Basketbalistov denník

Basketbalový deník je svým způsobem legendární ,,drogový" film, na kterém se ale mírně podepsala doba jeho vzniku a tak trochu i záměrná stylizace, kterou tvůrci ve svém díle zvolili. Filmu by prospělo víc syrovosti, autentičnosti, jeho umělecké ambice občas ruší, navíc scénář odráží charakter deníkových záznamů, takže působí trochu jako slepenec nahodilých historek a scén. Vše ovšem přebíjí naprosto šťastný tah režiséra Scotta Kalverta, totiž obsadit do hlavní role fenomenálního Leonarda DiCapria - ten chlapec byl už od raného mládí naprostý herecký talent a dá se mu věřit úplně všechno, jeho herecké kreace jsou úchvatné... Basketbalový deník stojí a padá s DiCapriovým herectvím a hlavně kvůli němu stojí za to se na tenhle (v druhé půli dost ponurý) snímek dívat... (19.11.2014)

Ze začátku to nevypadá, že by šlo o nějakou přesnou sondu do života narkomanů, naopak jsem tam ten důvod, proč se "chlapci z předměstí" uchylují k drogám, moc nepostřehl. Závěrečná půlhodina je však opravdu silná a bohatě vám to vynahradí. DiCaprio byl už tenkrát Pan Herec a film by byl bez něj sotva poloviční. Potěšil rovněž mladý Mark Wahlberg. (12.01.2008)

Drsný příběh o slabé čáře, která se dá snadno překročit při úniku z běžného stereotypního života - věčně hrát basketbal a která vede ke koupi drog, kterou když překročíme, bude již těžké se navrátit. Dávkování se zvyšuje, peníze dochází a DiCaprio výborně zahrál silný absťák při dobývání se do domu. [7,5/10] (19.04.2009)

Film plný basketu, fetu a výborné muziky. Těch bografií, ve kterých se na drogách závislý člověk se svými démony vypořádá a stane se z něj uznávaná osobnost už tu několik bylo. Basketball Diaries je však výjimečný strhujícím výkonem Leonarda DiCapria ai plastičností, se kterou dokázal Kaivert svět feťáků podat. V vedlejších rolích stojí za povšimnutí Mark Wahlberg nebo Juliette Lewis, která výtečně ztvárnila závislou šlapku. 85% (30.10.2014)

''I just wanna be pure... I just wanna be pure.'' Drogy, drogy, drogy.. všude samé drogy. Pro drogovou tématiku ve filmech budu mít vždy slabost. Začíná to trávou, několika pilulkami nebo pervitinem a končí heroinem, zapíchnutým v ruce. Znám plno filmů o drogách, ve kterých se opakuje pořád ten samý životní vzorec dokola - člověk začíná brát drogy pro zábavu, když je na dně, když se nudí a nebo když chce vyzkoušet nové věci. Propadá tomu, začíná přemýšlet o tom jak sehnat peníze - krádež, prostituce. Opouští vše, na čem mu záleží a nakonec končí ve vězení, na odvykání a nebo v hrobě. Rváčův deník se ale liší v jedné věci a to v takové, že hlavní postava Jim Carroll skutečně existuje a promlouvá přímo k nám, k publiku. Začátky jsou vždycky krásné a lehké, plno scén popisuje jak všechny bolesti mizí, ať už psychické nebo fyzické, ale časem se z toho stává noční můra a my vidíme, jak se postupně z nadaného, mladého, zranitelného a zdravého člověka stává troska bez budoucnosti, která se vzdává svých snů, zabíjí samu sebe a ztrácí vše co miluje.. Mrzí mě, že jsem se o tomto filmu dozvěděla až teď, protože kdybych ho viděla před pár lety, určitě by si můj plný počet zasloužil. Ale jelikož mám plno filmů na toto téma zhlédnuto, tak byl můj zážitek o něco slabší, protože to není nijak těžký film, který by ve mně zanechal nějaké zamyšlení... to ale nemění nic na tom, že Rváčův deník řadím mezi nejlepší filmy o drogách. Herecké výkony musím také pochválit, jsou vynikající, ale hlavní hvězda je zde opravdu DiCaprio. Srdcervoucí závěrečnou scénu s jeho matkou, těžko vymažu z hlavy. Co na to říct, abych to uzavřela.. asi jen to, že každého, kdo bere drogy bych postavila před zrcadlo. (03.12.2012)