Historky hrůzy

Nejsem Poeovec. Nezatracuji ho, uznávám jeho přínos žánru, ale zrovna dvakrát mě nebere a abych pravdu řekl, mnohé filmové adaptace mě baví mnohem více než jeho dílo samotné. A v případě tohohle filmu je to tak na půl. Výprava, masky, triky a samozřejmě Vincent Price jsou parádní. První povídka trošku vyšumí do prázdna, ve druhé povídce mi prostě nesedělo spojení Černého kocoura a Sudu vína amontiladského do jednoho příběhu. Třetí povídka z toho vychází nejlépe. Napínavá, atmosférická, horrorová. (09.11.2015)

První povídka byla opravdu pěkně nudná, rozplizlá a nezajímavá, přestože Vincent Price je herec vskutku fascinující a neskutečně zábavný na sledování - vzezření, gesta, mluva. Dávám tak 50%, nebyl to ani horor, ani sranda, prostě takový prd. Druhá povídka taky nebyla horor, ale vtipná byla dost. Dávám 85%, Price+Lorre jsou skvěle fungující dvojka protikladů. Třetí povídka dobrá, hlavně díky Basilu Rathbonovi a jeho démonickému obličeji á la smrťáček. Dávám 70%, 5% za tu hromádku zelenýho slizu. (28.08.2011)

Tři poeovské povídky jejichž hlavní role ztvárnil Vincent Price, režíroval Roger Corman. V první se dcera po letech navrací ke svému otci, který ji obviňuje ze smrti její matky, ve druhé se opilec v podání Petera Lorrea rozhodne pomstít za nevěru své ženy velmi krutým způsobem (Pro lásku boží, Montresore!) a ve třetí se starý, umírající muž chytne do pasti mezi životem a smrtí, když ho zákeřný hypnotizér uvede do spánku, aby si mohl přivlastnit jeho manželku. Film rychle utíká, jelikož příběhy jsou velmi zkratkovité, nezabývají se žádnými dlouhými popisy. Jsou tu špatné triky, křiklavé „dobové“ kostýmy, ale hlavně – skvělé herecké výkony. Za povšimnutí stojí jistě Peter Lorre, ovšem můj hlavní obdiv vzdávám Vincentu Priceovi. Jeho takřka „shakespearovské“ hraní dělá z Cormanových béček naprosto neopakovatelné filmové zážitky. Každý jeho pohled, každé slovo má cenu zlata. (08.12.2006)

3 filmové poviedky podľa klasika žánru Poea s Vincentom Priceom v hlavnej trojúlohe. Kostýmy, atmosféra a celkové výtvarno ctia ducha literárnej predlohy. Niekoľko špecifických žartíkov (hra s hlavou, opilecké hlasy a halucinácie, súťaž v degustácii, duch mŕtvej matky) navádza k rozpoznaniu režisérskeho rukopisu. Nadštandart nehrajúci sa na ohromné veľdielo, ktorý spoľahlivo pobaví a miestami príjemne mrazivo pošteklí. Ach a aby som nezabudol: Fortunato: "Pro lásku boží, Montresore !" Montresor: "Ano, pro lásku boží !" (04.10.2005)

První povídka je slabá, dívka, která se po 26 letech vrací k svému otci. Ponurý zámek a Vincent Price, ale nic víc. *** To druhá povídka je jasně nejlepší. Peter Lorre zde hraje alkoholika, jemuž díky jedné ochutnávce vína začal chodit za manželkou Vincent Price. Lorre je zde skutečně kouzelný a exceluje. Jasných a neoddiskutovatelných ***** Poslední povídka je tak někde uprostřed. O muži, který se nechá zhypnotizovat "v okamžiku smrti". Solidní **** (20.08.2009)