Jdi, žij a někým se staň

Epická sonda do života etiopských židů navrátivších se do domovského Jeruzalému. Va, vis, et deviens popisuje život černošského chlapce od útlého věku do adolescentského života. Šlomo není ovšem obyčejným chlapcem, má jedno velké tajemství, se kterým bojuje značnou část filmu. Možná nakonci až moc natáhlé a úplný konec filmu je předvídatelný již od první 20 minutovky, i tak je to trefa do mého vkusu a místy jsem se i nenuceně od srdce zasmál a proto i tento produkční mix si zaslouží minimálně 85% 5* ! (18.06.2012)

Citlivě natočený silný příběh, skvělý film, který přes všechny možné subjektivní výtky nese vskutku POSELSTVÍ. Šlomo není černý, není bílý, není křesťan, není žid, Šlomo je červený, zrozený z hlíny, z vody, z vůle Boží a k obrazu Jeho, miláček Hospodinův. Šalom uvracha!... - - - - - (Poprvé viděno 29.5.2008 na ČT2, komentář zde jako pátý - 30.5.2008) (30.05.2008)

Viry si holt do zeli lezt nenechaj, jakkoli je to zeli velky. ______ VIRALNI NABOZENSTVI BOJUJE PROTI ZAVIROVANYM CERNOCHUM (*) ______ http://www.google.cz/search?q=viral+religions ______ Jeden cernoch dokaze zidovku vylecit ze zidovstvi, neboli "vyzene certa dablem". Vlastne, jak by mohl? To ze je cernoch tady resi pouze on. "Nikomu" to nevadi, pri tech 3 narazkach staci mit mikrospanek "a jakoby nic". ______ Hrdina si take furt stezuje, ze neni zid. Ja bych teda dalsi lednicku http://www.csfd.cz/film/257842-spurensuche-die-weltreligionen-auf-dem-weg/ nekupoval, nevim, treba chce nasyslit zasoby pro sve pribuzne. ______ Zidovstvi mu bylo akorat k baleni holek. Tehdy jeste byli hipici citlivy (navic cernoch je pro manicku vyhra, nez se do ni nasouka a z ni vysouka, tak aji ten orgasmus stihnout muze). ______ Film, ktery neresi naprosto nic, krom vztahu jedne stihacky (zidovka) a basnika (cernoch). Veskere moje nadeje na chytry film http://www.csfd.cz/film/32432-maries-de-lan-ii-les/ plavali v slivovici ______ PREDSUDKY JSOU NEDOTAZENE ______ Obcas jenom nektera postava (= nazor) neco cmrchtne, nic vic.Zadny smysl. V kazdy chvili "a zili stastne az do smrti". Zadna hlubsi myslenka. Zadna sranda dokud si nepromazete mozek slivkou. Zadna tragedie. ______ Postavy co vyjarduji nazory (http://librivox.org/poetics-by-aristotle/ ) maximalne tak stresovanyho novinare co se klepe nad psacim strojem tesne pred uzaverkou. Napsat co si mysli nemuze. Vsak vite jaky veledilo napise, druhej den to "vsichni" cteme. ______ Nic ______ HLASKY ______ A) negr: "Upinam ruce v noci k nebi. Buh si mysli, ze se k nemu modlim. Myslim ale na tebe." ______ B) zid-troll : "Adam byl bilej. Noe (?) byl tmavy a byl vyhnan" negr: "Buh stvoril pudu, pak cloveka. Clovek ("adam") je tedy cerveny ( hebrejsky "adom" ?). Buh ma nejaky zamer, my se ho snazime odhalit a zijeme z pudy." Na cervenou si hrdina vzpomel, protoze se cervenal pred svudnou koketnici. ______ (*) PRO DEMENTY CO NEPOCHOPI SARKASMUS DOKUD JIM TAM NEKDO NENAPISE SMAJLICEK ______ Kdyby nekdo nepochopil, tak "kluky cerny" mam hodne rad, dyt bez nich bysme nemeli hudbu http://www.google.cz/search?q=jazz . ______ Zide maji viralni nabozenstvi. Taky je fajn ze dokazou drzet pri sobe. Ale "trochu" to s tema vykladama "pisma" prehaneji http://www.csfd.cz/film/257842-spurensuche-die-weltreligionen-auf-dem-weg/ (dil o zidovstvi). (02.07.2009)

Málokterý film je tak syrový a úžasný zároveň. Do té doby jsem o Operaci Mojžíš nic nevěděla, pak prošmejdila internet. Hudba jako oratorium tam, kde by slova nestačí. „Jdi. Žij a někým se staň. A dřív se nevracej,“ říká křesťanská matka malému synovi, když jej s židovskou matkou pošle do Svaté země vědoma si toho, že v súdánském táboře by nepřežil. V Izraeli údiv nad vším – že teče voda a je jí dost, že se nosí ponožky, používá vidlička. A kde se berou lidé v televizi, kde mají dvířka? Střet dvou kultur citlivým, ne růžovobrýlovým pohledem. Jemné sbližování Šloma s adoptivní matkou a hlavně dědečkem. Předsudky proti černochovi ve škole. Nepokoje poté, co chtějí ve škole žáky přijmout rituálem s kapkou krve: „V Etiopii nám vyčítali, že jsme Židé. Tady nám vyčítáte, že Židé nejsme.“ Při návštěvě u Zdi nářků: „Proč je tu tolik přání? To lidé nejsou v Jeruzalémě šťastní?“ Citlivé věkové skoky při Šlomově dospívání, starší představitele člověk skoro nepostřehne. Dějem se prolínají pohledy na měsíc, hovory se vzdálenou matkou a stále ta krásná hudba a ženský hlas. „Dědečku, věříš v Boha?“ „Když mne bolí nohy. Když u nás nebo jinde ve světě zuří válka. Nechovám se k němu nejlíp. Volám ho, jen když něco potřebuji. Nikdy se neptám, jak se ti vede. Jen mu lhostejně brnknu.“ Když chce kluk holku tak moc, že se dá i na studium tóry a disputace. Těch momentů je moc, nechce jíst ve škole ani doma, dojemně se zouvá a chodí bosky po zemi, skutečné trávě a hlíně. A nářek matky, když ji Šlomo, který se konečně něčím stal, najde. Neskutečný film. Utrpení, o kterém se v novinách nedočteme, ve zprávách neuvidíme. Věci, o kterých jsme neměli ani tušení.Zjevení mezi současnou plytkou komercí. Silný příběh, scény, při kterých mrazí. Film, po kterém se jen tak nedá dívat na jiný. Film, v jehož podmanivém světle ostatní blednou… (18.06.2008)

Tak na přílet etiopských židů do Izraele si ještě vzpomínám - je to děs, si člověk uvědomí ubíhající čas - a nutno konstatovat, že je to látka pro film nesmírně atraktivní. Filmy s poselstvím to mají přece jen jednodušší, hvězdička se přidává za téma. Problém vykořeněnosti, kulturní a náboženské identity, rasových předsudků, to všechno má samo o sobě velký dramatický potenciál a když se jedná o příběh podle skutečné události, platí to dvojnásob. Co asi může odpovědět devítiletý křesťanský kluk rabínovi na otázku, kdo přinesl židům jejich víru? Bohužel, Mihaileanův film všech možností zdaleka nevyužívá. Scénář je jen průměrný a po většinu času předvídatelný, včetně závěrečné scény setkání po letech. V řadě případů průhledně kalkuluje s lidskými emocemi. Není to sice špatný snímek, jen mohl být ještě lepší. Vedle scénáře mi vadila i melodramatická hudba. Režie, kamera a herecké výkony patří naopak k silným stránkám filmu. Celkový dojem 75 %. (10.08.2008)