Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jednoho dne navrhne Zano své dívce Naïmě, aby se vydali přes Francii a Španělsko až do Alžírska a poznali tak zemi, odkud utekli kdysi před lety jejich rodiče do Francie. Zčista jasna se tyto dvě děti exilu vydají na cestu s jediným zavazadlem - hudbou. Duchem zcela svobodní se opájejí smyslností a temperamentem andaluského venkova, než se odhodlají překročit Středozemní moře. Od jednoho setkání k dalším, v rytmu techna i flamenka, projdou Zano s Naïmou cestu vyhnání v opačném směru. Konec cesty přinese kromě jistých deziluzí i nečekané poznání sebe sama

Třináctý celovečerní film Tonyho Gatlifa 'Exil' je bez pochyby nejsmyslnějším ze všech jeho filmů. Film bez hranic, který stojí za vidění. - Olivier Pélisson, monsieurcinema.com (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (35)

Faye 

všetky recenzie používateľa

Putování za vlastními kořeny, někdy „trochu“ oklikou, ale stále směr Alžír. Občas s příležitostnou prací, s náhodnými setkáními podobně kočujících lidí, a po seznámení s cikány v podstatě i bez peněz. Pro západní svět s pocitem vyděděnce, pro ten nově nalezený bez pochopení k jeho zvyklostem. Chápu, že z Francie do Alžíru je to pěkná dálka (zvlášť když nasednete na loď, která pluje jiným směrem), ale ke konci jsem si už odtrpěla každý kilometr, který „nám“ zbýval k cíli. ()

Skip 

všetky recenzie používateľa

Tahle cesta za vlastními kořeny moc nezaujme a místy dokonce i nudí - zejména příliš dlouhá scéna s uváděním se tancem do tranzu je skoro k nepřečkání. Vznikl tak spíš lehce podprůměrný film, který toho moc neukáže, ale ani zcela nenudí. Takže je zde něco, na co se nejspíš dost rychle zapomene a jen v pár lidech to možná na chvíli něco zanechá. ()

Reklama

5150 

všetky recenzie používateľa

Zpočátku kdy sledujeme ústřední dvojici, film ubíhá příjemným tempem, ale zhruba od poloviny se režisér až příliš nechává unést hudbou a tancem. Film klade na můj vkus, až příliš velký důraz na uměleckou stránku a např. zobrazování nahoty bylo celkem samoůčelné a nicneříkající. Hlavní herečka podala sympatický výkon a scénka na fotbalovém hřišti byla díky ní nejlepším momentem filmu.. Při odchodu z kina jeden mladý muž pronesl ke své přítelkyni větu "Musel jsem se hodně držet, abych se nepodíval na hodinky, no to bych se hrozně shodil." ()

DannyBoy80 

všetky recenzie používateľa

Zvláštní road movie. Dva blázni, jnak je nemůžu nazvat poté co na plátně někdy předváděli, jedou do rodného Alžírska skoro bez peněz. Potkávají různé lidi. Přes různé trable se nakonec do Alžíru dostanou. Závěr vyšumí do ztracena. Nejhodnotnější na filmu je asi hudba, ta je vynikající. Zbytek je nemastný neslaný. ()

venus 

všetky recenzie používateľa

Nespoutané, až přímo naturalistické! Energetická hudba a tanec dokonale přibližují emoce hlavních postav – Zana a Naimy. Cestují spolu do Alžírska, kde chtějí najít svůj původ, zcela bez starostí, téměř bez peněz, jedou nazdařbůh, nevadí jim, že neznají tamní jazyk, kulturu, zkrátka nic. Jakousi pointu či vyvrcholení jejich divoké cesty je ale to, co ve filmu nenajdete. Já osobně to vnímám jako chybku, nu ale posuďte sami. ()

Galéria (10)

Zaujímavosti (4)

  • Japonsko zastupovala v produkci společnost Nikkatsu Corporation, která stojí za vícero úspešnými horory, na kontě má například Nenávist 2 (2003). (imro)
  • Režisér Tony Gatlif získal na květnovém Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes 2004, kde měl snímek světovou premiéru, cenu za Nejlepší režii a nominaci na Zlatou palmu. Spolu s Delphine Mantoulet mají nominaci na francouzské filmové ocenění César v kategorii Nejlepší filmová hudba. (imro)
  • Film je přeplněn hudbou míšící prvky etna, hip-hopu, elektronické hudby a jejím spoluautorem je bezmála renesanční člověk, režisér Tony Gatlif, který je mimochodem i autorem scénáře. (imro)

Reklama

Reklama