckách, umělé pavučiny, super nasvětlený dům a balsamifikovaná mrtvolka paní, co neumřela při porodu. Třikrát Vincent Price a třikrát ubohost, kterou nezachrání ani dabing Petra Štěpánka. Druhá povídka je jak jak Barnabáš trochu přebral (Jiří Bruder) a pak si hrál na pana Rutharda z Kutné Hory (vygooglete si to), třetí povídka je o chlípníkovi, co neváhá využít hypnózy, aby si zatrtkal s budoucí vdovou. Atmosféra nula, rekvizita nula, nápad 20 %. Peter Lorre měl fakt super oči. (02.01.2018)