Distrikt!

Satirický animák, ktorý vlastne úplne (rozumej tendenčne) zapadá do snahy vytvoriť "southparkový" formát (Lokal TV, Pakárna), ktorý bude komentovať strasti a absurditu stredoeurópskeho života života. Celá hra sa však mení, ak máte aspoň trochu osobný/bližší vzťah s budapeštianskym Jozsefvárosom, tvz. "osmičkou". Áron Gauder berie rotoskopickú animáciu a hyperbolický štýl a pasuje naň "bordel" a špinavosť celej štrvte ako veľmi dobrý poetický rámec svojho filmového jazyka. Vizuálne aj dramaturgicky je to rovnaký freestyle, ako preháňanie sa po uliciach ôsmeho obvodu, kde sa škaredosť mení na špecifickú príťažlivosť. Gauder vtvoril veľmi osobný film-zeitgeist-genius-loci. Vôbec nie priekopnícka, ale za to veľmi sugestívna štýlovka. (07.02.2023)

Většina lidí tu nazývá animaci zajímavou, já bych spíš sáhl po slovu OTŘESNÁ, ODPUDIVÁ nebo něco mezi tím. Příběh je pro člověka s IQ větším než tvůrci inzultujícím inteligenci, tvůrcům bych doporučoval nakoukat filmy 1) o časovém kontinuu (např. Frekvence) 2) o těžbě ropy (Poison Fire). Každý průměrně inteligentní člověk totiž ví, že s ropou se VŽDY pojí zemní plyn a nějaká těžba uprostřed civilizace amatérským způsobem by skončila hodně rychlým výbuchem. A tak tu jen srší jedna nadávka za druhou, slang je v titulcích pojat TAK STRAŠNĚ PRAŽSKY, že je to na zabití (Pragismy za srdce nesnáším). A tak jediné co mi tento film dal, konkrétně rozhovor mezi cigánským dědou a vnukem, "Vyser se na lásku, nejdřív potřebuješ prachy a pak přijdou kundy.", je to, že cigáni jsou prostě zvířata a ne lidi. Nedokoukáno, vypnuto po 50 minutách. (17.10.2011)

Stejně jako se zkomercializovaná rappová hudba stala součástí obchodu a masové kultury, čímž přišla o svůj protestní, politický a sociálně kritický charakter, tak je téma subkultur, minorit a společenských tabu exploatováno v hybridní a konformní videoklipové směsi motivů, která se tváří jako reprezentace současného světa. Gauderův animovaný celovečerní film je artiklem jasně cíleným na mladší, případně klubové publikum. Proklamovaná subverze začíná a končí u laciných motivů jako je kriminalita, drogy, sexismus a vulgárnost. Manifestuje tak svou příslušnost k populárnímu umění, které je apolitické a postrádá kritické ostří, jež je mnohem zjevnější například v montypythonovských společenských satirách. Stejně jako celovečerní South Park následuje konvenční dějové postupy s hlavním důrazem na absurdní humor a kombinaci dějové a milostné linie. Parodicky nadsazuje a upevňuje konvenční obraz velkoměsta, budovaného médii a navazuje na strach z městské civilizace a jejích destruktivních následků, který se zrodil s příchodem modernity a který postmoderna dál rozvádí do fascinujících audiovizuálích fantazií (Blade Runner). Největší devizou tak ve výsledku zůstává kvalitní animace, navazující na tradici karikatury a komisku. Expresivnost, deformace a tvarová nadsázka je však opět mírněna líbivou estetikou poplatnou politice hudebních televizních kanálů typu MTV. (02.07.2012)

Zaujímavá animácia a uletené nápady, ktoré sú však často pochované pod nánosmi bezcieľnych prívalov vujgárností ( pieseň prostitútok je vyslovene odporná ). Ale v zásade to presne triafa do čierneho a uťahuje si zo všetkých tých kreténov, cigánskych rapperov a buranských gangsterov. No a tá záverečná "pointa" je naozaj úžasná, to nemalo chybu...YO! (27.03.2011)

Nenavidím hip-hop a ani rap, ale v tomto filme mi napodiv vôbec nevadil. Pri filme som sa fakt bavil, smial som sa pri ňom (hlavne Tony Blair v maske Dartha Vadera ma dostal). Dej je napísaný ako od nejakých puberťákov, ale hlavná myšlienka je fakt na zamyslenie sa. Originálna vizualizácia ma naozaj uchvátila. Na európske zázemie naozaj odvážny a nadčasový film. (09.04.2009)