Pán šelem

Dojalo mě, kolik lidí na IMDb se při hodnocení PÁNA ŠELEM nechalo přemoci nostalgií, podobně jako na ČSFD u o rok staršího SOUBOJE TITÁNů. V první polovině 80. let zareagoval Hollywood na tehdejší popularitu Dračího doupěte a dalších her na hrdiny vlnou snímků s fantasy tématikou. Po prvních vlaštovkách v roce 1981 (HAWK THE SLAYER a DRAGONSLAYER), vtrhl do kin CONAN BARBAR a tři měsíce po něm i nízkorozpočtový PÁN ŠELEM (stál necelých 5 milionů a vydělal jen 3,5) , který si v nich ale dlouho nepobyl a kultovní status získal až nesčetným reprízováním na amerických kabelových stanicích, zejména TBS. Nezávislý režisér, scenárista a producent Don Coscarelli se při psaní scenáře se svým kmenovým producentem Paulem Peppermanem jen velmi volně inspiroval stejnojmennou povídkou Andre Norton a za přispění Oscarem oceněného Kubrickova kamaramana Johna Alcotta (MECHANICKÝ POMERANČ, BARRY LYNDON, SHINNING) natočil kouzelnou fantasy pohádku, stejně vymazlenou jako jeho kultovní surrealistický horůrek PHANTASM. I tady Coscarelli zabydluje plátno pro něj typickými bizarními příšerami - meziplanetárního otrokáře Tall mana nahradil krvežíznivý kněz Maax se zálibou v dětských obětech a létající vraždící koule a zombícké trpaslíky zase hrůzní netopýří antropofágové a strážci smrti v S/M oblečcích. Stejně jako u PHANTASM, kde koule v Tall manových službách neřešily do koho se zavrtají a často tak působily spíše kontraproduktivně, i Maaxovi strážci smrti kosí všechny bez ohledu na barvy týmu a jako ve PHANTASM trpaslíky je zloduch vyrábí z obyčejných lidí. Proces jejich výroby, ve kterém hraje významnou roli pijavice umístěná uchem do mozku, je jednou z mnoha nezapomenutelných scén, které jsou Coscarelliho specialitou a kterých jsou jeho filmy plné. Film se v 90. letech dočkal dvou ultramizerných pokračování (PÁN ŠELEM 2: BRÁNOU ČASU a PÁN ŠELEM III: BRAXOVO OKO) a televizního seriálu ("PÁN ŠELEM: LEGENDA POKRAČUJE"), na kterých se ale Coscarelli nepodílel. (20.08.2005)

Film, který jsem si asi jako 9 letý kluk vybrečel u rodičů a byl tak mým prvním originálem na VHS :-). Kazetu jsem pak neskutečně ohrál a velmi dlouho čekal, než jsem film až asi ve 23 letech sehnal na DVD. Nejde o nijak strhující zážitek pro široký okruh diváků, ale osobně jsem byl Pánem šelem okouzlen a už mě to nepustilo. Svalnatý hrdina, který hledá svůj osud a pomstu doprovázený zvířecími pomocníky, tomu jsem nemohl jinak, než propadnout. Rů, Šarak, Kodo a Podo, to jsou jména, která mi zůstanou navždy v hlavě :-). Navíc, kolik fantasy filmů bylo tehdy natočeno, kolik těch minimálně průměrných?! I dnes je to žánr, kde se lepší kousky hledají jak jehla v kupce sena, když tedy myslím ty klasická epická fantasy díla, kde jsou základem kouzla a meče. Když se na film podívám dnes, tak samozřejmě vidím i druhou stránku, ale i tak nemohu hodnotit jinak. Na Pána šelem koukám ze svého pohledu, který jsem si vytvořil dávno, a už se nezmění. Jde o velmi srdcovou záležitost (s neodolatelnou hudbou Lee Holdridge), kterou pokořil až Pán prstenů. (24.04.2011)

Tyhle filmy jsou byly tak špatné, že musely vsázet na nahotu, aby je aspoň někdo dokoukal do konce. Slátanec, bohužel nikterak efektní, dokonce i choreografie je ubohá a souboje amatérské. Jediný klad je hudba od skladatele jménem Lee Holdridge! Řekl bych, že je to film spíš pro děti i přes ty směšné krutosti. Víc roztomilých zvířátek se objevuje už jen v novodobých animácích pro věkovovu kategorii, která si denně formuje pozadí na těch nepohodlných dřevěných židlích v základních školách...a scénáristu pověsit do průvanu za k***, no jen považte, ve filmu jsou Hunové oblečení jako kompars z Disneylandu a Attlia vypadá jako Batman, kterýmu povadly uši dolů...tyhle filmy dělají ze žánru fantasy žánr s nižším společenským statutem. (25.04.2007)

Další fantasy filmek kde očividně tvůrci neměli dost finančních prostředků. Kde exotickou černou šelmu očividně zaskočil obyčejný, přemalovaný tygr ale když nebudete brát Pána šelem přiliš vážně, nebude vám to vadit jako to nevadilo mě. Tahle vyloženě béčková conanovina mě skoro vůbec nenudila a její hrdina je vyloženě originální. Kolik fantasy hrdinů mluví s fretkami (Kódo a Pódo):)) (16.09.2008)

Fantasy, ktorú som v detstve neuveriteľne žral. Vlastne som vďaka tomuto filmu začal tento žáner milovať (bolo to totiž moje prvé stretnutie s "mečmi a mágiou"). Dnes už samozrejme vnímam všetku tú béčkovosť, ale stále je to sympatický film vďaka tým Darovým zvieracím pomocníkom, neriedenej brutalite a lietajúcim obludám s ich "tráviacim objatím". Okrem toho, stačí si pozrieť voľaktoré pokračovanie alebo televízny seriál a človek získa dojem, že toto je oscarový film ;-). (11.07.2007)