Réžia:
Eros PuglielliScenár:
Franco FerriniKamera:
Luca CoassinHrajú:
Luigi Lo Cascio, Carmelo Gómez, Simón Andreu, Lucía Jiménez, José Ángel Egido, Jordanka Kuzmanova, Martin Geraskov, Kitodar TodorovObsahy(1)
Keď ktosi zavraždí mladý pár, venujúci sa v parku sexuálnym radovánkam, ako aj postaršieho zvrhlíka, ktorý pri pohľade naň masturboval v kríkoch, húževnatý inšpektor Giacomo Amaldi (Luigi Lo Cascio) a jeho partner Frese (José Ángel Egido) sa obávajú, že by mohlo ísť o začiatok besnenia sadistického sériového vraha, ktorý so značnou brutalitou a až morbídnou kreatívnosťou znetvoruje svoje obete. Ich podozrenie sa potvrdí, keď rovnakým spôsobom umrie ďalšia obeť – mladá žena... Vydávajú sa teda po vrahových stopách – nanešťastie sa im spočiatku nie veľmi darí... Amaldi však už zakrátko zistí, že vrah dodržiava istý „vzorec“ – každej obeti totiž odstráni niektorú časť tela, ktorú potom nahradí jej „ekvivalentom“ z tela figuríny! Kým znetvorených mŕtvol neustále pribúda, otázka identity vraha i naďalej ostáva zahalená rúškom tajomstva... Je možné, že by odpoveď bola ukrytá v detských spomienkach pacienta trpiaceho rakovinou, ktorého život vstúpil do posledného štádia? A ako do toho všetkého zapadá Amaldiho nová priateľka, krásna vysokoškolská študentka Giuditta (Lucia Jiménez), ktorú terorizuje neznámy „ctiteľ“? Ide o „zhodu náhod“ – alebo je nebodaj práve onen dotyčný neodbytný tým, koho Amaldi tak zúfalo hľadá a ktorého šialený vražedný trip chce za každú cenu zastaviť... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (23)
Ano je to tak, po velice dlouhé době je na úrovni vzkříšen žánr gialla a otěže tak vytrhává Argentovi nováček na tomto poli Eros Puglielli. Začátek filmu připomene kultovní thriller Sedm, pak ale na scénu přichází giallo žánr. Režisér samozřejmě nevynechává žádné správné ingredience gialla a dočkáme se tak spousty brutálních vražd, výborné atmosféry dotvářené velice ponurou hudbou, pěkných nahých slečen či šokující pointy. U posledního jmenovaného bych se zastavil a musím konstatovat, že je spolu s některými nelogičnostmi a náhodami, bohužel nejslabším článkem filmu. Na druhou stranu však ode mě režisér získává body navíc za skvělou audio-vizuální stránkou, přičemž se mi nejvíce vryly do paměti prostřihy alá Kruh. Snímek sice nedosáhnul na metu nejvyšší, ale zůstal těsně pod ní, pěkných 4,5*. PS: Jsem zvědavý, jestli dokáže Argento svým připravovaným snímkem(Giallo 2009) vytrhnout otěže nazpět. ()
Po takrka dvaceti letech giallo, ktere svou atmosferou divaka zcela pohlti. Pomerne standardni pribeh zpracovany v duchu a tradici toho nejlepsiho, co evropska kinematografie dala v sedmdesatych letech svetu. V ramci soucasne nove italske horrorove vlny jednoznacne nejlepsi kus, ktery doporucuji nejen vyznavacum vseho zluteho (vyjimecne tim nemyslim csfd bandu asiofilu). ()
Ano a ještě jednou ano. Tohle je přesně krygel mého gialla. Od záčátku to svižně šlape a přidává se napětí a otázek. Luxusní kamera filmem doslova pluje a v kombinaci nad trefnými prostřihy vytváří žluté cákance v bytech hooodně fanoušků tohoto subžánru. Zde je to trochu( teda krom příběhu o vrahovi co trpí traumatem z dětsví a pár panenek ) odlišné od klasických řekněme Argentovek nebo Martinovek. Režiser dáva spíše větší prostor policistům, ale to byl jen první dojem, je to samozřejmě jako celek vyvážené a ke všemu se dostane. Asi je velkou škodou, že Eros Puglielli nepokračoval v tomto duchu v dalších dílech, ale kdo ví, třeba nás někdy znovu zasáhne. Pokuď o tom nebude vědět nebo slyšet, tak jste už dávno pod žlutým drnem. Cao! ()
Zpracování sice nepochybně kvalitní, ale ta snaha jít po cestičce, vyšlapané Sedmičkou, Purpurovými řekami a jimi příbuznými moderními thrillery, je až zbytečně markantní. Závěr sice nepřekvapí, ale v době, kdy giallo už takřka vymřelo, je Eyes of Crystal sympatickou připomínkou na jeho největší slávu. ()
Keby ten príbeh nebol znôškou tých najprevarenejších žánrových klišé, išlo by zrejme o najlepšie giallo všetkých čias. Nádherná pocta Argentovi s Fulcim a vlastne celým seventiesom. Puglielli zahusťuje atmosféru tak, že chvíľami sa človek cíti ako klaustrofobik spútaný zvieracou kazajkou a naprataný v nočnom stolíku kapitána ponorky. ()
Galéria (10)
Fotka © 01 Distribuzione
Reklama